Stresorů přibývá, řada lidí ztratí práci, nemá z čeho platit účty a vyhlídka na lepší časy je daleko. Pan Miloš sice začal pít už před nastupující krizí, ale ztráta zaměstnání jeho situaci ještě zhoršila.

„Já jsem pracoval u jedné firmy ve Slaném, která ze dne na den oznámila, že bude propouštět víc než polovinu svých zaměstnanců, mezi nimiž jsem byl i já. To bylo v dubnu, od té doby jsem se snažil najít si práci, ale bohužel jsem uspěl pouze jednou a i z té mě po zkušební době vyhodili,“ začíná sedmadvacetiletý muž z Kladna vyprávět svůj příběh. Každý den usedá ke stolu ve své hospodě a objednává si svých osm někdy i deset kousků.

„Nemyslím si, že bych začal nějak moc pít, ale co mám dělat? Sedět doma a koukat z okna? Já si hezky v hospodě popovídám, někdy si i zatančím a zazpívám a je to fajn,“ vysvětluje muž, jenž když zrovna nemá na útratu v hostinci kupuje si levná krabicová vína, která pak pije doma sám. Podle něj, je se svým dosavadním životem spokojený.

„To víš, že bych někdy rád založil rodinu a měl děti, ale copak to jde? Já za to nemůžu, že se mnou žádná nevydrží. Nevím, co dělám špatně! Jestli je to kvůli tomu pití, nebo čemu? Pro mě není problém přestat,“ kroutí Miloš nechápavě hlavou.

Alkohol jako droga je v tomto regionu nejvíce rozšířená a zneužívání alkoholu není na ústupu ani u mladistvých, kteří kromě alkoholu experimentují i s ostatními návykovými látkami.

„Velkým problémem jsou mladiství uživatelé do osmnácti let,“ upozorňuje na vznikající společenský problém vedoucí terapeutické komunity ZSI Kladno Jana Petráková.

„Velmi se snižuje věk a v dnešní době jsou už bohužel docela běžní šestnáctiletí či sedmnáctiletí klienti, kteří mají vážný problém s alkoholem. Situace má určitě souvislost s rozpadem rodiny. Dochází k výměně vedoucích rolí v rodině, kdy dítě nahrazuje rodiče ve vedoucí roli. Poslední dobou se setkáváme s fenoménem týraný rodič, který se bojí svého dítěte,“ dodala odbornice. Rizika spojená se zneužíváním alkoholu jako společensky tolerované drogy jsou i u laické veřejnosti často zlehčována nebo omlouvána, a proto se většinou nedaří rozpoznat nastupující závislost, kdy jedinec přestává být schopen konzum alkoholu kontrolovat a dostává se do začarovaného kruhu.

„I když stále platí, že závislých na alkoholu je více mužů, u žen se bohužel tento počet neustále zvyšuje. Je zajímavé, že ženy závislé na alkoholu začínají hledat pomoc v relativně pozdním věku. Tento fenomén souvisí především se způsobem pití u žen, to znamená tajně doma, a svou závislost se snaží co nejdéle skrývat i před nejbližším okolím.

Co si málokdo uvědomuje, je narůstající problém závislých v důchodovém věku. Neexistují instituce přímo pro závislé důchodce,“ informuje Jana Petráková.

Kromě zdravotních rizik spojených s alkoholovou závislostí jsou velmi závažné sociální dopady na závislého. Jedná se především o devastaci jeho sociálního zázemí, jako jsou rodina či přátelé, ztráta profese a v konečné fázi absence všech životních jistot.

„Léčba závislosti vyžaduje vždy sociální a zdravotní péči odborníků,“ uzavřela ředitelka Jana Petráková.