VYBERTE SI REGION

Loterijní expert Morten Ronde: Vyšší daně neznamenají vyšší příjmy

Praha /ROZHOVOR/ - Český loterijní byznys prochází reformou. Na její konkrétní podobě se ale politici stále nemohou shodnout. Inspirovat se ale mohou například v Dánsku, které má reformu úspěšně za sebou. Jejím hlavním strůjcem byl šéf tamní asociace DOGA Morten Ronde.

26.2.2016
SDÍLEJ:

Loterijní expert Morten Ronde.Autor: Deník/Martin Divíšek

Patříte k nejrespektovanějším odborníkům na loterijní legislativu v Evropě. Vaše země si také musela projít reformou loterijního zákona. Jaké byly tehdejší důvody?

Do roku 2012 byla v Dánsku v podstatě ta samá situace, jakou vidíme nyní v České republice. Trh byl zaplavený reklamními inzeráty od sázkařských firem, které v zemi neměly licenci. V té době zde byla jediná firma, která měla povolení nabízet sázení a on-line kasino, ale ta nemohla konkurovat mezinárodním provozovatelům.

Z důvodu neférových konkurenčních podmínek?

Na trhu bujel černý trh. V té době více než 50 procent loterijního online trhu tvořili nelegální provozovatelé. Takže za reformou stálo mnoho důvodů, které byly pro dánskou vládu v té době neakceptovatelné.

Dánská inspirace
Dánsko si reformou loterijního trhu prošlo v úvodu této dekády. Zdanění loterijních firem se tam snížilo právě na 20 procent z původních 30 procent. „Objem sázkařského trhu po reformě se zvýšil o 150 procent," přibližuje Morten Ronde dánské zkušenosti a vyvrací tak představy politiků, že vyšší zdanění přinese více peněz do státní kasy.

Co byly ty hlavní?

Především šlo o to, že stát neměl žádnou kontrolu nad trhem. Nemohl tak třeba chránit hráče, kteří si vsadili u zahraničních provozovatelů. O nich totiž nic nevěděli a nebylo jisté, jestli nedojde k podvodu. Takže to byl první, spotřebitelský pohled.

Druhá věc se pak dotýkala samotného Dánska, respektive peněz, které odtékaly mimo jeho hranice. Naše země přitom tyto příjmy využívá pro financování neziskových organizací, sportovních spolků, nebo kultury. A v době bujení černého trhu všechny tyto organizace jen pozorovaly, jak se jejich příjmy ztenčují.

Takže řešením bylo zkusit, jestli se dá toto nelegální prostředí přeměnit do určitého legálního rámce, v kterém budou všichni spokojeni – spotřebitelé, stát i příspěvkové organizace.

Nelegální firmy zcela nezmizely

A jak se situace v Dánsku za tu dobu změnila? Jaký je tam nyní na trhu podíl nelegálních firem?

Loterijní expert Morten Ronde.

Jak jsem říkal, před reformou tam bylo něco přes 50 procent nelegálních firem. Ty úplně nezmizely, stále drží malý podíl. V současnosti je to kolem 13 procent. A to hlavně díky provozovatelům z Asie, které na sebe berou veškeré riziko.

Dánská vláda se s tím samozřejmě stále snaží bojovat, pravdou ale je, že pokud se na tento problém podíváte z evropské perspektivy, žádná země nemá tento podíl nulový.

Jaké kroky přijala dánská vláda, kterými bychom se mohli inspirovat?

Hlavním cílem bylo hlavně se zaměřit na spotřebitele. A pokud ti chtěli sázet u různých společností, Dánsko muselo vytvořit prostředí, kde tyto společnosti mohly nabízet ten samý produkt, který nabízejí kdekoliv jinde.

Ale není to jen o produktech, je to také o daních. V Dánsku bylo nezbytné snížit zdanění, aby provozovatelé loterií nesnižovali hodnotu výher. Takovou magickou hranicí je v tomto směru hodnota 20 procent. Pokud je totiž míra zdanění nad 20 procenty, provozovatelé snižují výplaty hráčům. Pak jejich produkt ztrácí na atraktivitě, což zase nutí hráče obracet se k zahraničním firmám.

V Dánsku je v současnosti loterijní daň jednotná na 20 procentech. Kolik činila před reformou?

Bylo to 30 procent. Takže loterijní firmy musely snižovat výhry, a staly se nekonkurenceschopnými.

Teď máte zdanění ve výši 20 procent. Proč zrovna tato částka?

Byl to kompromis. Ministr, který legislativu připravoval, chtěl zdanění na úrovni 15 procent po vzoru Velké Británie. Ministr financí ale požadoval, ať je to 25 procent. Takže se našel prostý střed.

Státní kase reforma pomohla

Jak se opatření projevila na příjmech státní kasy? Došlo k jejich poklesu?

Naopak. Do státní kasy přiteklo hodně peněz. Pokud se podíváte na celý náš sázkařský trh, zjistíte, že se jeho objem po reformě zvýšil o 150 procent. To je poměrně dost. Z toho plyne, že nelegální peníze černých provozovatelů se přeměnily na legální peníze. Což je samozřejmě dobré pro stát.

Loterijní expert Morten Ronde.V Česku se politici nyní snaží s loterijním zákonem něco dělat a letos začal platit loterijní zákon, který zavádí dvě sazby zdanění – 28 procent pro výherní automaty a 23 procent pro kurzové sázky a loterie. Je to vyšší míra, než doporučujete, a tudíž to podle vás asi není krok správným směrem.

Z mého pohledu ne. Je ale dobře, že Česká republika otevírá svůj trh a snaží se liberalizovat regulaci. Z tohoto pohledu jde o dobrý směr.
Ale zdanění zde je opravdu vysoké. Většina loterijních firem v Evropě provozuje jak klasické sázky, tak i online sázkové hry. Není tedy důvod mít dvojité zdanění, protože firmy budou hledat prostředí s nižšími daněmi. Nehledě na to, že vyšší zdanění zpravidla dopadá na samotné hráče, kteří nebudou dostávat tak velké výhry.

V příštím roce má být ještě hůře. Ve sněmovně leží nové vládní návrhy o regulaci a zdanění hazardu, které počítají dokonce se třemi sazbami v rozmezí od 25 do 35 procent. Je takovéto pásmové zdanění v Evropě obvyklé?

V Evropě příliš ne. V zemích EU obvykle existuje jednotná sazba daně. Jen pár zemí má odlišné sazby, a to většinou z historických důvodů.

Pro politiky je ale často obtížné celou věc pochopit. Často si totiž myslí, že vyšší zdanění znamená vyšší příjmy. Ale to není pravda, jak už jsem o tom hovořil.

Postup států v Evropě je různý

Když je to tak jednoduché, proč se o tom politici tak dlouho baví a zkouší experimenty? Je to problém evropské regulace a následné implementace legislativy, nebo výsledek silné lobby?

Na tomto trhu je určitě silná lobby v rámci celé Evropy. Ale na druhé straně na evropském kontinentu bohužel neexistuje konsensus ohledně toho, jak by měla regulace ve finále vypadat.

Zájem vlád je stejný – chtějí chránit spotřebitele, chtějí více příjmů…

Ale v každé zemi na to jdou jinak. A když provozovatelé chtějí dělat to samé v různých zemích, odlišná legislativa jim přináší dodatečné náklady. Jsou tu snahy Evropské komise s tím něco dělat, ale ne příliš velké. Ve výsledku je to tak, že evropské státy chtějí to samé, ale každý z nich jde jiným směrem.

Bojují se stejnými problémy například Spojené státy?

Loterijní expert Morten Ronde.Ve Spojených státech jsou v tomto směru na začátku, online sázení se tam teprve rozjíždí. Když se podíváte na loterijní společnosti jednotlivých států, mnoho z nich ještě příliš neoperuje v online.

Navíc je sázení ve většině států USA ilegální. Nicméně jde o největší sázkařský trh na světě s vysokým zastoupením černého trhu. Takže tam také musí nastavit určitou regulaci. Některé státy s tím už začínají, například New Jersey nedávno spustilo regulované online kasino.

A co v Asii?

Ta je na tom zase odlišně, jelikož ve většině asijských zemí je online sázení zakázáno. Existuje opravdu jen pár zemí, kde je to povolené. Jde například o Macao, snahy jsou patrné i v Japonsku, pár zemí jako například Filipíny a Vietnam pak začalo online trh také regulovat. Ale jde o velmi sporadickou regulaci, kterou moc subjektů nedodržuje. Asie je pro mě nyní velkým šedým trhem, kde online sázení není dobře regulováno.

Jan Strouhal

Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle Dotyku Byznys

Více se dozvíte v aktuálním vydání týdeníku Dotyk.

Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play , na Amazonu  či v Microsoft Store

Týdeník Dotyk

Autor: Redakce

26.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Lukáš Nečesaný u Krajského soudu v Hradci Králové.

Nečesaný si odpyká 13 let, odvolací soud mu potvrdil trest

Praha - Lukáš Nečesaný si odpyká 13 let za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku z února 2013. Trest mu dnes pravomocně potvrdil odvolací senát pražského vrchního soudu. Soudci označili za stěžejní důkaz výpověď napadené ženy, která Nečesaného nakonec poznala. Mladík vinu odmítá, novinářům řekl, že určitě znovu podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Popularita Clintonové je rekordně nízká, Trumpova ještě nižší

Washington - Popularita demokratické kandidátky na prezidentku Spojených států Hillary Clintonové je na rekordně nízké úrovni. Kladně ji vnímá pouze 41 procent Američanů, ukázal průzkum, jehož výsledky dnes představil deník The Washington Post. Ještě menší oblibě se těší republikánský soupeř Clintonové Donald Trump, kterého pozitivně hodnotí 35 procent dotázaných.

ČSSD a KDU chtějí úpravy proti Babišovi, ANO koalici neopustí

Praha - ČSSD a KDU-ČSL podpoří ve Sněmovně přes nesouhlas hnutí ANO návrhy, které omezí podnikání členů vlády. Novinářům to dnes během jednání koaliční rady řekl místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. Postoj koaličních partnerů podle něj ale není důvodem pro zánik současné vládní koalice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies