Návrh například stanoví přesné lhůty při dopravě zboží nebo dobu, do kdy musí výrobek dorazit z velkoobchodu k zákazníkovi i s podepsanou smlouvou. Ta by neměla přesáhnout třicet dní. Prodejce by také měl ručit za případné poškození nebo ztrátu zboží při dopravě.

Z hlediska obyvatel Česka, kteří online nákup v zahraničí upřednostňují před nákupem v kamenných obchodech, však návrh mnoho neřeší. Tvrdí to alespoň tisková mluvčí Sdružení ochrany spotřebitelů Ivana Picková. „Návrh sice stanovuje počet dní, do kdy musí být zboží dodáno, neřeší ale největší problém, na který si čeští spotřebitelé při nákupu ze zahraničí stěžují, a to je přesně definovanou eurozáruku,“ řekla Deníku Picková s tím, že neexistence eurozáruky trápí spotřebitele v celé EU. „Pokud nebude návrh upraven a zůstane v podobě, v jaké je, tak rozhodně nebude spasitelským,“ myslí si Picková.

Naopak Meglena Kuneva, členka EK, která s návrhem přišla, tvrdí, že nový zákon by měl mimo jiné ulehčit právě reklamačním řízení. Pokud zákon EK schválí, poputuje do Evropského parlamentu a platit začne ve chvíli, kdy ho přijmo i jednotlivé členské země.

Podle dostupných informací internetu v současnosti s oblibou nakupuje asi sto padesát milionů lidí ze zemí EU, jen pětina z nich však při tom využívá zahraniční firmy. Jejich počet je tak stejný jako v roce 2006.

(jk, hl)