VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Kypru se po odmítnutí plánu záchrany vedou krizová jednání

Nikósie - Politici na Kypru se po úterním odmítnutí podmínek plánu pomoci od eurozóny pustili do krizových jednání, která by v zemi odvrátila finanční chaos a státní bankrot. Vedle Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednají kyperští činitelé o finanční pomoci v Rusku. Večer by se měla sejít kyperská ministerská rada, která by mohla rozhodnout o termínu otevření bank.

20.3.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

V úterý večer kyperský parlament odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč). Kypr je nyní v neznámých vodách, protože dosud všechny země, které žádaly EU v posledních třech letech kvůli dluhové krizi o pomoc, přijaly tvrdé podmínky věřitelů v podobě úsporných opatření a reforem.

Prezident Nikos Anastasiadis si svolal do svého úřadu stranické předáky a guvernéra centrální banky. Poté se má účastnit zasedání vlády a jednání s činiteli „trojky", tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF. Mezitím jednají vládní ministři s centrální bankou o „plánu B", řekl vládní mluvčí Christos Stylianides.

V úterý mluvil Anastasiadis telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dnes jedná kyperský ministr financí Michalis Sarris v Moskvě o další finanční pomoci. V jednáních s ruským protějškem Antonem Siluanovem ministr zatím žádné dohody nedosáhl, chce ale jednat dál. „Budeme v našich diskusích pokračovat, abychom nalezli řešení, od nějž doufáme, že nám poskytnou určitou podporu," řekl Sarris.

Rusku se příliš nelíbil záchranný plán, jehož prosazení by znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. Moskvu podle agentury rozhněvalo, že to s ní Nikósie nekonzultovala.

Kyperské banky zůstávají uzavřeny

Kyperské banky dnes zůstávají uzavřeny třetí den. Poprvé od víkendové dohody se měly otevřít ve čtvrtek, guvernér centrální banky Spyros Stavrinakis ale řekl, že o tom se ještě nerozhodlo. Po sobotním oznámení dohody Kypřané vyprázdnili bankomaty a po otevření bank by mohli začít masově vybírat vklady.

Zdroj agentury DPA z kyperského ministerstva financí uvedl, že vláda usiluje o co nejrychlejší otevření bank. Dodal, že pokud se dnes situace bude vyvíjet příznivě, mohly by banky otevřít ve čtvrtek.

O situaci v zemi by dnes od 17:00 SEČ měla podle úřadu prezidenta jednat ministerská rada. Místní média předpokládají, že po tomto jednání bude oznámeno, kdy budou znovu otevřeny banky.

Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Arcibiskup Chrysostomos po dnešním setkání s prezidentem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.

Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných podmínek, to znamená, že Kypr musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. „Míč je nyní na kyperské straně," řekl po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Tlak na Kypr vystupňovala ECB

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyjádřila nad úterním odmítnutím plánu v parlamentu politování a řekla, že evropští partneři nyní od Nikósie čekají nový návrh. „Budeme pokračovat v jednáních, hlavně prostřednictvím trojky. Zvážíme s respektem každý návrh, který Kypr předloží. Německo chce řešení," řekla Merkelová.

Tlak na Kypr vystupňovala ECB. Člen jejího užšího vedení Jörg Asmussen řekl, že ECB nemůže kyperským bankám dodávat peníze, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní.

Komentátoři poukazují na to, že eurozóna požadavkem konfiskace části všech kyperských vkladů porušila princip, na němž se shodla na počátku finanční krize a podle něhož jsou bezpečně garantovány bankovní vklady do 100.000 eur (2,56 milionu Kč). Tím evropští politici ohrozili bankovní systém v celé eurozóně a „dostali se na novou úroveň idiotství", napsal pro agenturu Bloomberg komentátor Clive Crook.

Kypr požádal EU a MMF o pomoc loni v červnu. Udělal to proto, že dvě jeho největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země značně zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.

Autor: ČTK

20.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
10 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Po životním šampionátu biatlonistku Koukalovou čtvrté místo mrzelo

Stejně jako loni zakončila biatlonistka Gabriela Koukalová mistrovství světa čtvrtým místem v závodu s hromadným startem. Na rozdíl od Osla ale byla dnes v Hochfilzenu rozmrzelá, protože na poslední položce chybovala a v závěrečném kole přišla o medaili.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies