Stavbu nového letiště si vynutila již nevyhovující kapacita dosavadního mezinárodního letiště v Praze-Kbelích. V březnu 1929 proto vláda rozhodla o vykoupení 108 hektarů pozemků mezi obcemi Hostivice, Ruzyně, Středokluky, Dobrovíz a Přední Kopanina v tehdejší hodnotě 17,5 milionu korun. Tato rovinatá lokalita splňovala většinu požadavků, především pak blízkost centra Prahy a možnost dalšího rozšiřování.

Letiště V. Havla. Ilustrační foto.
V letní sezoně bude mít Praha přímé spojení se 154 letišti

Investice měla snížit nezaměstnanost

V roce 1931 byla vypsána veřejná anonymní soutěž na řešení letiště, do které se přihlásilo 25 návrhů. Kompletní projekt však ze soutěže nevzešel, neboť porota vítěze nevybrala. Realizovány tak byly jednotlivé objekty z různých návrhů. Stavba s rozpočtem 110 milionů tehdejších korun trvala 44 měsíců a skončila 1. března 1937. Zajímavostí je, že stavební firmy byly smluvně omezené ve využití mechanizace, neboť tato rozsáhlá státní investice měla také snížit nezaměstnanost.

Provoz na letišti byl zahájen 5. dubna 1937, kdy v 09.00 přistálo letadlo DC-2 Československých státních aerolinií na lince Piešťany-Zlín-Brno-Praha. Ten den byl také zahájen mezinárodní provoz, prvním byl letoun belgické společnosti SABENA.

Rozvoj letiště zbrzdila okupace

Nové pražské letiště mělo na svou dobu vynikající parametry a patřilo k nejmodernějším v Evropě. Disponovalo dvěma zpevněnými travnatými dráhami se zapuštěnými světelnými návěstidly, na špičkové úrovni bylo komunikační a další technické vybavení. Ocenění se dostalo i jeho architektonickému ztvárnění - odbavovací budova architekta Adolfa Benše získala v roce 1937 zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži.

Michael Flynn.
Flynn v daňovém přiznání napoprvé neuvedl příjmy z Ruska

Krátce po otevření se letiště dočkalo rozšíření zhruba na trojnásobek původní rozlohy a začaly se také budovat betonové přistávací plochy. Rozvoj letiště pak zbrzdila okupace, kdy je obsadila německá Luftwaffe, a následný příchod komunistů k moci, kteří prosadili částečnou izolaci od okolního světa, což se samozřejmě projevilo i na rozvoji letecké dopravy.

I přes to se však letiště výrazně rozrostlo, když vedle dosavadního „starého" vyrostlo v letech 1960 až 1968 letiště nové. Toto severní letiště zahrnovalo vzletovou a přistávací dráhu, odbavovací terminál, opravárenský hangár a další obslužné budovy. Celková plocha letiště byla rozšířena na 800 hektarů.

Nyní Ruzyní ročně projde kolem 12 milionů cestujících

Nové letiště bylo zprovozněno 15. června 1968 a jedním z jeho prvních „uživatelů" se staly opět letouny okupantů, tentokrát sovětských. Nová výstavba výrazně zvýšila kapacitu na 2,3 milionu cestujících, přistávací dráhy již umožňovaly provoz velkokapacitních letadel. Další rekonstrukce se letiště dočkalo v letech 1989 až 1992, ani ta však nestačila pokrýt rostoucí zájem o leteckou přepravu.

Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola
Aféra Lipno kolem hejtmana Zimoly: Zastupitelé chtějí faktury

V polovině devadesátých let byla zahájena další výstavba, která letiště rozšířila o nový odbavovací komplex, cargo terminály a další objekty. Odbavovací haly jsou tak schopné obsloužit narůstající počet pasažérů, problémem však zůstává omezená kapacita vzletové a přistávací dráhy.

Nyní Ruzyní ročně projde kolem 12 milionů cestujících, loni dokonce přes 13 milionů. Letiště proto loni oznámilo, že chystá masivní investice, do roku 2035 plánuje investovat 15 miliard korun. Investice by měly směřovat do rozšíření odbavovacích prostor, propojení přistávací dráhy s terminály či nového systému distribuce paliva a tankování.

Doprava na letiště je stále problém

Stále nevyřešeným problémem zůstává doprava cestujících z a na letiště. Slibovaná rychlodráha či zvažované prodloužení metra jsou v nedohlednu, a tak jsou cestující odkázáni na autobusy, taxislužbu či vlastní dopravu.

Kolony ve směru na letiště.
Kolony brzdí cestu na letiště. Lidé by raději jezdili vlakem

Nechystá se ani stavba nové přistávací dráhy, o které se v nedávné minulosti jako o nezbytnosti živě diskutovalo. „Jednoho dne bude bezpochyby nutná. Otázkou je, kdy to bude. Když se nám letecké společnosti podaří zatlačit do méně vytížených časů, tak to chvíli udržíme," řekl loni v březnu Hospodářským novinám ředitel Českého Aeroholdingu Václav Řehoř.

Letiště patří do státní společnosti Český Aeroholding, který zaměstnává 4.500 zaměstnanců. Český Aeroholding dále zahrnuje letecké mechaniky ze společnosti Czech Airlines Technics a zaměstnance odbavení z Czech Airlines Handling.