VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lánů s kukuřicí neustále přibývá. Kvůli bioplynu

Třebíčsko - Osevní plochy kukuřice se za posledních osm let jen na Vysočině zvětšily o pět tisíc hektarů. Hlavním důvodem jsou bioplynové stanice, k jejichž vybudování se odhodlalo také několik zemědělských podniků na Třebíčsku.

15.10.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Václav Pancer

Před rokem dokončili „bioplynku" v Opatově a kukuřičných ploch oseli rázem o dvě stě hektarů víc než loni. „Máme ji přibližně na 780 hektarech půdy a plánujeme další rozšíření. Už před stavbou bioplynky jsme ale věděli, že ji budeme muset mít na 800 až 900 hektarech," řekl agronom opatovského Zemědělského družstva Horácko Oldřich Novák.

Podnik chová prasata i hovězí dobytek. Jako krmivo ale využije necelou třetinu úrody, zbytek spálí bioplynová stanice. „Jsme na tom podobně jako ostatní, kteří ji vybudovali. Pro hovězí dobytek jde úroda jen z 280 hektarů," upřesnil Novák.

Zásoby krmiva

Kromě výroby tepla v „bioplynkách" je dalším důvodem zvětšování osevních ploch právě dobytek. „Každé družstvo si chce zajistit vlastní zásobu krmiva," doplnil ředitel Okresní agrární komory v Třebíči Karel Coufal.

Podle něj nemají zemědělci příliš možností, jak své podnikání rozvíjet. „Obilovin je hodně, brambory se bohužel nevyplácejí a stavy skotu klesly, takže dříve běžně pěstované pícniny, vojtěška a jeteloviny jsou stále méně potřeba. Co tedy zemědělcům zbývá pěstovat? Kukuřici pro bioplynky," zmínil.

Ekonomický výpadek muselo nahradit i Zemědělské družstvo ve Výčapech. „Před vstupem do Evropské unie jsme měli 450 prasnic, dnes nemáme nic. Doplatily na to podniky, které měly silnou živočišnou výrobu. Peníze jdou totiž na půdu, na dobytek nic," poznamenal agronom družstva Pavel Šutera.

„Nejde o to, jestli jsme chtěli nebo nechtěli, bioplynku jsme kvůli tomu vybudovat zkrátka museli. Konkurence by nás zničila," řekl Šutera. Podotkl, že letos obhospodařovali 500 hektarů kukuřice.

Dotační politika EU

Hlavním příčinou zvětšování osevních ploch je podle Šutery dotační politika EU. „Peníze zkrátka nejdou tam, kam je potřeba. Je to sice špatně, ale musíme dělat to, co vynáší. Neměli bychom ani na pronájem půdy," doplnil.

I družstevníci z Výčap letos navýšili kukuřičné plochy. „Máme bioplynku, takže důvod je jasný," poznamenal Šutera. „Zpracováváme v ní odpady nebo senáže, kukuřičná siláž je ale hlavním palivem," připomněl.

Zatímco v okolí Výčap dosáhli zemědělci při letošní sklizni průměrných výnosů, u Opatova dopadla sezóna o poznání hůř. „Vše ještě sklizeno nemáme, už teď ale můžu říct, že půjde o nejhorší výnos za posledních možná i třicet let. Podepsalo se na tom pozdní setí kvůli dlouhé loňské zimě a taky letní sucha," vysvětlil opatovský agronom.

Letošní výnos z hektaru odhaduje na 25 tun kukuřičné hmoty, v minulosti to přitom bylo vždy přes třicet, v posledních letech i přes čtyřicet tun.

„Tak špatný výsledek jsme naposledy zaznamenali snad ještě někdy před revolucí, i to ale byla výjimka," upozornil Novák.

Veškerou úrodu rozdrtí silážní stroje a družstevníci ji uskladní v silážních jámách, které v minulém roce současně s bioplynovou stanicí v Opatově vybudovali. Ani ve Výčapech nepěstovali kukuřici na zrno.

Vše na siláž

„Všechnu jsme už zpracovali na siláž, zrno neděláme už dva roky, nebylo pro nás ekonomicky výhodné," vysvětlil Šutera.

„Je ale pravda, že v našich podmínkách to bylo vždy spíš jen okrajovou záležitostí. Zrno se dělá ve větší míře na jižní Moravě nebo Olomoucku. Přeci jen je kukuřice teplomilná plodina," shrnul výčapský agronom.

Osevní plochy kukuřice na Vysočině

2006 29 751 ha 2010 29 077 ha

2007 27 443 ha 2011 32 183 ha

2008 28 734 ha 2012 34 852 ha

2009 29 336 ha 2013 35 598 ha

Zdroj: Český statistický úřad

Autor: Kamil Černý

15.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
6 8

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny
15 8

Babiš by měl sám opustit vládu. Dohnala ho minulost, říká Hamáček

V dubnu přišlo na silnicích o život 36 lidí, o jednoho méně než loni

Na českých silnicích zemřelo letos v dubnu 36 lidí, o jednoho méně než loni. Číslo vyrovnává tragickou bilanci z dubna před třemi roky, která byla nejnižší od roku 1990. Od začátku roku při dopravních nehodách v Česku zemřelo 124 lidí, což je o 19 méně než za první čtyři měsíce loňska. Vyplývá to z předběžných údajů policie.

Infografika: Škoda vyrobila miliontý Superb. Připomeňte si příběh vozu

Vlajkové lodi automobilky Škoda se daří skvěle. Nedávno totiž z výrobní linky sjel miliontý Superb.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Za ohýnky a popíjení hrozí pokuty, varují strážníci před čarodějnicemi

Čarodějnické oslavy v noci ze 30. dubna na 1. května jsou z pohledu pražských strážníků rok co rok stejné. Stejně jako hasiči a zdravotničtí záchranáři zaznamenávají i příslušníci městské policie během filipojakubské noci požáry související s nedostatečným zabezpečením ohňů. Občas se objeví případy nahnutých či naříznutých májek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies