Jsme svědky vnitrokoaličního licitování o sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) a miliardy pro jednotlivá ministerstva. Co se za tím skrývá?
Především Miroslav Kalousek není ani tak geniální ministr financí jako geniální tvůrce politických témat. On nyní novinářům předhodil předjednávání státního rozpočtu, což se nikdy v minulosti nedělo.Vždy ho v klidu probrala v srpnu vláda a pak předložila poslancům.

Co je na tom špatně?
Koalice tím mistrně zaměstnává veřejnost, a ještě své hádky vydává za státnickou moudrost.

Ale zároveň vtahuje veřejnost do sporu o výši DPH, která je klíčovou daní, protože ji platíme všichni. A je rozdíl, zda bude 19, nebo 14 procent.
Nemám pocit, že vládní koalice by chtěla na toto téma s veřejností hovořit. Jinak by s velkou lehkostí nepřicházela už asi s třetím návrhem na její horní hranici.

Vláda zatím kývla na dohodu, že příští rok budou sazby dvě, od roku 2013 pak jedna ve výši 17,5 procenta. Ministr financí a premiér ale prosazovali zvýšení DPH na 19 procent, pouze knihy, tisk a léky by nechali v desetiprocentní sazbě. Co by to udělalo s našimi peněženkami?
Osobně se domnívám, že to stejně takto dopadne, ministr Kalousek devatenáctiprocentní DPH zavede v roce 2013 a současnou debatou si jen nakypřil půdu. Takové zvýšení by se lidí dotklo velmi nerovnoměrně, plošné snížení reálných mezd by dopadlo tvrdě hlavně na lidi s nižšími příjmy. Zároveň by to přineslo velmi negativní důsledky pro české zemědělce a potravináře, protože jejich konkurenti v Německu, Rakousku či Polsku by výrazně těžili z toho, že DPH na potraviny u nich zůstane na 10 procentech.

Byla by pro vás přijatelná varianta sjednocení DPH na 19 procentech s tím, že by se desetiprocentní výjimka vztahovala i na potraviny?
Kdyby to šlo tímto směrem, pak by taková varianta měla jisté kouzlo. Sice by se vyšší daň dotkla bydlení, ale jestli v nějaké oblasti platí, že by jí prospěla jednotná daň, pak je to právě stavebnictví, kde se s DPH hrají různé podivné hry.

Nezakrývají naše domácí pře daleko větší průšvih, jímž může být bankrot Řecka a krach eura?
Také nechápu, proč tohle není zásadním tématem veřejné diskuse. Možná pan Kalousek uvěřil tezi, že rozpad eurozóny nás příliš neohrozí. To je ale hluboké nedorozumění. Jestli se totiž dostane do vážných problémů Itálie se Španělskem, těžce se otřese Německo, podlomí se jeho exportní schopnost, a to mohou odskákat české dodavatelské podniky, které jsou silně navázány na německou ekonomiku.

V Bruselu se na mimořádném summitu rozhoduje o budoucnosti Řecka, možná i eura. Jste pro další pumpování peněz do řecké ekonomiky?
Nikdo nepomáhá Řecku jako takovému. Řeckému státu se podává pomocná ruka, aby nezačaly krachovat banky ve Francii či Německu a zachránila se samotná eurozóna.

Asi jedinou cestou je zapojení soukromého sektoru, jak navrhují Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy.
Až na jeden drobný problém. Ratingové agentury totiž pohrozily, že nepůjde-li o dobrovolnou pomoc privátního kapitálu, bude to důvod ke snížení hodnocení Řecka na nejnižší stupeň. A to by znamenalo, že Evropská centrální banka bude muset zastavit financování Řecka, které zbankrotuje.

To je reálná vize?
Všichni ekonomové se shodují, že země, která má dluh ve výši 150 procent hrubého domácího produktu, to nemůže utáhnout. I kdyby nemuseli splácet úroky, nemají už ani na financování běžného provozu státu.

Znamená to co?
Jsou dvě varianty. První je řízený bankrot, kdy se řecká vláda dohodne s věřiteli, kteří jí odepíšou minimálně půlku dluhů za slib menších výdajů státu, nižších důchodů. Horší možnost je, že to praskne spontánně, vláda přestane ze dne na den plnit své závazky vůči občanům, banky budou padat, nastane politický chaos, asi pokus o levicový puč, který následně bude potlačen plukovnickou juntou, bude vyhlášeno stanné právo. To by byl konec demokracie a lidských práv v Evropě.

Není tohle obrovský argument pro současnou koalici, která právě na Řecku dokazuje, že musíme za každou cenu snižovat veřejný dluh?
Když jsem před volbami za sociální demokracii jednal s ratingovými agenturami, říkaly mi, že pokud má být Česká republika z jejich pohledu v pořádku, musí ročně snížit deficit veřejných financí o jedno procento. Současné pravicové vládě stačí půl procenta. Důležité ale je, že dluh se musí snižovat postupně, aby se nepodvázala ekonomika a spotřeba. Pravice úplně zbytečně ztratila pět let, kdy neměla žádnou hospodářskou strategii.

Myslíte, že se nakonec koalice dohodne a rozpočet na příští rok v klidu schválí?
Na ten příští určitě. Skutečné drama nastane o rok dva později, kdy se zhorší externí podmínky, protože zpomalí především hospodářský růst v Německu.

Jaký recept byste kromě progresivního zdanění použili?
Vláda nevyužívá všech nástrojů na výběr daní. Kalousek neplní pokladní plán o 15 miliard korun. Příští rok to má být dokonce minus třicet miliard. Přitom příčinou jsou i daňové podvody, například u pohonných hmot. Podivné je i to, že u daní fyzických osob na základě daňového přiznání se během loňského pololetí vybraly čtyři miliardy korun, letos je tam minus dvě miliardy čili jde o propad šest miliard.

Nicméně vy patříte k ekonomům, kteří přiznávají, že šetřit se musí a možná byste ani tolik zákonů po současné vládě neopravoval, třeba u poplatků ve zdravotnictví.
Ne, ne. To se mi snaží podstrčit někteří novináři. Hlavní problém poplatků je, že byly zavedeny proto, aby se lidé naučili u doktora platit na dřevo. Hegerův model směřuje k tomu, že zhruba čtvrtina zdravotní péče bude zpoplatněna. To samozřejmě odmítám. Dovedu si představit, že nějaké poplatky zůstanou, ale také nemám problém s tím, aby se zrušily všechny a zbyl jediný – za pobyt v nemocnici.

KDO JE ING. JAN MLÁDEK, CSc.

– Narodil se 1. června 1960, vystudoval na VŠE ekonomii a na Karlově univerzitě matematiku. Pracoval pět let v Prognostickém ústavu ČSAV.
– V letech 1999–2001 byl prvním náměstkem ministra financí a viceguvernérem Mezinárodního měnového fondu pro ČR.
– V roce 2006 byl ministrem zemědělství.
– Poslancem byl v letech 2002 – 2005.
– Loni neúspěšně kandidoval do Senátu, je členem stínové vlády ČSSD a ředitelem Českého institutu aplikované ekonomie.

Čtěte také: Kalousek je ochoten zavést vyšší zdanění bohatých