VYBERTE SI REGION

Mýtné pro osobní vozy má podporu expertů

Praha - Podle dopravních expertů by bylo zavedení mýtného systému pro osobní vozy spravedlivější pro řidiče.

27.7.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Milan Jaroš

Osobní automobily by měly platit za užívání dálnic podle ujetých kilometrů, a nikoliv podle časového období, jako je tomu nyní. Nový systém by byl spravedlivější a vynesl by státu až čtyřikrát více peněz. To je jeden ze závěrů nově ustavené neformální skupiny dopravních odborníků Dopravní Technologicko-Ekonomické Platformy (D-TEP).

„Občasní řidiči dnes doplácejí na ty, kteří jezdí po dálnicích často. Je nespravedlivé, když někdo jede jednou za čas po dálnici na nákup a platí za známku stejně jako ten, kdo jezdí po dálnici dvakrát denně,“ uvedl jeden z členů D-TEP Martin Hájek z Centra dopravního výzkumu (CDV).

Změna zpoplatnění by podle něj také vytvořila tlak na větší využívání autobusů a vlaků a na napojení živelně vznikajících satelitních předměstí na sítě veřejné dopravy.

Jaká bude sazba za kilometr?

Nejsložitější by bylo podle Hájka stanovení správných sazeb za kilometr tak, aby z dálnic nebyly vytlačeny nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Stát by podle D-TEP na mýtném pro osobní vozy mohl vydělat ročně až 12 miliard korun, tedy čtyřikrát více, než kolik nyní inkasuje za nalepovací dálniční známky.

Experti na dnešní tiskové konferenci rovněž podpořili zvýšení mýtných sazeb pro nákladní auta, podle nich „je prostor až pro zdvojnásobení současných sazeb“, které u kamionů činí v průměru zhruba čtyři koruny za kilometr. „Tarify jsou dnes tak nízké, že vůbec neplní regulační funkci,“ uvedl Hájek. Jako příklad dal Rakousko, kde jsou tarify dvojnásobné.

Vyšší mýtné pro dopravce

Nízké mýtné na tuzemských dálnicích prý nenutí dopravce využívat například kombinovanou dopravu silnice-železnice. Navíc nízké jsou prý i pokuty za neplacení mýtného. Dvojnásobné mýtné by prý státu vyneslo ročně až deset miliard korun.

Mýtné rovněž hraje významnou úlohu v chystaném využití spolupráce státu a soukromých firem při financování výstavby dálnic (projekty PPP). Podle D-TEP by projekty PPP neměly být pouze odloženou platbou, tedy druhem úvěru, ale dodavatel by měl nést plnou zodpovědnost za postavení, udržování a provoz dálnice po dobu trvání smlouvu. Místo splátek ze státního rozpočtu by potom za své služby inkasoval vybrané mýtné.

D-TEP chce být otevřenou neformální skupinou, která bude zpracovávat studie k dopravním projektům, analyzovat návrhy státní správy v dopravě, rozviřovat veřejnou diskusi a spolupracovat s vládní koalicí a ministerstvem dopravy. Členy skupiny jsou například zástupci vysokých škol a výzkumných institucí.

„Odborníci hodlají také vyvracet nesmysly či účelové nepravdy, které v médiích často prezentují nejrůznější lobbistické a komerční skupiny,“ jmenoval Hájek jeden z důvodů pro vznik D-TEP.

Autor: ČTK

27.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies