Kraje dlouhodobě upozorňovaly na špatný a někdy až havarijní stav silnic, které dostaly před 15 lety do správy od státu s vnitřním dluhem. Tato finanční injekce by měla jejich stav zlepšit. Do budoucna však kraje chtějí nastavit model, jak by se stát podílel dále na opravách jejich silnic.

„Chceme, aby se zvýšila jejich kvalita. Máme ovšem podmínky, které jsou mnohdy přísnější, než požaduje zákon. Všechna výběrová řízení musí být transparentní, chceme, aby se oslovovalo více uchazečů. Budeme mít ještě debatu, jak podmínky naplníme," řekl Ťok.

Zatímco dálnice, rychlostní silnice a silnice prvních tříd udržuje stát prostřednictvím příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), správa silnic nižších tříd připadá na kraje a o místní komunikace se starají obce. Nejdelší síť silnic druhých a třetích tříd spravuje Středočeský kraj, a to zhruba 8600 kilometrů. Na druhém místě je Jihočeský kraj s 5450 kilometry. Naopak nejméně jich má Karlovarský a Zlínský kraj, a to kolem 1800 kilometrů. Celkem je v republice 57.000 kilometrů dálnic a všech tříd silnic.

V některých krajích už jsou projekty dokonce vysoutěžené, jinde se čekalo na spuštění soutěže na chvíli, kdy stát definitivně příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury odklepne.

Na prvním setkání ministra s hejtmany se diskutovalo i o fungování regionální železniční dopravy po roce 2019, kdy končí krajům desetileté smlouvy s Českými drahami. Dalším tématem byla koncepce civilního letectví. Kraje s civilními letišti by chtěly, aby více prosperovala. Kraje také nadnesly téma mýtného na silnicích nižších tříd a otázku zimní údržby dálnic a silnic prvních tříd. „Zatímco ministerstvo je chce zadávat pomocí veřejných soutěží, kraje by chtěly, aby to dělaly krajské správy silnic. Budeme o tom ještě jednat stejně jako o dalších tématech," řekl Ťok.