VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Laserová centra potřebují fyziky, ale v Česku je jich málo

Praha – Více než polovinu výzkumného týmu ve vznikajícím laserovém centru HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy tvoří zahraniční vědci, českých expertů je mnohem méně. Centra excelence včetně superlaseru ELI Beamlines budou potřebovat fyziky a inženýry, kteří umějí stavět lasery. A právě jich je v Česku málo.

9.8.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Internet

Zejména do nově budovaných infrastruktur se hlásí málo absolventů vysokých škol. Vedení laserových center se proto snaží o vznik nového studijního oboru.

„Ideálně by se mohl vyučovat na některé regionální univerzitě, například na Univerzitě Palackého v Olomouci. Oba projekty budou potřebovat dlouhodobý perspektivní příliv nové ‚krve' na provoz systémů a na jejich další vývoj," řekl ČTK manažer projektu HiLASE Tomáš Mocek.

Specializovaný obor se od 60. let vyučuje pouze na katedře fyzikální elektroniky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na Českém vysokém učení technickém v Praze. Podle ČVUT se počet absolventů od 90. let nemění, přímo orientovaných na laserovou techniku vychází ročně kolem pěti.

Středoškolské znalosti 

„Zájem uchazečů o studium laserové techniky se v posledních pěti letech zvyšuje. Zásadní problém ale je ve snižujících se středoškolských znalostech v matematice a fyzice, takže ne všichni studenti dokončí náročné studium," odpověděla profesorka Helena Jelínková z ČVUT.

Pro zvýšení zájmu se na vybraných mimopražských univerzitách již pořádají takzvané laserové dny. „Jsme schopni dát studentům konkrétní zajímavou práci, perspektivu a důstojné finanční ohodnocení," tvrdí Mocek.

Myšlenka vybudovat HiLASE, které bude stát téměř miliardu korun, vznikla tak trochu náhodou. Původním záměrem bylo postavit pouze ELI jako supermoderní laserové zařízení a velkou uživatelskou infrastrukturu pro základní výzkum. Posléze se však ukázalo, že ELI potřebuje mít domácí technické a vývojové zázemí, aby nemusela jen draze nakupovat lasery ze zahraniční.

Výzkum a podpora průmyslu

Na rozdíl od ELI se HiLASE bude moct více věnovat smluvnímu výzkumu a podporovat zejména tuzemský hightech průmysl. A díky tomu získat i peníze navíc. Vědci už nyní na půdě Akademie věd vyvíjejí originální lasery, které se nedají nikde koupit. Do nové laboratorní budovy v Dolních Břežanech za více než sto milionů korun se nastěhovali teprve před měsícem. Otevře se 24. září. Centrum ale začne oficiálně fungovat až příští rok v září.

V sedmdesátičlenném týmu HiLASE, který působí od roku 2012 na Fyzikálním ústavu Akademie věd, převažují cizinci, mezi nimi například Japonci, Indové a Italové. „HiLASE je takový ‚melting pot'(střet kultur). Naši klíčoví seniorní vědci jsou kosmopolitní osobnosti, které k nám většinou nepřišly přímo ze země původu, nýbrž z různých světových institucí a s mnoha zkušenostmi," uvedl Mocek. Třeba srbská doktorka Danijela Rostoharová přišla z irského Národního centra laserových aplikací v Galway nebo fyzik Taisuke Miura zanechal kvůli HiLASE „jisté" práce ve velké firmě v Japonsku a s celou svou rodinou se přestěhoval do Prahy.

Italského vědce Antonia Lucianettiho, který předtím pracoval v Lawrence Livermore National Laboratory, zlákala možnost vést tým badatelů ve zcela nové oblasti laserových technologií. „Je to velmi vzrušující a náročný úkol," řekl Lucianetti. Pozvolna se ale začínají do vlasti vracet čeští odborníci, kteří v cizině budovali kariéru. Jediným problémem HiLASE může být do budoucna nedostatek peněz na platy; odradit vědce může i přehnaná byrokracie, kterou je česká věda pověstná.

Autor: ČTK

9.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies