VYBERTE SI REGION

Lánů s kukuřicí neustále přibývá. Kvůli bioplynu

Třebíčsko - Osevní plochy kukuřice se za posledních osm let jen na Vysočině zvětšily o pět tisíc hektarů. Hlavním důvodem jsou bioplynové stanice, k jejichž vybudování se odhodlalo také několik zemědělských podniků na Třebíčsku.

15.10.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Václav Pancer

Před rokem dokončili „bioplynku" v Opatově a kukuřičných ploch oseli rázem o dvě stě hektarů víc než loni. „Máme ji přibližně na 780 hektarech půdy a plánujeme další rozšíření. Už před stavbou bioplynky jsme ale věděli, že ji budeme muset mít na 800 až 900 hektarech," řekl agronom opatovského Zemědělského družstva Horácko Oldřich Novák.

Podnik chová prasata i hovězí dobytek. Jako krmivo ale využije necelou třetinu úrody, zbytek spálí bioplynová stanice. „Jsme na tom podobně jako ostatní, kteří ji vybudovali. Pro hovězí dobytek jde úroda jen z 280 hektarů," upřesnil Novák.

Zásoby krmiva

Kromě výroby tepla v „bioplynkách" je dalším důvodem zvětšování osevních ploch právě dobytek. „Každé družstvo si chce zajistit vlastní zásobu krmiva," doplnil ředitel Okresní agrární komory v Třebíči Karel Coufal.

Podle něj nemají zemědělci příliš možností, jak své podnikání rozvíjet. „Obilovin je hodně, brambory se bohužel nevyplácejí a stavy skotu klesly, takže dříve běžně pěstované pícniny, vojtěška a jeteloviny jsou stále méně potřeba. Co tedy zemědělcům zbývá pěstovat? Kukuřici pro bioplynky," zmínil.

Ekonomický výpadek muselo nahradit i Zemědělské družstvo ve Výčapech. „Před vstupem do Evropské unie jsme měli 450 prasnic, dnes nemáme nic. Doplatily na to podniky, které měly silnou živočišnou výrobu. Peníze jdou totiž na půdu, na dobytek nic," poznamenal agronom družstva Pavel Šutera.

„Nejde o to, jestli jsme chtěli nebo nechtěli, bioplynku jsme kvůli tomu vybudovat zkrátka museli. Konkurence by nás zničila," řekl Šutera. Podotkl, že letos obhospodařovali 500 hektarů kukuřice.

Dotační politika EU

Hlavním příčinou zvětšování osevních ploch je podle Šutery dotační politika EU. „Peníze zkrátka nejdou tam, kam je potřeba. Je to sice špatně, ale musíme dělat to, co vynáší. Neměli bychom ani na pronájem půdy," doplnil.

I družstevníci z Výčap letos navýšili kukuřičné plochy. „Máme bioplynku, takže důvod je jasný," poznamenal Šutera. „Zpracováváme v ní odpady nebo senáže, kukuřičná siláž je ale hlavním palivem," připomněl.

Zatímco v okolí Výčap dosáhli zemědělci při letošní sklizni průměrných výnosů, u Opatova dopadla sezóna o poznání hůř. „Vše ještě sklizeno nemáme, už teď ale můžu říct, že půjde o nejhorší výnos za posledních možná i třicet let. Podepsalo se na tom pozdní setí kvůli dlouhé loňské zimě a taky letní sucha," vysvětlil opatovský agronom.

Letošní výnos z hektaru odhaduje na 25 tun kukuřičné hmoty, v minulosti to přitom bylo vždy přes třicet, v posledních letech i přes čtyřicet tun.

„Tak špatný výsledek jsme naposledy zaznamenali snad ještě někdy před revolucí, i to ale byla výjimka," upozornil Novák.

Veškerou úrodu rozdrtí silážní stroje a družstevníci ji uskladní v silážních jámách, které v minulém roce současně s bioplynovou stanicí v Opatově vybudovali. Ani ve Výčapech nepěstovali kukuřici na zrno.

Vše na siláž

„Všechnu jsme už zpracovali na siláž, zrno neděláme už dva roky, nebylo pro nás ekonomicky výhodné," vysvětlil Šutera.

„Je ale pravda, že v našich podmínkách to bylo vždy spíš jen okrajovou záležitostí. Zrno se dělá ve větší míře na jižní Moravě nebo Olomoucku. Přeci jen je kukuřice teplomilná plodina," shrnul výčapský agronom.

Osevní plochy kukuřice na Vysočině

2006 29 751 ha 2010 29 077 ha

2007 27 443 ha 2011 32 183 ha

2008 28 734 ha 2012 34 852 ha

2009 29 336 ha 2013 35 598 ha

Zdroj: Český statistický úřad

Autor: Kamil Černý

15.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies