VYBERTE SI REGION

Na kraje doléhá krize, utahují opasky

Praha - Radní v Trhové Kamenici mají problém. Chtějí rekonstruovat školu a postavit novou knihovnu.

4.6.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Šimánek Vít

Kvůli nižším příjmům, které má kraj z výběru daní, k tomu však nakonec třeba nedojde. „Když bude chybět třeba jeden až jeden a půl milionu v příjmech, některé investice se musí zrušit,“ postěžoval si Deníku tamní starosta Pavel Kábele.

V Trhové Kamenici nejsou sami. Na rekonstrukci školy nebo investice do nových budov si budou muset počkat i v mnoha dalších městech a obcích. S nižším příjmem z daní se totiž potýká většina krajů. Například Jihočeskému už nyní kvůli tomu chybí v rozpočtu 200 milionů korun, Moravskoslezskému 92 milionů a Libereckému dokonce více než 190 milionů.

Chybět budou stamiliony

Peníze budou krajům v rozpočtu chybět i přesto, že mnoho z nich s nižšími příjmy počítalo již při jeho sestavování.

Například v Pardubickém kraji provozní výdaje plošně snížili zhruba o šest procent. Je ovšem nutné podotknout, že zde rozpočet sestavovali až letos v únoru místo loni. Do té doby měli rozpočtové provizorium. Přesto mají již nyní propad 41 milionů.

Podobně dopadli také na Vysočině, kde získali z daní o 60 milionů méně. A má být ještě hůř. Nižší daňové příjmy v rozpočtech udělají ještě větší nepořádek. „Předpokládáme, že nám z nich bude chybět až 700 milionů, tedy zhruba deset procent,“ řekl Marcel Hrabě, náměstek hejtmana Středočeského kraje.

Deficit ve výši 227 milionů očekávají v Olomouckém kraji, v Plzeňském 350 milionů. Půlmiliardový schodek by mohl kvůli daním nastat v Jihočeském kraji. Plných 612 milionů by pak mělo chybět v Ústeckém kraji. Zde se ztráta ještě zvýší kvůli výpadku příjmů z prodeje průmyslové zóny Triangl.

Schodek rozpočtů je přitom z velké části způsoben hospodářským poklesem. Všechny tři rozhodující typy daní, tedy DPH a daně z příjmů fyzických a právnických osob, jsou totiž úzce propojeny se stavem ekonomiky. Velké zlepšení se navíc očekávat nedá.

„Jen u daně z příjmů právnických osob může dojít k příjemnému překvapení, protože firmy budou danit ještě z loňského úspěšného roku,“ soudí Milan Chovanec, náměstek hejtmanky Plzeňského kraje.

Nebude na stipendia

Kraje tak budou muset kvůli nižším příjmům šetřit. Začínají přitom u provozních výdajů. Na Vysočině například zavedli společné nákupy energií a materiálu.

V rámci úsporných výdajů se kraje chystají sáhnout i do úspor. Třeba Královéhradecký kraj má pro ty účely vytvořenou rezervu ve výši 120 milionů korun. Použít přitom mohou i 50 milionů, které měli připraveny na úhradu poplatků ve zdravotnictví. Lidé je totiž nespotřebují. Nechávají si poplatky proplácet méně, než byl předpoklad.

Mnoho krajů se chystá přiškrtit také peníze určené na investice. „Snížíme výdaje v oblasti financování projektů Programu rozvoje,“ uvedla Andrea Bocková z Karlovarského kraje.

Šetřit budou muset i příspěvkové organizace. Třeba školy. V této oblasti avizovali úspory například Jihočeši nebo radní Ústeckého kraje. Ti chtějí na plánovanou obnovu vybavení a zařízení dát hned o 150 milionů korun méně.

V Jihomoravském kraji zase omezí stipendia žáků na studium v zahraničí nebo zruší dotace na Letecký den.

Kolik krajům chybí

Šetřit nyní musí kraje, ale i stát

Praha - Velké výdaje a nižší příjmy nejsou pouze problémem krajů. Potýká se s nimi i státní rozpočet. Jeho schodek dosáhl koncem května 71 miliard, což je dvakrát více než loni stejnou dobou. Na vině jsou především nízké daňové příjmy a vyšší výdaje na sociální dávky.

„Počítali jsme při sestavování rozpočtu s růstem kolem 4,8 procenta. V těch předešlých letech byl ekonomický růst dokonce větší než šest procent. Pokles se pak projevil ve výpadku daňových příjmů,“ odůvodnil Deníku zvyšující se schodek ministr financí Eduard Janota.

O pětinu méně

Celkové příjmy rozpočtu přitom již nyní klesly o tři procenta. Propad výběru je vidět téměř na všech daních. Největší úbytek zaznamenala daň z příjmu právnických osob, kde stát vybral o 21,2 procenta méně než před rokem. „U daně z příjmů fyzických osob došlo k poklesu o 16,3 procenta,“ uvedl analytik Vladimír Pikora ze společnosti NextFinance.

V současnosti se ministerstvo financí snaží udržet schodek rozpočtu na 150 miliardách. A to i za cenu úsporných opatření. Ta by měla směřovat především do oblasti škrtů na jednotlivých ministerstvech, která mají snížit své výdaje v průměru o deset procent. Ministerstvo také hodlá zmrazit platy státních zaměstnanců a navýšit důchody jen o nutné minimum.

V důsledku krácení výdajů by také mělo dojít k zastavení důležitých dopravních staveb, na které bude chybět až 50 miliard korun. S tím ovšem nesouhlasí představitelé podnikatelů ani zástupci obcí. „Nesmíme dopustit, aby k tomuto kroku došlo, postihlo by to mnoho firem a lidí v dotčených regionech, jež jsou na této práci závislí,“ reagoval předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák.

Cestou půjček

Podle posledních zpráv se ministerstvo ovšem chystá jít i cestou půjček. Letos by si mělo půjčit dvakrát tolik, než plánovalo. Tedy místo 148 miliard 280. Část peněz by mělo jít na krytí deficitu, ze zbytku by ministerstvo chtělo refinancovat státní půjčky. (cep)

Pavel Kouda, náměstek hejtmana Ústeckého kraje: Lidé se o platy ani pracovní místa rozhodně bát nemusejí

Praha, Ústí nad Labem - Kraje mají kvůli nižším příjmům z daní nedostatek finančních prostředků. Budou tedy muset omezovat výdaje. Týká se to i Ústeckého kraje, kde letos přijdou o více než 600 milionů korun.

„Šetřit budeme na provozu, investicích i příspěvkových organizacích, jako jsou například školy nebo kojenecké ústavy,“ říká náměstek hejtmana Pavel Kouda. V žádném případě však na Ústecku nechtějí kvůli úsporám sahat na platy ani propouštět.

Kolik vám letos bude v rozpočtu chybět?
Současný propad způsobený nevybíráním daní je 612 milionů korun. Dalších 60 milionů nám chybí kvůli tomu, že se nepodařilo prodat průmyslovou zónu Triangl. Celkem jsme museli seškrtat 662 milionů.

Jaká chystáte úsporná opatření?
Škrty se dotknou všech oblastí krajského úřadu. Šetříme na provozu, na investicích i na odvodech příspěvkovým organizacím. Ve všech oblastech činnosti kraje dojde k nějakému snížení, ať už jsou to dotace, provozní náklady, chod úřadu jako takový, od kanceláře hejtmanky přes kancelář ředitele. Všechny odbory musí snížit náklady.

Příspěvkové organizace jsou školy?
Ano. Kromě školských zařízení sem ale patří i ústavy sociální péče, kojenecké ústavy a také některé nemocnice. Ty spravuje samostatná organizace, ale některé další příspěvkovky, jako je například psychiatrická léčebna v Petrohradě, sem spadají. Celkem bude muset šetřit přibližně 170 příspěvkových organizací.

V čem budou muset šetřit?
To nechceme tak přísně určovat. Každá příspěvková organizace má svého ředitele, který ví, jak se staví finanční plány. Takže je na jeho rozhodnutí, jestli něco opraví nebo něco koupí, jak tu organizaci dále povede.

Hrozí jim existenční problémy?
Nemyslím si, že by měly příspěvkové organizace v důsledku nedostatku financí končit. To ani náhodou, to nechceme připustit.

Je naopak něco, na čem se šetřit nebude?
Určitě nechceme snižovat počet pracovních míst ani sahat na platy. Tam nechceme zajít.

A co ty investiční úspory?
To zatím přesně neřeknu, protože v tomto směru probíhají ještě jednání. Ale bude se jednat například o opravy nebo nové stavby.

Víte, jak jsou na tom ostatní kraje?
Příslušné odbory spolu konzultují, takže máme přehled. A musím říci, že jsou na tom úplně stejně jako my. Všude hledají úspory. Situace je přitom s přihlédnutím k velikosti jednotlivých krajů po celé republice stejná.

Existuje způsob, jak se propadu daní bránit? Třeba ve spolupráci se státní správou?
Ve vzduchu jsou některé věci, které nám trochu uleví. Například státní příspěvek krajům na drážní dopravu. Vláda již přislíbila uvolnění požadovaných peněz.

A nějaké další ulehčení?
Také se dočkáme částečných náhrad za zkrácení příspěvků nestátním neziskovým organizacím. K tomu došlo v rozpočtu na letošní rok a pro nás to znamenalo ztrátu asi 180 milionů. Teď jsme díky jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí dostali nějaké peníze. Ale stejně nám schází několik desítek milionů.

Zlepší se situace příští rok?
Tím se již trochu zabýváme. A očekáváme propad zhruba o miliardu korun. Pro porovnání – letos máme rozpočet okolo 12 nebo 13 miliard korun.

Jak tedy budete šetřit?
Stejným způsobem jako letos. Na běžných výdajích, na provozu. Nejzazší možností je, že si vezmeme investiční úvěr. Ale to je ta krajní varianta. (cep)

PAVEL CECHL, ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

4.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Největší nákupní centrum v USA najalo prvního černošského Santu

Washington - Prvního černošského Santa Clause ve své historii najalo největší obchodní centrum ve Spojených státech Mall of America v Minnesotě. Na svém serveru o tom informoval list The Washington Post. Profesionálního Santu Larryho Jeffersona vybral na srazu Santů organizátor akce Santa Experience (Zážitek se Santou), jejíž součástí je focení se Santou v obchodním centru.

V Praze končí kongres evropských socialistů

Praha - V Praze dnes končí třídenní kongres Strany evropských socialistů. V rámci jednoho z diskusních panelů v Kongresovém centru promluví k účastníkům mimo jiné lídr britských labouristů Jeremy Corbyn. Jednání by mělo uzavřít přijetí deklarace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies