Mezi lety 2002 až 2005 se podíl lidí, kteří v Česku chodili do práce na směny, pohyboval těsně pod hranicí 30 procent. Přes ni se přehoupl v roce 2006. Od roku 2007 byl kolem 28 či 29 procent. V roce 2012 činil 28,1 procenta.

Nejvíc zaměstnanců ve směnném provozu je ve zpracovatelském průmyslu. Takto v něm pracuje 457.000 lidí. V obchodě se to týká 148.000 zaměstnanců a ve zdravotnictví a sociální péči 124.000 pracovníků. V prodeji a službách dělalo na směny 51 procent zaměstnanců. Týká se to také 16 procent úředníků a každého zhruba šestnáctého řídicího pracovníka.

Podle statistiků jsou v Česku rozdíly v podílu směnné práce žen a mužů mizivé. Mnoho žen totiž působí v obchodě, zdravotnictví a sociálních službách. „Celkový podíl zaměstnankyň pracujících na směny je totožný s podílem směnujících mužů," uvedl statistický úřad.

Práce vs. děti

Nejčastěji na směny pracují lidé do 25 let. Z těchto nejmladších zaměstnanců směnují dvě pětiny. „Ženy v tomto věku pracují na směny výrazně častěji než muži," podotkli statistici. Ve směnném provozu dělá 30 procent zaměstnanců mezi 25 a 29 lety a 27 procent mezi 30 a 34 lety. Podíl žen ve srovnání s podílem mužů klesá. „Velká část žen odchází na mateřskou a rodičovskou dovolenou a po nástupu do zaměstnání hledá takové pracovní uplatnění, které by umožnilo pečovat o nejmladší dítě," uvádí analýza. Po pětatřicítce ale znovu ve směnování ženy vedou, a to až do důchodového věku.

Přitom právě ženám působí směny problémy, nároky na sladění pracovního režimu a osobního života jsou totiž vysoké. „Markantní je to v případě matek s dětmi ve školním věku, které musejí řešit otázku plnění zaměstnaneckých povinností s chodem domácnosti a výchovy," podotkli statistici. Zdůraznili, že ženy navíc nedělají na směny jen v pracovních dnech, ale i o víkendech. Jejich mzdy či platy bývají přitom nízké.

V Praze na směny pracuje mnohem méně lidí než jinde v republice. V metropoli směnovalo zhruba 18 procent zaměstnanců, v Ústeckém kraji pak dvojnásobek. V Královéhradeckém, Pardubickém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině dělá ve směnném provozu třetina zaměstnanců.

Česko patří v EU k přeborníkům ve směnné práci

V osmadvacítce pracovalo na směny v průměru 18 procent lidí. Česko tak patří v EU k přeborníkům ve směnné práci, skončilo na páté příčce. Nejvíc se na směny pracuje v Chorvatsku. V roce 2012 mělo směny 34 procent tamních zaměstnanců. Ve Slovinsku a na Slovensku to bylo 31 procent lidí, v Polsku pak 30 procent. Naopak nejméně dělají na směny Dánové. Takto pracuje jen pět procent z nich. Ve Francii a Belgii je to sedm procent zaměstnanců, v Nizozemsku osm procent. Například v Rakousku má směny 19 procent pracovníků a v Německu 17 procent.