Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lada Niva byla předchůdcem dnešních terénních aut

RUSKO - Zájemce o terénní vůz, který by byl alespoň trochu pohodlný i při jízdě po silnici, neměl před 30 lety příliš na výběr. Taková auta, na rozdíl ode dneška, tehdy vyrábělo jen několik značek - například americký Jeep, britský Land Rover, německý Mercedes či japonská Toyota.

3.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/archiv

Ve druhé polovině 70. let mezi ně přibyla i tehdy sovětská automobilka VAZ s modelem 2121. První sériový vůz, známější pod jménem Lada Niva, sjel z výrobního pásu 5. dubna 1977.

Důvod, proč sovětská automobilka, do té doby vyrábějící licenční variace na Fiat 124, přišla s prvním vlastním typem, byl jednoduchý. Nedozírné pláně Sovětského svazu pokrývala jen řídká síť kvalitních silnic a přestože byl "žigulík", vyráběný od roku 1970, bytelné auto, všude přeci jen neprojel. Už v roce 1971 tedy zahájili sovětští konstruktéři práce na voze s pohonem všech čtyř kol, schopným zdolat i náročný terén.

Nejprve zkonstruovali lehký otevřený vůz s plátěnou střechou, podobný německému terénnímu automobilu DKW Munga. Poháněl ho motor o objemu 1,3 litru, převzatý z první lady. Poměrně slabá pohonná jednotka se ale v terénu neosvědčila. V roce 1973 proto tvůrci původní koncept opustili. Nakonec použili karoserii, založenou na konceptu malého třídveřového automobilu VAZ-1101 Čeburaška (který se nikdy sériově nevyráběl) a pod kapotu zabudovali silnější šestnáctistovku.

V roce 1976, po třech letech zkoušek v náročném terénu všeho druhu, továrna Ladu Nivu oficiálně představila. Na svou dobu revoluční vůz se samonosnou třídveřovou karoserií, nezávislým zavěšením kol, stálým pohonem 4x4, redukcí převodů a uzávěrkou mezinápravového diferenciálu byl schopen brodit se 60 cm hlubokou vodou, jet v metru sněhu a zdolat šedesátiprocentní stoupání. Interiérem se tehdy niva vyrovnala řadě automobilů nižší střední třídy.

V roce 1978 se Lada Niva představila světu na autosalonu v Paříži a vůz, který měl původně hlavně "řešit otázku motorizace sovětského venkova", se začal úspěšně prodávat i na Západě. Na popularitě nivě přidal i československý seriál Návštěvníci, ve kterém parta falešných zeměměřičů, vyslaných z 25. století do roku 1984, používala právě Ladu Nivu, i když upravenou. Jakkoli je toto auto univerzální, ve skutečnosti neumí měnit barvu ani se podhrabávat pod městem - a už vůbec ne cestovat časem.

V autosalonech prodávajících dnes vozy Lada si člověk může připadat trochu jako v minulosti, a to právě díky nivě. Ta se totiž téměř nezměněná vyrábí i po 30 letech. Jen původní karburátorovou pohonnou jednotku nahradil v roce 1993 motor se vstřikováním, obnovou prošel exteriér i interiér a přibyla užitková verze. Konkurence ale nezaspala a objevují se stále pohodlnější jeepy, mercedesy, landrovery, ale i volkswageny či hyundaie, schopné zdolat lehčí terén.

3.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto.
5

Dálnice se opravují podle plánu. Ale šnečím tempem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

AUTOMIX.CZ

Tatra postavila unikátní osmikolku se všemi řiditelnými koly. Hýbe se jako krab

Česká automobilka Tatra se pochlubila jednou unikátní novinkou. Pro jistého švýcarského zákazníka totiž postavila osmikolový podvozek se systémem řízení kol všech čtyř náprav. Vůz díky tomu umí mimo jiné takzvaný „krabí chod", tedy jízdu šikmo vpřed či vzad doleva nebo doprava při stejném úhlu natočení všech kol. Není divu, že novinka v Kopřivnici dostala právě přezdívku "Krab".

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení