Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lagardeová: Restrukturalizace dluhů Řecka není nutná

Paříž/Atény - Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula insolvenci.

18.4.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Restrukturalizace řeckého, portugalského ani irského dluhu nepřipadá v úvahu, protože takový krok by měl katastrofální dopady. V rozhovoru pro televizní stanici LCI to dnes řekla ministryně financí Francie Christine Lagardeová. Řecký list Elefterotypia dnes napsal, že Řecko na minulé schůzce Ecofin už o restrukturalizaci požádalo Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond, oficiální místa to ale popírají.

"To by byla katastrofa, protože by pak bylo pro tyto země nesmírně těžké vrátit se na trh," poznamenala ministryně. "Cílem je dnes poskytnout těmto zemím podporu, než se postaví na nohy, a to tak, aby mohly opět fungovat a financovat se na trzích," řekla Lagardeová.
Neoficiální debaty ovšem vypadají úplně jinak. Neprobírá se v nich totiž ani tak to, zda Řecko přistoupí k restrukturalizaci, či nikoli, ale kdy tak učiní. Zdroje v německé vládě podle agentury Reuters dnes uvedly, že Německo nepředpokládá, že Atény situaci zvládnou. Restrukturalizace by prý mohla přijít už v létě.

Agenturní zdroje ale zdůraznily, že Německo se nesnaží tlačit na to, aby Řecko vyhlásilo státní bankrot. Jen si prý myslí, že nynější situace už je pro Atény neudržitelná. Po těchto komentářích, které Reuters zveřejnil po poledni, se zrychlil pokles eura. To je nyní vůči dolaru nejslabší za více než dva týdny a prodává se za zhruba 1,4270 USD.

Příští rok bude klíčový

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula insolvenci. Řecko nyní čerpá od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tříletý záchranný úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), klíčový pro něj ale bude příští rok, kdy si bude muset na finančních trzích zajistit 25 miliard eur na obsluhu dluhu.

Lagardeová nejprve neodpověděla na dotaz, zda je restrukturalizace dluhu Řecka nutná, na opakovaný dotaz řekla, že taková možnost nutná není. "Ne, absolutně ne. Co nejhlasitěji vám říkám, že ne. Otázka restrukturalizace řeckého dluhu vůbec nepřipadá v úvahu," řekla ministryně. Zhruba totéž o víkendu řekl ve finanční televizi Reuters Insider i řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu.

Britský list Financial Times o víkendu napsal, že Německo připravuje náhradní plán pro případ, že by Atény nesplnily fiskální cíle, na nichž se dohodly, než loni přijaly zmíněný záchranný úvěr. Berlín ale zprávu okamžitě odmítl jako nepravdivou. Schopnost Řecka pokračovat v plnění dohodnutých podmínek posoudí až zpráva Evropské centrální banky a Evropské komise, která by měla být hotova v červnu.

Dluh bude asi narůstat

Státní dluh Řecka se pohybuje kolem 325 miliard eur (asi 7,9 bilionu Kč), což je asi 140 procent HDP. Do dvou let se ale dluh patrně vyšplhá až na 160 procent HDP, což bude skoro dvojnásobek úrovně, kterou ekonomové ještě považují za zvládnutelnou. Tak vysoký dluh neměla ani Argentina, když v roce 2001 oznamovala moratorium na splátky státního dluhu a krátce nato zahájila jeho restrukturalizaci.

Zhruba třetinu řeckého dluhu drží řecké banky, dluhopisy za zhruba 40 až 50 miliard eur má Evropská centrální banka (ECB). Záznamy mezinárodní banky pro vyrovnání plateb (BIS) ukazují, že německé banky mají řecké dluhopisy za 26,3 miliardy dolarů a francouzské za 19,8 miliardy dolarů. To je relativně málo. Když se ale vezme v úvahu i dluh u dalších bank nebo dalších řeckých nebankovních institucí, činí expozice bank z Německa a Francie vůči řeckému dluhu asi 103,3 miliardy dolarů (zhruba 1,7 bilionu Kč).

"Ať už bude restrukturalizace vypadat jakkoli, musí k ní dojít ještě do roku 2013. Jinak to bude mnohem víc bolet," poznamenal před pár dny ekonom koncepčního střediska Bruegel v Bruselu Andre Sapir. V roce 2013 totiž vejde v platnost nový záchranný mechanismus, který je mnohem přísnější než dosavadní záchranný fond EFSF.

Čtěte také: V problémech není jen Řecko, obavy vyvolávají i další

Autor: ČTK

18.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Kratochvíl.
5

Týdenní zkrat: Pojistka na blbost

Následky bouřky na Horšovskotýnsku.
118

Bez elektřiny desítky hodin, stojí i některé vlaky. To je účet páteční bouřky

V Evropě se odehrálo pět krvavých útoků v rozmezí pouhých 48 hodin

Uplynulých 48 hodin bylo pro Evropu tragických. Odehrálo se celkem pět útoků, které si vyžádaly nespočet zraněných a také mrtvých. 

Zakladatel Microsoftu objevil v Pacifiku americký křižník potopený před 72 lety

Těžký křižník USS Indianapolis pohřbily vlny Tichého oceánu v samém závěru druhé světové války. Osud bezmála 1200 mužů na palubě zpečetilo torpédo vystřelené z japonské ponorky na konci června 1945. Jeho příběh dnes díky týmu Paula Allena, spoluzakladatele Microsoftu, znovu ožívá.

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

/ROZHOVOR/ Režisér filmu Václav Marhoul, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

Dítě vběhlo pod auto, poté následovala rvačka dospělých

K těžké dopravní nehodě došlo v sobotu kolem 18. hodiny v části obce Filipov na Čáslavsku. Čtyřleté dítě tam vběhlo pod kola projíždějícího osobního auta. Vrtulník letecké záchranné služby ho s vážným zraněním přepravil do pražské nemocnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení