VYBERTE SI REGION

Nalijí Číňané peníze do kanálu Dunaj-Odra-Labe? Hejtman není proti

Olomouc /INFOGRAFIKA/ – Čínští investoři kroužili i kolem kanálu Dunaj-Odra-Labe, který prosazuje prezident Miloš Zeman. Jak před probíhající návštěvou delegace v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem uvedl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček, zajímala se o technické parametry Zemanova oblíbeného projektu například společnost, která postavila Tři soutěsky.

30.3.2016 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Pech

Jestli po čínské návštěvě bude realizace megalomanského vodního díla plánovaného i na území Olomouckého kraje blíže, nebo ne, je otázkou.

Objem čínských investic Hrad odhadoval na 45 miliard korun.

V úterý český prezident Miloš Zeman uvedl, že jen na letošní rok je to 95 miliard korun. Právě propojení tří významných evropských řek před třemi týdny uvedl jako příklad možné spolupráce Hynek Kmoníček.

„Už u mě bylo několik čínských delegací včetně obrovské společnosti, která postavila (přehradu) Three Gorges (Tři soutěsky) a zajímaly se o technické parametry, protože z čínského pohledu to megaprojekt není," řekl ČTK s tím, že uskutečnění projektu bude záležet na tom, kam se Čína rozhodne směřovat finance určené na zahraniční investice.

Možná trasa kanálu D-O-L

Trasa kanálu D-O-L

Pracovní místa i turisté

Jestli se do nich skutečně vejde financování průplavu, hovoří se o části mezi Dunajem a Hodonínem, by mohlo být zřejmé ve středu.

Na podepsané dohody jsou zvědavi i politici z Olomouckého kraje, kudy má vést třetí etapa, včetně výstupní větve k rozvodí mezi Dunajem a Odrou.

Trasa je podchycena v zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje.

„Kanál má řadu odpůrců, ale přinesl by pracovní místa, a těch by nebylo málo, také by přispěl k zadržení vody v krajině, rozvoji cestovního ruchu, měl by protipovodňovou funkci. Z tohoto pohledu by bylo přínosné, pokud by přišel investor, který by projekt zafinancoval," hodnotil hejtman Jiří Rozbořil.

Zatímco propagátoři vodního díla spojují s realizací projektu vítané ekonomické oživení, ekologům při představě zničených nivních biotopů uvolňujících vodu do tří moří hrůzou vstávají vlasy na hlavě.

Před výstavbou paralelního koridoru k řece Moravě varují.

370 kilometrů za 400 miliard korun

Debaty o propojení největších evropských řek a přímém spojení Česka s Hamburkem, Štětínem a rumunskou Constantou se vedou desítky let.

Koridor v plánech omezuje řadu obcí nejen v Olomouckém kraji, kudy má vést podstatná část třetí etapy.

Na Olomoucku by měl koridor směřovat východně od Olomouce a procházet kolem Štěpánova, Moravské Huzové a Pňovic ke Střelicícm, kde se podle plánů počítá s vysokou plavební komorou.

Celkem 370 kilometrů dlouhý kanál by měl spolykat kolem 400 miliard korun.

Autor: Daniela Tauberová

Uvítali byste stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe?

ANO

512 hlasů

NE

493 hlasů

Hlasovalo: 1005

Anketa byla ukončena

30.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies