VYBERTE SI REGION

Mrazy způsobily ovocnářům škody za stovky milionů

Jičínsko - Podle odhadů mrazy poškodily 37 procent ploch ovocných sadů. Velké ztráty ovocnáři odhadují u slivoní, hrušek, rybízu a jahod.

13.5.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Milena Cibulková

Mrazy, které Česko zasáhly minulý týden, způsobily ovocnářům škody za stovky milionů korun. Ztráty na úrodě budou historicky nejvyšší za několik posledních desítek let. Některé ovocnářské podniky by se mohly dostat do existenčních problémů. Ovocnáři chtějí o pomoci jednat s ministerstvem zemědělství. Řekl to dnes předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Velmi silně mrazy podle dosavadních odhadů poškodily na 6400 hektarů sadů, což představuje 37 procent ploch všech plodných sadů v Česku. "Úroda v nich bude minimální nebo vůbec žádná," řekl Ludvík. Středně poškozených je asi 24 procent sadů a bez významnějších škod zůstalo asi 39 procent ploch sadů. Roční výkon českého ovocnářství se v průměrném roce odhaduje na 1,5 miliardy korun.

"Zatím máme jen hrubé odhady škod. Až budeme mít k dispozici přesnou výši poškození, můžeme začít jednat o možnostech, jak ovocnářům pomoci," řekla mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

U jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, je silně poškozena třetina ploch a na úrodě lze podle Ludvíka čekat vážné hospodářské škody. Zřejmě nejhůře dopadly třešně, u nichž mrazy silně poškodily přes tři čtvrtiny ploch. Velké ztráty se odhadují u slivoní, hrušek, rybízu a jahod. U meruněk v severních Čechách a jahodníku mráz poškodil i samotné porosty.

Ovoce nebude

Největší škody zatím hlásí ovocnáři z okresů Kladno, Mělník, Litoměřice, Semily, Jičín, Louny, Chomutov, Česká Lípa, Mladá Boleslav a Liberec. Předpoklad poklesu produkce v tamních sadech je o 60 až 95 procent. "Silně poškozené sady se ani sklízet nebudou," řekl Ludvík. Částečné poškození s poklesem úrody o 30 až 60 procent je na Hradecku, Pardubicku, Kutnohorsku a v jižních Čechách a na severní Moravě. Relativně nejméně poškozeni z mrazů vyšli sadaři na jižní Moravě.

O mnoho méně ublížil mráz chmelařům. "Zaznamenali jsme umrzlé rostliny v několika lokalitách v žatecké oblasti, ale jsou to skutečně jen ojedinělé případy," řekl jednatel Chmelařského institutu Jiří Kořen.

Nejsilnější mrazy za 20 let

Mrazy zasáhly Česko ve dnech 4. až 6. května a byly nejsilnější minimálně za posledních 20 let. V pěstitelských oblastech se teploty ve dvou metrech nad zemí pohybovaly nejčastěji od minus dvou do minus pěti stupňů Celsia. Na řadě míst teploty pod nulu klesly už večer a sady pak byly vystaveny mrazu i deset hodin. Ovocné stromy přitom byly v plném květu či po odkvětu, tedy v nejcitlivějším období, kdy i malé mrazy mohou způsobit vážné škody.

Řada ovocnářských podniků se kvůli velkému výpadku tržeb zřejmě dostane do finančních potíží. "Velké problémy budou mít zejména specializované ovocnářské podniky, kde výpadky na tržbách u ovoce nemohou krýt z jiné činnosti," uvedl Ludvík. Až bude znám přesný odhad škod a dopad do jednotlivých podniků, chce Ovocnářská unie podle něj jednat o případné pomoci s ministerstvem zemědělství. Konečný součet škod z mrazů by mohl být v polovině června.

Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku, které s asi 330 hektary sadů patří k největším ovocnářským podnikům v Česku, zaznamenalo největší poškození za několik desítek let. "Poškození je plošné ve všech druzích a odrůdách. Přesný rozsah škod a ovlivnění úrody se zatím nedá určit," řekl vedoucí dolanských ovocnářů Jiří Fišer.

Propouštění

Podle Ludvíka je již dnes jisté, že krize zasáhne nejen ovocnáře, ale i jejich dodavatele techniky, technologií či hnojiv. Předpokládá také propuštění v ovocnářských podnicích. Nyní v českém ovocnářství pracuje včetně sezonních pracovníků kolem 5000 lidí.

Jaký bude dopad očekávané nízké úrody do cen ovoce, je nyní podle Ludvíka obtížné odhadovat. "Zřejmě vzrostou ceny čerstvých peckovin a drobného ovoce. U jablek je předpověď cen obtížná, protože jsou celosvětovou komoditou," řekl. Připomněl, že mrazy silně zdecimovaly i úrodu u malých zahrádkářů a v alejích u cest, takže samozásobení lidí letos bude malé.

Možnosti ochrany sadů před mrazy jsou velmi omezené. Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy či zařízení k promíchávání vzduchu, jsou velmi nákladná a při nynějších silných mrazech by zřejmě byla málo účinná. Pojištění proti mrazu lze sjednat jen zčásti. Komerční pojišťovny zatím nabízejí pojištění proti pozdním mrazům jen pro jabloně a jahody. Pojištění pro ostatní ovocné druhy není, jde tedy o nepojistitelné riziko, uvedl Ludvík.

Naposledy mrazy výrazně poškodily ovocné sady na jaře roku 2007. Celková úroda ovoce se tehdy meziročně propadla o čtvrtinu na 143.469 tun. Mrazy tehdy zasáhly celou střední Evropu a ceny jablek pak kvůli slabé úrodě vyskočily o 20 až 30 procent.

Vůbec nejslabší úroda v novodobé historii českého ovocnářství byla loni, když meziročně klesla o 32 procent na 121.019 tun a byla tak nejnižší za posledních 20 let. Výpadek ovocnářů v tržbách šel do desítek milionů korun. Důvodem propadu sklizně bylo nepříznivé deštivé počasí v květnu. Včely v době květu stromů v dešti a vlhku nelétaly, farmáři se navíc do podmáčených sadů k jejich ošetření s technikou nedostali. Peckoviny navíc výrazně postihla houbová choroba moniliový úžeh květů.

Čtěte také: Vinaři se opět bojí o úrodu hroznů

Autor: ČTK

13.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies