VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lyžařské kurzy: zájem o pobyty na horách klesá

Ostrava - Naplnit lyžařský kurz je pro školy čím dál těžší úkol. Částka okolo čtyř tisíc korun za týden lyžování je pro rodinné rozpočty zkrátka moc. Úbytek školáků vnímají i provozovatelé horských chat.

16.1.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Ještě před čtyřmi lety byla v průběhu celé zimy chata Barborka v Jeseníkách obsazena lyžařskými kurzy. Těch ale každým rokem ubývá. Pro školáky, respektive jejich rodiče, jsou příliš drahé. Částka okolo čtyř tisíc korun za týden lyžování je pro rodinné rozpočty zkrátka moc.

„Dříve jsme měli od ledna až do dubna plnou chatu školáků. Teď už to tak není. Lyžařských kurzů ubytováváme asi o polovinu méně než před čtyřmi pěti lety," konstatovala Magdalena Fürsterová, majitelka rekreační chaty Barborka v Jeseníkách. A podobně to vidí i další provozovatelé chat a hotelů. Třeba na Kurzovní mají letos v lednu pouze čtyři „lyžáky". „V únoru je jich o něco více, ale březen je už zase slabší," míní Jana Srdová z chaty Kurzovní.

Zatímco dříve byly lyžařské kurzy pro školáky povinné, dnes je pro školy až nadlidský úkol je vůbec naplnit.

„Přišel k nám nový tělocvikář a měl zájem uspořádat lyžařský kurz. Když se ale ptal v osmých a devátých třídách, zda by žáci jeli, nepodařilo by se zaplnit ani jediný autobus. Tak malý byl zájem," řekla Miroslava Bukovská, ředitelka Základní školy Ivana Sekaniny. Podle jejích dalších slov jsou pro rodiče tyto kurzy zkrátka finančně náročné. „Snažili jsme se jim nabídnout různé možnosti, například, že sdružení rodičů by zaplatilo dopravu, ale ani to nezabralo. Lyžařský kurz letos zkrátka nebude," míní ředitelka porubské základní školy.

Žáci Základní školy Františka Formana na Dubině jezdívali na hory pravidelně. I tamní vedení přiznává, že ty doby jsou už pryč.

„Loni lyžařský zájezd nebyl vůbec. Nebyl o něj zájem. Letos to bylo lepší, takže nakonec na hory pojedou sedmáci a mohu se připojit i ti, kteří loni chtěli, ale nevyšlo to," míní Ivana Bregiová, zástupkyně ředitelky Základní školy Františka Formana v Ostravě-Jihu.

Podobné je to i na dalších školách v Ostravě, kde Deník zjišťoval situaci. Jedna z mála škol, které jezdí na zimní kurzy pravidelně, je ZŠ Porubská 831. „Sedmáci v únoru pojedou do Jeseníků. Kurzy vyjde na necelé čtyři tisíce včetně skipasů," vyčísla ředitelka školy Milena Walderová.

Autor: Tereza Krumpholzová

16.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies