VYBERTE SI REGION

Méně uhlí a atomu, více větru a slunce

Praha - Diskuse o evropské energetice se ubírají směrem k menším a ekologicky čistějším výrobním jednotkám.

26.5.2015 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jaroslav Sýbek

Vše nasvědčuje tomu, že energetika zažije v následujících letech velké změny, a nejen v Evropské unii nebo USA. Velmi rychle se totiž mění například i přístup Číny. Poslední čísla ukazují, že po letech růstu v této nejlidnatější zemi klesá spotřeba uhlí a naopak relativně rychle roste využívání obnovitelných zdrojů a plynu.

Čínu, která je na rozdíl od Evropské unie stále ještě nucena budovat v podstatě jen základ vlastní energetiky, okolnosti nutí sázet i na masivní rozvoj jaderných elektráren. V tomto ohledu je Evropská unie mnohem opatrnější, váhá zejména z důvodů bezpečnostního rizika a také kvůli omezeným možnostem vlastního růstu, respektive problémům při dokončování rozběhnutých projektů.

Zelená budoucnost

Německo, jako země s největší spotřebou elektřiny v Evropské unii, se dokonce rozhodlo jadernou energetiku opustit zcela a vsadilo na decentralizaci výroby elektrického proudu. Počítá přitom s maximálním využitím obnovitelných zdrojů, které by v budoucnu mělo být podpořeno i různorodými koncepty skladování elektřiny.

Neznamená to však, že výroba elektřiny ve velkých uhelných elektrárnách a jiných centrálních zdrojích je existenčně ohrožena. Jde „pouze" o to, že podíl velkých zdrojů na spotřebě se postupně zmenší. To platí zvláště pro zdroje s vysokými emisemi. Místo nich bude více menších a čistějších zdrojů, bližších spotřebě. Mluví se proto také o decentralizaci energetiky. Řešením jsou solární panely na střechách, doplněné o baterie schopné uskladňovat přebytečnou elektřinu nebo malé plynové kogenerace s vysokou účinností. V tomto případě jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, ovšem s poloviční produkcí škodlivých emisí. V Česku zatím nutnost změn zastírá vytrvalá snaha politiků rozhodnout za každou cenu o stavbě či dostavbě jaderných elektráren, a to přes to, že uvnitř unie se příprava a realizace těchto velmi drahých, technologicky složitých a hlavně časově mimořádně náročných projektů poměrně zásadně zadrhává. Pozice České republiky je v této oblasti o to složitější, že je přímých sousedem Německa, které kromě své ekonomické dominance v unii určuje i trendy v energetice. Česká republika je tak k německé energetické koncepci blíže, než by se mohlo zdát.

Zcela odlišné směřování Německa, Rakouska a jejich sousedů, jako jsou Česko nebo Slovensko, je podle mého názoru vyloučené. Ač nás v Česku společensky a politicky neustále zaměstnávají otázky minulých desetiletí, to jest zrušení limitů těžby hnědého uhlí nebo dostavba jaderných elektráren, evropská energetika vedená Německem pomalu směřuje k jiným metám. K energetice nejaderné, s nízkou produkcí emisí a založené na rozvoji obnovitelných zdrojů.

Přesto lze i na českém trhu sledovat první náznaky změn, které přijdou v důsledku novely energetického zákona už v brzké době.

Změny na obzoru

Největší novinkou pro spotřebitele bude v příštím roce platba příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů podle síly jističe, což se později dotkne také konečné ceny elektřiny.

Ač se tato změna spotřebitelům jeví možná jako nevýznamná, je jisté, že bude mít velký dopad. Do budoucna podpoří další změnu chování lidí směrem k větší zodpovědnosti a většímu šetření zdrojů.

Evropská energetika, po celá desetiletí stabilní, zažije v příští dekádě malou revoluci. Ta nepřinese jen změny ve struktuře výroby, ale také v chování spotřebitelů. A jako v každé revoluci, půjde o tlak zdola, podpořený prudkým rozvojem vědy a technologií.

Trend decentralizace výroby posílí nejen mezi ekonomickými subjekty a podnikateli jako takovými, ale rovněž mezi drobnými odběrateli.

Jinými slovy, energetiku 21. století změní nároky těch nejmenších spotřebitelů, což je něco, na co velcí aktéři zatím nejsou připraveni.

MICHAL ŠNOBR

Autor: Redakce

26.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies