VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V případě úplného zákazu prodeje lihovin by likérky přišly o stovky milionů

Praha – Metanolová aféra za sebou nemusí zanechat jen samé poražené. Paradoxně na ní mohou vydělat výrobci značkových lihovin. „Kdo z toho těží už teď, jsou značkoví výrobci. Už se ukazuje, jaká je hodnota značky," míní šéfredaktor odborného časopisu Marketing & Media Daniel Köppl.

14.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Předpokládá totiž, že těmto výrobcům se nyní budou vracet investice, které dlouhé roky vynakládali na budování vlastní image. „Jsou to částky v řádech milionů korun," doplnil Daniel Köppl.

Tržby klesají

Zatím však nelze odhadnout, jaký dopad bude mít na likérky zákaz prodeje rozlévaného alkoholu u stánků. Každopádně už teď restauratéři hlásí, že prodej lihovin klesl až o polovinu. Uvádí to bleskový průzkum společnosti Mag Consulting, podle něhož klesly ve stravovacích zařízeních tržby o šest až osm procent.

K podobnému závěru dospěl i portál lunchtime.cz. V průzkumu pro ČTK, v němž se zaměřil na restaurace, bary a kluby na Ostravsku, prodej tvrdého alkoholu klesl ve čtyřiceti procentech z nich.
Zrušení stánkového prodeje sice podle Unie výrobců a dovozců lihovin likérky poškodí, mnohem větší dopad by ovšem měl na výrobce zákaz prodeje v kamenných obchodech. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) tuto možnost nevyloučil, pokud by se rychle nepodařilo najít zdroj jedovatého metanolu. V takovém případě by ztráty na tržbách likérek údajně šly do stovek milionů korun.

Nadšení by z takového opatření nebyli ani obchodníci. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka řekl, že plošný zákaz by byl dokonce kontraproduktivní.
„Myslím tím to, že v případě nouze se alkoholu lačný zákazník může začít obracet na takzvaný garážový prodej, který je zcela nekontrolován," vysvětlil.

Alkohol nezlevní

Tím by tratil i stát, protože by mu klesla také částka vybraná na spotřební dani. Z legálního alkoholu na této dani každý den inkasuje 18 milionů korun. Tato taxa se naposledy zvedla v roce 2010 na 285 korun z litru čistého lihu.
Přestože se kvůli současné aféře množství lidí od tvrdého alkoholu odvrací, na jeho cenu to zřejmě nebude mít velký vliv. „Prostor pro marži výrobců je velmi malý. Největší položku z ceny dělá spotřební daň a marže obchodníků," řekl mluvčí Unie výrobců a dovozců lihovin Jiří Janoušek.

Například ze stokorunové láhve tuzemáku, kdy v podobě spotřební daně do státní pokladny spadne přes 50 korun, dalších dvacet až třicet korun jsou marže obchodníků. „Po odečtení nákladů a dalších položek je zisk výrobce z této láhve asi koruna až dvě," dodal.

Šéf restauratérské asociace Václav Stárek: Plošný zákaz prodeje alkoholu je nereálný

Stánky na nádražích nebo tržištích, které obklopují obskurní postavičky se skleničkou tvrdého alkoholu v ruce. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek tvrdí, že takové stánky už dávno neměly vůbec existovat.

Nakolik se současná situace dotkla restauratérů?
Žádný průzkum jsme neudělali. Dokonce si nemyslím, že by to měl být problém restaurací. Zejména závadný alkohol lidé nekoupili v restauraci, ale v nějakém stánku nebo obchodu formou stáčeného alkoholu, což se v restauracích neděje. Navíc si myslíme, že lidé chodí do restaurací, aby se najedli, dali si pivo, víno, ale tvrdý alkohol tvoří menší část konzumace ve většině restaurací.

Bleskový průzkum společnosti Mag Consulting ovšem uvádí, že restauratérům klesly tržby 
o šest až osm procent…
Nevím, jakým způsobem Mag Consulting provádí svoje průzkumy, ale tvrdit tři dny poté, že klesly tržby o osm procent, je hodně odvážné. Zvlášť když se podíváte, jakou část tržeb dělá tvrdý alkohol. Ale jak říkám, v tomto případě není důvod 
k panice, protože restaurace nelegální zdroje nepoužívají.

Považujete zákaz prodeje alkoholu ve stáncích za správný?
Systémovým problémem
v naší republice je to, že je možné koupit stáčený alkohol třeba v trafice. To mi nejde na rozum. Alkohol by se měl prodávat pouze v obchodech, které jsou určeny pro prodej potravin, a pak budou pod kontrolou. Potom v restauracích, ale ne někde ve stánku na nádražích nebo tržnicích. Tuto myšlenku jsme dokonce podporovali a měla by být součástí zákona. Nejde jen o to, že se tam může prodávat nebezpečný alkohol, ale také o otázku hygieny. Když se podívám třeba na stánky v Praze na holešovickém nádraží, tak se divím, že tam vůbec něco takového může ještě existovat.

Pokud se rychle nenajde zdroj nebezpečného alkoholu, hrozí zákaz prodeje rozlévaných lihovin i v restauracích…
Pokud někdo prodává tvrdý destilát z kanystru, je jenom na státu, jakým způsobem tento obchod nastaví a jakým způsobem ho bude kontrolovat. Ale říct, že kvůli tomu zastavím veškerou distribuci veškerých tvrdých alkoholových nápojů, je naprosto neuskutečnitelné. Nevím, co má pan ministr přesně na mysli, ale je nerealistické říct, že se u nás nebude prodávat žádný rozlévaný alkohol, ale pouze v zapečetěných láhvích.

Máte přehled, jak velká část restaurací může nabízet alkohol, který pak do láhví přelévají 
z velkých barelů?
Musel bych mít křišťálovou kouli, abych mohl říct, že tento problém vůbec neexistuje. Samozřejmě se na něj může někde narazit, ale tento problém se primárně netýká restaurací.

Autor: Vilém Janouš

14.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies