VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šedesát procent platu je lepší, než nemít práci

Nezaměstnanost roste. Nejen ta, která se odráží ve statistikách úřadů práce, ale i ta, které se říká částečná. Jak vypadá?

13.3.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto:

Část podniků byla nucena pro nedostatek zakázek dramaticky snížit výrobu. Většinou se jedná o automobilky nebo dodavatele automobilového průmyslu. Současná krize však dopadá i na ostatní obory.

Řešení firmy hledaly v zákoníku práce – a našly ho v paragrafu týkajícím se částečné nezaměstnanosti. Tedy například ve zkrácení pracovního týdne či v několikatýdenní odstávce výroby.¨Zaměstnanci zůstávají v pracovním poměru, ale náhrada mzdy je nižší.

Například ve Škodě Auto se v lednu i v únoru pracovalo pouze čtyři dny v týdnu, mnohé firmy prodloužily volno o Vánocích a na začátku nového roku. Našly se ale i firmy, které zastavily na měsíc nebo na dva celý provoz.

Takové opatření umožňoval zákoník práce i dřív. Teprve se současnou hospodářskou situací však přichází tato možnost ke slovu v masovémměřítku. Co naopak zákoník práce neumožňuje je nařídit pracovníkům neplacené volno. „To je možné udělit jen na žádost zaměstnance,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.

Statisíce částečně nezaměstnaných

Podle předsedy Odborového svazu Kovo Josefa Středuly se zkrácení pracovní doby týká zhruba dvou set firem, ve kterých jeho odborový svaz funguje.
„Jedná se ale často o velké podniky a počet lidí, kteří tak spadají do kategorie částečně nezaměstnaných, jde proto do statisíců,“ upřesňuje odborový předák. Největší nárůst podle něj tento jev vykázal v průběhu ledna a února tohoto roku.

Ze zákona náleží pracovníkovi, který pro překážky v práci na straně zaměstnavatele nemůže vykonávat práci, náhrada mzdy ve výši šedesáti procent.
Omezit pracovní dobu však pro zaměstnavatele není jednoduché. Pokudmápodnik své vlastní odbory, musí se na tomto kroku dohodnout s nimi.

Naoplátku musí často zaměstnavatel přistoupit na vyšší odměnu, obvykle ve výši pětasedmdesáti nebo i osmdesáti procent běžné mzdy. V praxi to vypadá tak, že výroba jede třeba jen tři dny v týdnu. Po tu dobu mají zaměstnanci nárok na celou mzdu. Za zbývající dva dny dostanou náhradu mzdy v minimální výši šedesáti procent platu, pokud odborový svaz firmy nedojednal vyšší procento.

Ne všechny firmy však mají své odbory. Vtakovém případě musí zaměstnavatel požádat o rozhodnutí úřad práce. Podle zákoníku práce může firma takovou žádost podat, pokud „nemůže z důvodu omezení odbytu nebo poptávky po poskytovaných službách přidělovat zaměstnanci práci.“ V takovém případě se však pracovníci musejí většinou spokojit s šedesátiprocentní náhradou mzdy.

Přestože úřad práce může odsouhlasit až rok trvající částečnou nezaměstnanost, většina podniků žádá o tříměsíční až pětiměsíční lhůtu. Firma však může požádat o takové řešení situace i opakovaně, například když očekávaná zakázka nepřijde a společnost nedokáže ani po sjednané době zajistit svým zaměstnancům práci.

Úřady práce většinou vyhoví

Ministerstvo práce a sociálních věcímázatím zdokumentovány z úřadů práce žádosti o zkrácení pracovní doby za prosinec a leden. Vprosinci požádalo o tuto úpravu 170 firem, kladné rozhodnutí obdrželo 158 z nich. Vlednu už bylo žádostí 240, přijatých potom 231.

Podle statistik se v prosinci zkrácená pracovní doba týkala 15 501 lidí, v lednu pak 19184 pracovníků. Ato jsou jen zaměstnavatelé, v jejichž firmách nefungují odbory.

Firma, která chce určitou dobu nechat své lidi doma za částečnou mzdu, musí úřadu přesvědčivě dokázat, že pro ně opravdu práci nemá. Jak přesně má být žádost zdokumentována, není určeno. Podniky proto posílají na úřady práce analýzy výroby a poptávky, tabulky a finanční zdůvodnění, aby úředníky přesvědčily.

Ti většinou firmám vyhoví. Uvědomují si, že pro zaměstnance je často výhodnější dočasně ukrojit pár tisíc z platu, než aby se ocitli ve statistikách nezaměstnaných.

Podnik může samozřejmě nařídit zaměstnancům, aby si vzali dovolenou. Jenže pokud už zaměstnanci žádné nevyčerpané volné dny nemají, nakonec dojde i na částečnou nezaměstnanost popisovanou výše.

Pokud jste zaměstnáni na plný úvazek, nemůže vaše mzda ani v případě zkrácené pracovní doby z důvodů překážek na straně zaměstnavatele klesnout pod zákonem danou minimální mzdu, tedy v současné době pod osm tisíc korun.

Autor: Martina Šrámková

13.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies