VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kukuřice je méně. Někde proto musí upravit krmnou dávku

Rakovnicko - O patnáct až dvacet procent nižší vychází letos výnosy kukuřice. Ovlivnila to opět dlouhá zima a studené jaro, vydatné srážky v červnu a následně sucha téměř celý červenec, kdy na Rakovnicku nespadla skoro žádná voda. Někde se zpozdilo setí. To vše zbrzdilo její vývoj.

27.10.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
18 fotografií

Silážování kukuřice v HostokryjíchFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Při tropických červencových teplotách rostliny rychle vykvetly a nevytvořily téměř žádnou hmotu. V mokru nenarostly rostlinám skoro žádné kořeny, proto na mnoha plochách kukuřici vyvrátily a polámaly větry.

Objemné krmivo

Slabší výnosy by mohly znamenat nedostatek krmiva pro výživu skotu.

Situaci zhodnotil Josef Kounovský z Agrofarmu Šípy, kde chovají dvě stě padesát kusů skotu, z toho sto krav: „Kukuřice vyšla hůře než brambory. Je to poloviční výnos oproti běžným rokům. Chybějící objem budeme muset nahradit jiným krmivem a upravit krmnou dávku. Letos je kukuřice všude málo, takže ji asi nikdo neprodá."

Naproti tomu narostlo dost vojtěšky, takže ji ze dvou sečí senážovali a tu třetí usušili. „Na jaře musíme zasít luskoobilnou směsku, abychom krmnou dávku nějak nahradili a doplnili," dodal Kounovský.

Už na začátku října dokončili silážování v Družstvu vlastníků Malinová. I tady dala kukuřice méně, v průměru 370 q z hektaru s obsahem sušiny 32 % proti běžným pěti stům. „Horší výnos způsobil nepříznivý vývoj počasí během vegetace. Navíc tady kukuřice hodně polehla při srpnové bouřce. I když se pak zvedla, už to nebylo ono," řekl předseda družstva Jiří Růžička. I tak s objemným krmivem v Malinové nebude problém. Senážovali veškeré pícniny a kukuřičné siláže je také dostatek.

Slabší výnosy potvrzují i tam, kde pěstují kukuřici na siláž pro výživu skotu. Právě o patnáct až dvacet procent nižší výnos z hektaru vycházel v Agrochmelu Kněževes, kde silážování skončili minulou sobotu.

„Kukuřice šla na jaře později do země. Pak jí vůbec neprospěla zima a extrémní srážky. V některých místech ještě teď stojí voda. Ta se objevuje i tam, kde nikdy nebyla. Velké škody způsobila divoká prasata," zhodnotil situaci Jan Kopřiva.

Bioplynové stanice

V Zemědělském družstvu Senomaty pěstují kukuřici pro bioplynovou stanici. Na jaře se podařilo dostat zrno do země včas. Plochy, které se zasely jako první, vypadaly nejlépe. Pak přišly červnové vydatné srážky, po nich se ochladilo a kukuřice začala žloutnout.

„Proto jsme si nechali udělat rozbor půdy i rostlin. Ty potvrdily, že to není dusíkem, ale že jsou rostliny utažené v půdě a chybí jim kyslík. Velmi jim pomohlo proplečkování, které jsme si objednali jako službu z Mělnicka. Ošetřili jsme sto padesát hektarů a kukuřice se srovnala s těmi prvně setými kukuřicemi," popisoval postup prací Luděk Fišer, místopředseda Zemědělského družstva Senomaty.

Své udělaly bouřky, kdy kukuřice na mnoha místech polehla. Následně se sice narovnala, ale už ne úplně. Zůstala prohnutá do oblouku, vytvořily se takzvané hokejky. Tím při sekání zůstávalo vyšší strniště, což přineslo ztráty při sklizni.

Velké škody v kukuřici udělala černá zvěř. Některá pole jsou poničena divokými prasaty až z padesáti procent.

Nižší výnos prozrazuje na první pohled už její výška. Kukuřice na siláž do bioplynové stanice běžně dosahuje tří metrů a sedmdesáti centimetrů. Letos dorostla pouze do dvou dvaceti až třech metrů. Kukuřice pro tyto stanice je speciálně šlechtěný hybrid, který vytváří více hmoty, takže v průměru dosahuje vyšší výšky. Dále u něj probíhá lepší proces fermentace a následně i tvorba bioplynu.

„Průměrný výnos zatím odhadujeme na 350 q z hektaru. Jindy vyšel až 600 q. Kukuřice ale má velký poměr zrna vůči řezance. Na jednu rostlinu vychází tak dvě až tři palice. Je to výhodné pro tvorbu bioplynu, protože zrno má v sobě hodně energie. Proto se spotřebuje i méně substrátu," uváděl Luděk Fišer.

Bioplynová stanice „spolyká" za hodinu dvě tuny substrátu. I přes nižší výnos kukuřice potřebu na provoz biostanice, což je zhruba sedmnáct tisíc tun substrátu, pokryjí. Vyrobí dvanáct tisíc tun kukuřičného substrátu a k tomu mají jeden silážní žlab žita.

Eroze

Kukuřici v Senomatech pěstují na 320 hektarech. To by mohlo znamenat problém s erozí půdy. Kukuřicí ale osévají rovinatá pole a dodržují protierozní opatření.

„Měli jsme pouze trochu problém na poli u Lubné. Tady se proužek kukuřice spláchl, ale bylo to v průběhu extrémních srážek. Najednou se tam objevil pramen a prýštila voda ze země. Proč se tak stalo, jsme nezjistili. Zaseli jsme tam také pšenici jako protierozní opatření, ale stejně jsme splavení půdy v některých místech během extrémních srážek nezabránili," zkonstatoval Luděk Fišer.

Autor: Šárka Hoblíková

27.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Jan Klička
12

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Legendy vzpomínají na derby: Vítězství 5:0, prohry i plný dům

Včera tomu bylo na den přesně 121 let, kdy se proti sobě poprvé postavili fotbalisté Sparty a Slavie. Nikdo tehdy ještě netušil, že se zrodila největší fotbalová tradice a zároveň také rivalita na našem území. Od 29. března roku 1896 se bitva dvou nesmiřitelných soupeřů odehrála již téměř třísetkrát. Pokračování s pořadovým číslem 287 je na programu v Edenu již tuto neděli.

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies