VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lázně na pojišťovnu? Pacientů přibylo o 40 procent

Praha /INFOGRAFIKA/ – Lázně se začínají opět plnit. Zatímco v roce 2013 kvůli nedostatku klientů propouštěly, omezovaly investice a krachovaly, nyní zase ožily. Svoji roli zde sehrály regulace, k nimž docházelo od roku 2011. Za poslední tři roky se i díky dalším změnám v legislativě situace mění. Výrazně roste počet klientů, kterým lázeňský pobyt hradí zdravotní pojišťovny. A to o desítky procent.

18.2.2016 12
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Lázně Jáchymov

„V loňském roce se v lázních léčilo 54 338 klientů VZP. To je o 40 procent více než v roce 2013," uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý. Důvodem je podle něho hlavně to, že pojišťovna v posledních letech opakovaně vyzývala klienty, aby se nebáli lékaře o lázně požádat, a apelovala na samotné lékaře, aby těm, kteří na ně mají nárok, péči doporučili.

„Nárůst celkových nákladů na lázeňskou péči v roce 2015 oproti roku 2013 činí u největší zaměstnanecké pojišťovny 77,5 procent," vyčísluje mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Počet pacientů, kterým pojišťovna uhradila péči, vzrostl mezi lety 2013 a 2014 o 28 a o rok později o dalších 13,5 procenta. Nejvíce pojišťovny zaplatí za pobyty spojené s léčbou nemocí pohybového ústrojí, nervových onemocnění a chorob oběhového ústrojí.

Vedle tradičních léčebných pobytů jsou stále oblíbenější preventivní, relaxační a wellness pobyty, antistresové programy pro manažery, beauty programy pro ženy či pobyty zaměřené na redukci nadváhy.

Celých 87 procent lázeňských lůžek je dnes soukromých. Na programu vlády je nyní možnost privatizace Státních léčebných lázní Janské Lázně a Státního podniku Horské lázně Karlova Studánka. Proti ní se staví ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), naopak pro je ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Lázně

Prezident Svazu léčebných lázní České republiky a generální ředitel Léčebných lázní Luhačovice a Jáchymov Eduard Bláha: Pobyty si platí čím dál víc Čechů. Ubývá Rusů a Arabů

Ještě v letech 2011 platily za lázeňskou péči zdravotní pojišťovny přes tři miliardy korun, v roce 2013 po značných regulacích jen 1,5 miliardy. Dnes je vše jinak. Jak říká prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha, zájem
o lázně od roku 2014 opět roste a čeká se, že tento trend potrvá a pojišťovny letos za péči zaplatí tolik, jako před pěti lety.

Eduard Bláha

Obliba českých lázní roste?
Situace se spíš vrátila na stav před pěti lety. Od roku 2011 do 2013 kvůli změnám v legislativě ubylo na 50 procent přenocování a ještě víc ubylo lidí, kteří do lázní přijeli.

Co tehdy legislativa změnila?
Šlo o tři věci. Všechny pobyty byly zkráceny o týden, často z měsíce na 21 dní. To se projevilo až 20 procenty výpadku pobytových dnů. Dále bylo z nároku na hrazenou lázeňskou péči vyřazeno téměř 80 diagnóz. Do lázní se třeba nejezdí po operaci žlučníku. Podstatné bylo omezení nároku na opakovanou léčbu.

S čím jezdíme do lázní nejčastěji?
Lázeňskou péči tvoří 
z 50 procent pobyty s onemocněním pohybového aparátu. Tito pacienti dříve jezdili do lázní každoročně, což dnes již na pojišťovnu nemohou. Omezení opakovaných pobytů znamenalo dalších až 25 procent výpadku. U dospělých jsou po pohybových diagnózách nejčastější neurologická onemocnění a v posledních letech přibývá stavů po onkologických onemocněních, kdy lidé jezdí na doléčení.

Čeho naopak ubylo?
Téměř se nesetkáváme s diagnózami spojenými s endokrinními chorobami jako diabetes. Dříve diabetici tvořili významnou skupinu, dnes 
z lázní vymizeli. Například 
u čerstvě diagnostikovaného diabetu druhého stupně šlo o edukační pobyty, kdy se lidé v lázních učili, jak si připravovat jídlo nebo jak si píchat inzulín. Za dva týdny to bezpečně zvládli. Teď se péče přesunula do odborných ambulancí, kam dochází jednou za čas na konzultaci. To je ztráta komfortu, ale asi to funguje.

Loni ale došlo k dalším změnám 
v zákonech…
Od ledna 2015 byla zpět vrácena délka pobytů, ale jen u některých diagnóz u dospělých, vůbec se to nedotklo dětí. Nezměnil se ani nárok na opakování. Vedle všech legislativních změn za poklesem zájmu stálo do značné míry vnímání situace veřejností a lékaři. Lidé měli pocit, že do lázní na pojišťovnu už vůbec nemohou. Teď vidíme efekt toho, že jsme o lázních informovali. Lékaři i pacienti se začali dozvídat víc, třeba kdo na co má a nemá nárok.

Kde hledat hlavní důvod současného nárůstu?
Nejvýznamněji se projevilo zrušení regulačního poplatku za pobyt v nemocnici, který se týkal i lázní. Šlo o 60, později 100 korun denně. Když od ledna 2014 došlo k jeho zrušení, lidé se začali do lázní vracet. To se týká hlavně těch, kteří na lázně měli nárok, ale nemohli si je dovolit.

Vyrovnaly se lázně se všemi změnami?
Nejvíce byly v roce 2013 postiženy ty, které měly velké zastoupení pojišťoven a neměly skoro žádné samoplátce a cizince. A navíc měly hlavně pohybové diagnózy. Teď jsou právě tato zařízení relativně 
v pohodě, protože je převis poptávky pojištěnců. Naopak došlo k úbytku cizinců a o svoji budoucnost se teď bojí lázně na západě Čech.

Kam až poroste zájem ze strany pojišťoven?
Myslím, že nějaký čas vydrží, byť stále existuje riziko, že může být nějakou regulací opět zastaven. Z hlediska rozpočtu pojišťoven je ale lázeňská péče zanedbatelná, představuje i při těch třech miliardách jen 1,3 procenta jejich výdajů. Věříme, že poptávka ještě mírně poroste a počet přenocování dosáhne v roce 2016 podobného množství jako v roce 2011.

Jak to vypadá s lidmi, kteří si platí pobyt sami?
Čechů samoplátců míří do lázní mnohem víc než pojištěnců. Ale tím, že jezdí na kratší dobu, tak to v konečných počtech přespání tak nevypadá. Zatímco pojištěnec zůstává průměrně tři týdny, samoplátce šest dnů. Myslím, že jejich množství i nadále poroste. Zájem se zvýšil hlavně v době, když se do lázní nemohli dostat na pojišťovnu. Ti, kteří lázně potřebovali k léčení, si je prostě zaplatili.

Jaký předpokládáte trend?
Posledních 10 let roste zájem Čechů strávit dovolenou v lázních. Z krátkých a postupně prodloužených víkendů se staly týdenní pobyty. Tento trend bude stejně jako v západní Evropě pokračovat. Každý rok se průměrná délka pobytu samoplátců prodlužuje. Roste i jejich počet.

A cizinci?
Přes 80 procent cizinců jezdí do západních Čech. Jde hlavně o Rusy, Němce a Araby. Jen Rusů za poslední roky ubylo o 50 procent. Trápí to hlavně Karlovy Vary, kam jezdili nejčastěji. Nepatrný pokles zájmu vidíme i u Němců. Migrační krize má vliv i na úbytku arabských hostů.

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Autor: Redakce

18.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies