VYBERTE SI REGION

Marlenka letos slaví desáté narozeniny

Frýdek-Místek /ROZHOVOR/ - Kdo z nás by neznal Marlenku zázrak z medu, který se peče ve Frýdku-Místku. V roce 2003 založil Armén Gevorg Avetisyan se svou sestrou ve Frýdku-Místku českou společnost MIKO international s.r.o., která vyrábí medové dorty Marlenka podle staroarménské rodinné receptury.

4.6.2013
SDÍLEJ:

Gevorg Avetisyan stojí u tunové Marlenky kostela. Ten byl upečen při příležitosti oslav deseti let firmy.Foto: Deník/Tomáš Machálek

Marlenka tak slaví desáté narozeniny, proto v polovině května nechyběly ani oslavy, na kterých Marlence přišli popřát například Vojtěch Bernatský, Petr Svěcený, Monika Absolonová, Felix Slováček, Bolek Polívka, Radim Uzel, Bob Klepl, Gábina Partyšová, Jaro Slávik a další. Více k deseti letům firmy prozradil v následujícím rozhovoru pro Deník Gevorg Avetisyan.

Marlenka slaví deset let. Co se vám vybaví, když si vzpomenete na začátky?
Deset let opravdu uteklo jako voda. Myslím si, že za tuto dobu jsme nějaký kus cesty ušli a že důvod k oslavám určitě je. Za tu dobu jsme jako firma prožili i určité výkyvy, protože cesta nebyla hladká. Zažili jsme i časy beznaděje, kdy jsem myslel, že bude konec.

Můžete tyhle okamžiky více přiblížit?
Takové zklamání jsem zažil dvakrát. Poprvé to bylo, když jsem začal, hned v prvním roce. Vlastně jsem pořád prodělával. Kvůli jedné dorty jsem například třikrát musel jet do Ostravy. Každý večer jsem si tak říkával, že končím. Avšak pak se to změnilo. Druhým okamžikem byla před čtyřmi lety stavba výrobny, kdy se vše komplikovalo. Měli jsme nové stroje, které se musely uzpůsobovat. Dokonce samotní inženýři, kteří stroje vyrobili, měli s jeho uvedením zmatky, takže my jsme tyto zmatky měli dvojnásobné. V té době jsem měl i deprese. Nakonec ten člověk, který linku udělal, přijel zde až z Holandska. Bylo těžké jej přemluvit, protože tam měl větší výplatu. Nakonec zabral argument, že s nižší výplatou u nás, si v našem regionu může lépe žít, než tomu je v Holandsku. Jemu tohle došlo, dorazil do Frýdku-Místku a rok zde žil a hlavně pracoval na lince, na které nás vše potřebné naučil. Až když viděl, že vše zvládneme, tak odjel.

Vzpomněl byste naopak chvíle, kdy vám bylo ve firmě nejlépe?
Těch okamžiků bylo také hodně. Prvním z nich asi byla chvíle, kdy po třech měsících, co jsme začali fungovat, si najednou jedna kavárna objednala deset dortů. Když to přirovnám k dnešní době, tak to pro mě bylo, jako by si nyní někdo objednal deset kamionů dortů. Takovou jsem tehdy měl radost. Další radostí bylo, když se se zájmem o náš dort Marlenka začali ozývat lidé z dalších míst, například z Olomouce, Prahy, Vídně, Bratislavy, dokonce i z Budapešti. Tyhle objednávky přicházely během jednoho roku a brali dorty po paletách. Když jsme pak začali stavět fabriku, to byl také radostný okamžik. Radostí bylo, když jsme fabriku rozjeli a začali vyrábět. A pak začaly přicházet objednávky z jiných kontinentů. Vyrábíme stále nové a nové výrobky, v současné době to je dvanáct druhů výrobků. Cítím se dobře, protože o mou práci je zájem, po dortech je poptávka. Vždyť i supermarkety v České republice neustále navyšují poptávku. Akorát mě bolí na srdci, že tyto markety neustále naše dorty zdražují, přitom já jim je neustále prodávám za stejnou cenu.

Jakým způsobem prorážíte do ciziny?
Já vlastně nikde nejezdím, zájemci chodívají přímo k nám. Takový cizinec třeba přijede do Prahy a někde v kavárně se s Marlenkou setká. Potom zavolá a začnou jednání. Dobrým argumentem není jen samotná kvalita, ale také trvanlivost výrobků. Když se Marlenka prodává někde v cizině, export tam dělá i místní člověk, ale v zahraniční většinou export zajišťují Češi.

Na oslavách deseti let Marlenky jste s hejtmanem Moravskoslezského kraje podepsali deklaraci o spolupráci. Můžete tenhle okamžik přiblížit?
S hejtmanem jsme podepsali deklaraci o spolupráci s Moravskoslezským krajem. Tohle je pro mě veliká čest, když samotný hejtman měl zájem o spolupráci. To znamená, že když v kraji bude nějaká oficiální návštěva či akce, tak tam nebude chybět Marlenka. Oni prostě chtěli, aby je reprezentoval nějaký kvalitní výrobek z regionu. V daném případě nejde jen o obchod, ale i o celkový pocit, že Moravskoslezský kraj vážně bere naše výrobky.

Co říkáte tomu, že o vás napsali knížku?
Je to další překvapení, které mně k deseti letům firmy připravili kolegové. Sice jsem o tom něco věděl. Chtěli, aby se napsal scénář, podle kterého by se pak natočil film. Ale pak se vše přehodnotilo s tím, že se nejdříve napíše kniha, ze které vznikne scénář. Knížka je vlastně příběhem, jak jsem zde přišel a začal podnikat.

Jak jste si užíval samotné oslavy deseti let Marlenky?
Bylo to super. Vše to sice bylo únavné, ale zvládli jsme to.

Co si přejete do budoucna?
Plány mám pořád. Hned vedle naší firmy budu stavět novou dvoupatrovou halu, protože potřebujeme rozšířit výrobní i administrativní prostory. Chceme tam také mít kavárnu, a to kvůli exkurzím, které zde pořádáme. O prohlídky naší firmy je veliký zájem a my pro tyto exkurze nemáme podmínky. Rovněž samotné prohlídky budou probíhat v zakrytém koridoru, kdy lidé budou na jedné straně sledovat výrobu dortů a na druhé výrobu dalších našich produktů. V příštím roce by budova měla stát, provoz se rozjede později.

Autor: Tomáš Machálek

4.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies