VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Lidoměry" odhalují všechna svá tajemství

Praha - S peoplemety je to stejné jako s Yetim. Nikdo ho neviděl, ale všichni o něm mluví. Světlo do světa měření sledovanosti vnese nový web.

20.10.2012 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

Proč je tak nutné měřit sledovanost televizních programů? Zaprvé to slouží jako zpětná vazba pro vedení televize, která může posoudit, jak sledovaný je ten který program a případně ho přesunout do horšího či lepšího vysílacího času.

Druhý důvod je pro televizní stanici snad ještě důležitější. Počtem diváků se řídí zadavatelé reklamy, kteří jsou pro soukromé televize největším zdrojem příjmů. Čím více diváků televize vykáže, tím vyšší je zájem zadavatelů reklamy. A čím vyšší počet diváků, tím může být reklama dražší.

Je nasnadě, že čísla o sledovanosti nemůže televize tahat z klobouku, natož pak svého vlastního. Musí proto existovat nezávislá společnost, která je garantem objektivních údajů. Tím je společnost Mediaresearch, která k vykazování sledovanosti používá tak zvané peoplemetry. Kdo trochu umí anglicky, pozná, že tento výraz není ani český, ani anglický. Byly s tím před 20 lety, kdy se u nás objevil, tak trochu problémy, ale dnes už to na závadu není. Česky bychom tyto tajemné přístroje mohli nazývat „lidoměry".

Lidoměry to jistí

Poeplemetry, speciální elektronická zařízení, má doma 1833 domácností, což představuje přibližně 4200 osob. Ač se to podle tohoto čísla nezdá, peoplemetrový výzkum patří svou náročností a významem k nejrozsáhlejším mediálním výzkumům a je realizovaný v mnoha zemích světa. Před nástupem peoplemetrů existovaly tři výzkumy, avšak jejich výstupy se lišily v závislosti na použité metodě, a to někdy dost podstatně.

Bylo třeba zavést jeden výzkum, jehož výstupy by byly srovnatelné a relevantní pro zadavatele reklamy. A právě to umožnily až peoplemetry. Ty podávají přesné informace, neumožňují divákovi předstírat, že sledují jiný program, než ten, který právě sleduje. Neumožňuje respondentovi stylizovat se do pozice kulturnějšího diváka, který se nikdy nepodívá na lehčí žánr či erotiku, aneb „přistižen při činu"!

Kdo má lidoměr?

Seznam lidí, kteří se účastní měření sledovanosti je samozřejmě neveřejný a pečlivě utajovaný, a to jak kvůli ochraně soukromí těchto osob, tak i kvůli zabránění jakéhokoliv ovlivňování výsledků výzkumu.

Účast ve výzkumu je sice dobrovolná, ale zároveň se k ní nelze přihlásit. Zabraňuje se tak tomu, aby se do výzkumu hlásili lidé, kteří by chtěli ovlivňovat výsledky měření, peoplemetr si jen tak vyzkoušet nebo jinak vnášet nepřesnosti do výsledných dat. Výběr domácností oslovených k účasti na měření je proto nezávislý a řídí se přesně danými statistickými postupy.

Struktura peoplemetrového panelu musí přesně odpovídat složení českých televizních diváků. Vzorek musí reprezentovat populaci jak z demografického, geografického či socioekonomického hlediska, tak z hlediska televizního chování a příjmu televizního signálu.

Co je to lidoměr?

Peoplemetr, neboli též TV metr, je elektronické zařízení zabezpečující sběr a přenos dat. Sám o sobě má podobu černé krabičky napojené na televizi. Doplňuje jej displej a dálkový ovladač, jejichž prostřednictvím se členové peoplemetrového panelu ke sledování televize přihlašují.

Peoplemetry měří v domácnostech sledovanost veškerých stanic, ať už je signál přijímán jakkoliv. Zaznamenává se přesný čas začátku a konce aktivity, a to i užívání teletextu, videa nebo DVD přehrávače, případně jiné techniky připojené k televizi.

Důležité je, že zvuk z televizoru je odebírán z jeho výstupních konektorů, nikoliv z mikrofonu, takže neobsahuje nic jiného než zvuk sledovaného pořadu, tedy nikoliv konverzaci před televizorem.

Život s měřičem

Členové peoplemetrového panelu mají připojen peoplemetr k veškeré televizní technice, kterou domácnost vlastní. Měřící zařízení odesílá údaje o tom, jaký program v televizi běží a kdo z rodiny se právě na jakou televizi dívá. Přihlásit ke sledování televize lze i hosta, například souseda či babičku. K ostatním méně častým povinnostem členů televizního panelu patří například oznámení o přidání nové televizní techniky, oznámení o více než dvoudenním odjezdu mimo domov a vyplňování dotazníků s otázkami na spotřebitelské chování, životní styl a podobně. Vypadá to, že domácnost na sebe dobrovolně vezme také mnohé závazky.

Ale za spolupráci dostávají domácnosti body, za které si mohou vybrat dárky z katalogu odměn. Výběr odměn se každoročně mění dle preferencí domácností a obsahuje dárky jak ryze praktické, tak ty, které mají hlavně potěšit.

Co se dozvíme?

Výsledkem jsou informace o sledovanosti jednotlivých televizních stanic a pořadů, tedy o tom, jaký typ diváka se kdy a na co díval. Předběžná data mají uživatelé výzkumu k dispozici už několik minut od vysílání. Kompletní data jsou hotová vždy do tří hodin po skončení vysílání, což je v devět hodin ráno. Výsledkem jsou pak takzvané koláče, nebo-li výsečové grafy, na nichž je vidět podíl sledovanosti.

Jiný pohled na výsledky sledovanosti přináší takzvaný rating, který se udává v procentech nebo v tisících diváků. Říká nám, kolik lidí z cílové skupiny sledovalo konkrétní pořad. Pokud někdo sledoval jen část určitého pořadu, třeba prvních 20 minut, započítává se do tohoto procenta jen částečně (poměrově).

Opona se zvedá

Vzhledem k malému povědomí a fungování lidoměrů se společnost Mediaresearch rozhodla některé podrobnosti a informace uveřejňovat na webové stránce peoplemetry.cz.

Zde se mohou lidé dozvědět, jak se vybírají domácnosti, jestli je jejich vzorek dostatečně velký a další.

„Po celých deset let, kdy sledovanost televize měříme, se potýkáme s tím, že vysvětlit podrobnosti není jednoduché, a to ani v okruhu našich klientů a obchodních partnerů. Často slýcháváme nespočet mýtů, které o peoplemetrovém měření kolují," komentuje důvody vzniku webu Tereza Šimečková ze společnosti Mediaresearch.

„Divák třeba pochopí, jak číst zprávy o tom, že jedny zprávy sledovalo víc lidí než zprávy na jiné televizní stanici," uvedl ředitel ČT 1 Petr Dvořák. A také dodal nesmírně zajímavou a důležitou věc: „V ČT 1 se také začíná měřit i kvalita programu, nejenom kvantita". To je pro náročnější diváky zpráva jistě potěšitelná.

Autor: Michal Achremenko

20.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
22 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies