Majitelka second handu: Krize, nekrize, já podnikám
Děčín - Neustále obíhání potencionálních zaměstnavatelů ji natolik otrávilo, že se po poradě s manželem rozhodla, že si otevře secand hand.
Michaela Hlinková
Diskutovat (8) 19.11.2009 12:29
I v době finanční krize se rozhodla matka dvou dětí Petra Jandíková, že se pustí do podnikání. Vedlo ji k tomu jediné. Více jak rok sháněla zaměstnání, ale bez úspěchu. „Loni v srpnu mi skončila mateřská, od té doby jsem se marně snažila najít si místo. Brala bych snad všechno. Jedinou nabídku jsem dostala na poště, ale práce byla tak časově náročná, že jsem vůbec nestíhala péči o rodinu,“ vzpomíná Petra.
Vysoké nájmy
Neustále obíhání potencionálních zaměstnavatelů ji natolik otrávilo, že se po poradě s manželem rozhodla, že si otevře secand hand. „Jsem vyučená švadlena. Více mě lákal obchod s galantérií, ale ty jsou v Děčíně už tři,“ vysvětluje Petra.
Tak začaly peripetie se sháněním prostor. „Vůbec jsem netušila, do čeho se pouštím, když jsem se začala ohlížet po nějakých prostorech, tak to vždy ztroskotalo na ceně. Nájmy jsou v Děčíně hodně vysoké. Nakonec jsem skončila v drážní budově za Hypernovou. Sice je můj obchůdek hodně zastrčený, ale nájem je tu solidní,“ říká Petra. Doufá, že si k ní zákazníci cestu najdou.
Pomáhá celá rodina
Obchod otevřela v září. „Docela mě zklamal přístup úřadu práce, doufala jsem, že když sama sobě vytvořím pracovní místo, dostanu od něj nějakou dotaci. Ale nedostala jsem nic, řekli mi, že na obchod s textilem se žádná dotace nevztahuje,“ stěžuje si obchodnice. Tak jedinou dotaci, kterou pravidelně přijímá, je ta od manžela. „Manžel i celá rodina mi hodně pomáhají. Veškeré stojany vyrobil muž, který zatím rodinu táhne i finančně. Maminka s tchýní chodí pomáhat s přebíráním zboží.“ To zabere podle Petry většinu volného času.
V Praze nakoupí zboží v pytlích na kila. „Nikdy nevím, co přivezu, je to nákup zajíce v pytli. Někdy je pytel plný jen dětského oblečení, jiný zboží, které je k okamžitému prodeji nepoužitelné. A pak jsou pytle, ze kterých mohu dát zboží rovnou na krám. Ty mám nejraději,“ líčí Petra.
Poškozené zboží však v popelnicích neskončí. Co jde, Petra opraví. „Není problém přišít knoflík, opravit zip nebo něco zašít, jsem přeci švadlena,“ vysvětluje Petra a dodává, že musí počítat každou korunu. „Neustále se totiž budím s hrůzou, že to finančně neutáhnu.“





















