VYBERTE SI REGION

Na Kypru se po odmítnutí plánu záchrany vedou krizová jednání

Nikósie - Politici na Kypru se po úterním odmítnutí podmínek plánu pomoci od eurozóny pustili do krizových jednání, která by v zemi odvrátila finanční chaos a státní bankrot. Vedle Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednají kyperští činitelé o finanční pomoci v Rusku. Večer by se měla sejít kyperská ministerská rada, která by mohla rozhodnout o termínu otevření bank.

20.3.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

V úterý večer kyperský parlament odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč). Kypr je nyní v neznámých vodách, protože dosud všechny země, které žádaly EU v posledních třech letech kvůli dluhové krizi o pomoc, přijaly tvrdé podmínky věřitelů v podobě úsporných opatření a reforem.

Prezident Nikos Anastasiadis si svolal do svého úřadu stranické předáky a guvernéra centrální banky. Poté se má účastnit zasedání vlády a jednání s činiteli „trojky", tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF. Mezitím jednají vládní ministři s centrální bankou o „plánu B", řekl vládní mluvčí Christos Stylianides.

V úterý mluvil Anastasiadis telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dnes jedná kyperský ministr financí Michalis Sarris v Moskvě o další finanční pomoci. V jednáních s ruským protějškem Antonem Siluanovem ministr zatím žádné dohody nedosáhl, chce ale jednat dál. „Budeme v našich diskusích pokračovat, abychom nalezli řešení, od nějž doufáme, že nám poskytnou určitou podporu," řekl Sarris.

Rusku se příliš nelíbil záchranný plán, jehož prosazení by znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. Moskvu podle agentury rozhněvalo, že to s ní Nikósie nekonzultovala.

Kyperské banky zůstávají uzavřeny

Kyperské banky dnes zůstávají uzavřeny třetí den. Poprvé od víkendové dohody se měly otevřít ve čtvrtek, guvernér centrální banky Spyros Stavrinakis ale řekl, že o tom se ještě nerozhodlo. Po sobotním oznámení dohody Kypřané vyprázdnili bankomaty a po otevření bank by mohli začít masově vybírat vklady.

Zdroj agentury DPA z kyperského ministerstva financí uvedl, že vláda usiluje o co nejrychlejší otevření bank. Dodal, že pokud se dnes situace bude vyvíjet příznivě, mohly by banky otevřít ve čtvrtek.

O situaci v zemi by dnes od 17:00 SEČ měla podle úřadu prezidenta jednat ministerská rada. Místní média předpokládají, že po tomto jednání bude oznámeno, kdy budou znovu otevřeny banky.

Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Arcibiskup Chrysostomos po dnešním setkání s prezidentem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.

Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných podmínek, to znamená, že Kypr musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. „Míč je nyní na kyperské straně," řekl po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Tlak na Kypr vystupňovala ECB

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyjádřila nad úterním odmítnutím plánu v parlamentu politování a řekla, že evropští partneři nyní od Nikósie čekají nový návrh. „Budeme pokračovat v jednáních, hlavně prostřednictvím trojky. Zvážíme s respektem každý návrh, který Kypr předloží. Německo chce řešení," řekla Merkelová.

Tlak na Kypr vystupňovala ECB. Člen jejího užšího vedení Jörg Asmussen řekl, že ECB nemůže kyperským bankám dodávat peníze, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní.

Komentátoři poukazují na to, že eurozóna požadavkem konfiskace části všech kyperských vkladů porušila princip, na němž se shodla na počátku finanční krize a podle něhož jsou bezpečně garantovány bankovní vklady do 100.000 eur (2,56 milionu Kč). Tím evropští politici ohrozili bankovní systém v celé eurozóně a „dostali se na novou úroveň idiotství", napsal pro agenturu Bloomberg komentátor Clive Crook.

Kypr požádal EU a MMF o pomoc loni v červnu. Udělal to proto, že dvě jeho největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země značně zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.

Autor: ČTK

20.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies