VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Zlínsku je v ohrožení 1500 pracovních míst

Zlínský kraj - Před lety byl Zlín výstavním městem obuvnického průmyslu. Dnes to vypadá, že se dávná sláva jen tak neobnoví. Na vině má být zákon o prevenci a omezování znečištění. Zákon středním a malým podnikům „zavařil" natolik, že zvažují přesun výroby nebo dokonce ukončení činnosti.

11.2.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/David Taneček

Jen na Zlínsku by se opatření mohlo týkat třinácti firem, a v ohrožení je tak více než 1500 pracovních míst.

Už loni skončila ve Zlíně výroba holínek a na černém seznamu mohou být i další firmy.

„Stručně řečeno je problém v tom, že ministerstvo při přijímání evropské směrnice bylo papežštější než papež. Unie chtěla regulovat velké rafinerie, které vyrábí polyuretan, u nás však zákon dopadl na všechny firmy, které s tímto materiálem přijdou jen do styku. To nikde jinde v Evropě není. Naše firmy se tak stávají neschopné konkurence," vysvětlila senátorka Alena Gajdůšková.

Výrobky z polyuretanu nás navíc obklopují téměř všude.

„Podešve bot, opěrky křesel, kryty různých přístrojů. To vše obsahuje polyuretan. Absurdní je hlavně to, že samotný polyuretan přírodě nijak neškodí. Nikdo z nás by nebojoval za něco, co škodí životnímu prostředí," sdělil docent Petr Hlaváček, viceprezident České obuvnické a kožedělné asociace.

Jaké problémy firmy čekají, popsal i Robert Zatloukal, výkonný ředitel společnosti Promens.

„Nedokázali bychom se pružně přizpůsobit požadavkům zákazníka. Každou drobnou změnu bychom museli hlásit úřadům a čekat na povolení. A to nemluvím o finanční náročnosti. Svým zahraničním partnerům o tomto nařízení ani neříkáme. Jednak by nepochopili, co je u nás možné, a také by si rozmysleli investovat v České republice. Nikde jinde totiž tak přísná směrnice není," sdělil Zatloukal.

„Kuriózní" je i zájem ministerstva ponechat tento pochybný zákon, tak jak je.

„Selský rozum, věcné argumenty. Nic nepomohlo. I výbor pro životní prostředí nám dal za pravdu, jen poslanci ne. Mimo záznam nám každý potvrdí, že máme pravdu, ale nepomůže nikdo," doplnil Zatloukal.

Přísný zákon už měl být jednou opraven. Novelu předložil bývalý zlínský primátor Tomáš Ulehla. Poté, co novela prošla Senátem a v Poslanecké sněmovně prvním i druhým čtením, zatahal někdo za nitky.

„Najednou se změnil zpravodaj, který zákon předkládal, a k jeho schválení došlo v nočních hodinách před Vánoci, kdy už i zákonodárci nejsou nejčilejší," potvrdila senátorka Gajdůšková. Podle podnikatelů je přijatý zákon v silném kontrastu se slibovaným snížením administrativní zátěže.

„Vzhledem k tomu, že ministerstvo nám není ani schopno uvést nějaký argument, nezbývá nám, než se ptát: Co je hlavním motivem zákona? Snaha o ochranu prostředí nebo podpora podnikání to rozhodně není," zakončil ředitel společnosti Promens Petr Zatloukal.

Novelu dostanou na stůl příští týden

Tvrdý boj o novelu zákona má vypuknout už v příštím týdnu. „Pokud poslanci novelizaci opět shodí ze stolu, reálně hrozí odchod či dokonce zánik některých menších firem," sdělil Hlaváček. Proti současnému znění zákona se postavilo i třináct významných autorit z oboru.

Obouvá koně i jaderné techniky. Skončí kvůli státu?

Je jedním z posledních ševců ve Zlíně. Řemeslu se věnuje od sedmdesátých let, a ačkoli by si mohl užívat penze, zasazuje se nyní o boj proti nesmyslné byrokracii. Řeč je o Pavlu Kubinovi, majiteli společnosti Moraviaplast, která, snad i trochu symbolicky, sídlí v areálu Svitu.

„Mohl bych být už dávno v důchodu. Nechci ale opustit lidi ve firmě. Navíc cítím i povinnost ohradit se proti nesmyslům, které na nás vláda valí. Tohle je typický příklad arogance a bezohlednosti. Postup úředníků, který jsem si zažil na vlastní kůži, mě mrzí a uráží," nešetří kritikou Kubina. Jeho firma se zabývá i výrobou netradiční obuvi. Například ochranných bot pro jaderné elektrárny.

„Vyhrál jsem tendr pro elektrárny ve Švédsku. Jak už to tak u nás bývá, ČEZ po našem výrobku ani neštěkl," prozradil.

Boty v elektrárně toho musí opravdu vydržet hodně.

„Každý den se perou. Největší důraz je však kladený na životnost. Po využití se totiž stávají regulérním nebezpečným odpadem a likvidace jednoho páru bot pak stojí víc než boty samotné," doplnil. Zajímavý je i další výrobek. Podešve pro koně.

„Jsou to boty s přezkou, které nahrazují podkovy. Zatím se nám výroba daří. Do chvíle, než nám to ukradnou Číňani nebo úředníci zjistí, že to málo zregulovali," má jasno jeden z mála posledních zlínských ševců. (fab)

Běžné využití polyuretanu ve výrobě

➠ výroba lepidel

➠ pružné pěny

➠ textilní vlákna (sportovní oděvy)

➠ kolečka na skateboard

➠ rámování autoskel

➠ obuvnický průmysl

LUKÁŠ FABIÁN

Autor: Redakce

11.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies