VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lídři řeckých stran se dohodli na úsporách

Brusel/Atény /AKTUALIZOVÁNO/ - Zástupci řeckých politických stran se dohodli na úsporných opatřeních, která výměnou za nový záchranný úvěr požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Oznámila to dnes mluvčí úřadu premiéra Lukase Papadimose.

9.2.2012 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Řecko jedná o čerpání až 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč), bez nichž zemi v březnu hrozí bankrot.

Dohodu potvrdil prezident Evropské centrální banky Mario Draghi na tiskové konferenci po zasedání měnového výboru ECB. Uzavření dohody na řecké politické scéně bylo nutné ještě před schůzkou ministrů financí eurozóny, která se bude večer konat v Bruselu. Schůzky se zúčastní i šéfka MMF Christine Lagardeová a Draghi.

Představitelé koaličních stran se již v noci na dnešek dohodli na téměř všech úsporných opatřeních, vyjma snižování penzí. Místo snížení penzí nabídli škrty v jiných oblastech veřejných výdajů. Bližší detaily však úřad premiéra neposkytl. Politici se zdráhali přijmout škrty, protože mohou ohrozit jejich pozici před volbami, které se budou konat v dubnu.

K nové nabídce se ještě musí vyjádřit tzv. trojka věřitelů, tedy EU, MMF a ECB. Ti mají rozhodnout, jestli Řecko novou nabídkou splní jejich požadavky a peníze jim budou uvolněny. Představitelé eurozóny již dříve uvedli, že balík pomoci musí být dohodnut a schválen nejpozději do 15. února, aby bylo veškeré papírování dokončeno včas a Řecko se vyhnulo chaotickému bankrotu, který by mohl ohrozit oživení celé globální ekonomiky.

Jednání se soukromými investory

Řecko také stále jedná se soukromými investory, kteří drží téměř dvě třetiny státních dluhopisů Řecka, o odpisu dluhu. Účast soukromých investorů je nedílnou součástí druhého balíku pomoci. Jednání o výměně dluhopisů se táhnout již několik týdnů a jejich cílem je snížení dluhu země až o 100 miliard eur. Očekává se, že soukromí investoři výměnou části stávajících dluhopisů za nové přijdou asi o 70 procent své investice.

Euro a evropské akcie začaly v reakci na zprávu posilovat. Euro k dolaru stouplo až nad 1,33 USD, nejvýše od poloviny prosince. Po tiskové konferenci Draghiho však své zisky smazalo. Draghi uvedl, že výhled vývoje evropské ekonomiky je nejistý.

Ještě před ohlášením dohody oznámily odbory další 48hodinovou stávku proti úsporným opatřením. Začít má v pátek.

Řecko od května 2010 čerpalo mezinárodní finanční pomoc 110 miliard eur. Tato částka ale nestačila a loni v říjnu se eurozóna dohodla, že poskytne spolu s MMF Aténám druhý úvěrový program. Nové peníze potřebuje Řecko už příští měsíc, protože 20. března má splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur.

Řecko se od prvního záchranného úvěru propadá stále hlouběji do recese. Nejnovější údaje o vývoji nezaměstnanosti ukázaly, že míra nezaměstnanosti v listopadu stoupla na rekordních 20,9 procenta. Průmyslová výroba pak v prosinci klesla o 11,3 procenta.

Řecká vládní koalice dnes schválila balík nových úsporných opatření, která výměnou za nový záchranný úvěr až 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč) požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Atény se mimo jiné podvolily nátlaku na snížení minimální mzdy o 22 procent, okleštění důchodů bývalých zaměstnanců polostátních firem o sedm až 15 procent, propuštění 15.000 státních úředníků do jednoho roku a omezení výdajů na obranu nebo investic do infrastruktury o stovky milionů eur.

Hlavní opatření:


- Snížení výdajů o 1,5 procenta HDP v roce 2012, tedy o 3,3 miliardy eur (82,8 miliardy Kč). To znamená například omezení investic do infrastruktury o 400 milionů eur, pokles výdajů na výplatu důchodů o 300 milionů eur, snížení nákladů na obranu rovněž o 300 milionů eur a omezení příspěvků na léky o 1,1 miliardy eur.

- Snížení minimální mzdy o 22 procent, které se má ale dotknout jen nových zaměstnanců, nikoliv těch nynějších. Ze zhruba 750 eur (18.780 Kč) tak má klesnout na asi 586 eur (14.674 Kč). Mladým zaměstnancům do 25 let má být minimální plat snížen o 30 procent na 527 eur (13.195 Kč).

- Snížení důchodů o 15 procent u bývalých zaměstnanců bank a velkých firem jako jsou telefonický operátor OTE nebo elektrárenská společnost DEI. Sedmiprocentní pokles penzí bývalých námořníků.

- Zmražení mezd všech zaměstnanců do doby, než klesne nezaměstnanost pod deset procent (v současnosti se přibližuje 21 procentům).

- Propuštění 15.000 státních úředníků do konce roku 2012. Snížení celkového počtu státních zaměstnanců o 150.000 do roku 2015.

- Snížení o 15 procent u státních příspěvků na penzijní připojištění.

- Další tříprocentní snížení příspěvků na sociální zabezpečení v roce 2013.

- Zrušení daňových výjimek (například nižší DPH na řeckých ostrovech).

- Privatizace velkých firem jako sázkové společnosti OPAP, ropného koncernu ELPE, vodárenského gigantu EYDAP v první polovině letošního roku.

Závazky do budoucna:


- Už v červnu musejí Atény (i když po případných volbách vznikne nová vláda) přichystat nová úsporná opatření ve výši deseti miliard eur pro dvouleté období 2014-2015.

- Do konce roku 2015 má Řecko vytvořit primární rozpočtový přebytek (po vyloučení úroků z půjček).

Autor: ČTK

9.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies