Vláda si od nové sazby slibuje snížení cen pro koncové spotřebitele. Nižším zdaněním kojenecké výživy a potravin pro malé děti chce podpořit rodiny s dětmi. V případě knih se nebude nová sazba vztahovat na publikace, kde bude reklama přesahovat 50 procent plochy.

Zavedení třetí sazby DPH podle ekonomů ale zkomplikuje daňový systém, přičemž není podle nich jisté, že povede ke zlevnění položek zařazených do této sazby. „Z praktického hlediska zvýšení počtu sazeb bude pro plátce znamenat větší komplikaci související se zařazením vybraných položek do správné sazby. Očekávání, že se snížená sazba DPH projeví v cenách pro konečného spotřebitele, je podle mého názoru nejisté a zcela jistě nepůjde o promítnutí v plném rozsahu," uvedl partner v KPMG Petr Toman.

Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy skutečný dopad na spotřebitele je diskutabilní. „Podle jedné ekonomické teorie fakticky zlevní vlastně jen léky, protože jejich ceny jsou regulovány. Podle jiné zase zlevní jen knihkupci. Také třeba nemusí zlevnit vůbec nic, jak se v praxi už párkrát ukázalo," uvedl. Navíc provoz státu je podle něj levnější při dvou než při třech sazbách. „Z toho všeho mi vychází, že skutečná motivace k danému kroku je výsostně politická, nikoli ekonomická," dodal.

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) již v úterní rozpravě obvinil vládní strany z pokrytectví. Poukázal na to, že v minulosti kritizovaly zvýšení sazeb DPH, které prosadila bývalá Nečasova vláda, ale sazby je ponechávají v oné kritizované výši. „Vy ty peníze chcete, abyste je utratili," řekl na adresu vlády s tím, že kabinet o tyto peníze nesníží strukturální deficit. Zavedení nové sazby označil za nesmysl.

Babiš zdůraznil úspory

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) odmítl Kalouskovo obvinění z toho, že by vláda utrácela, a zdůraznil úspory, které prosazuje. Připustil, že by jedna sazba byla ideální, tři sazby podle něj ideální nejsou. Řekl, že pokud se mu podaří dát do pořádku finanční a celní správu, aby lépe vybíraly příjmy státu, měly by být cílem dvě sazby DPH deset a 20 procent.

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura varoval, že nová sazba bude znamenat statisícové náklady pro podnikatele za úpravu účetního softwaru. Návrh naopak hájil předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Připomněl pravici zavedení superhrubé mzdy, kvůli které také podle něj museli podnikatelé měnit svůj software. „Jestli chcete kritizovat, tak se také podívejte do vlastních řad, co jste dělali vy," vzkázal pravici.

Úsvit třetí sazbu nepodporuje

Předseda klubu hnutí Úsvit Radim Fiala řekl, že Úsvit obecně nepodporuje třetí sazbu, ať je jakákoli, protože zvyšuje administrativu. Řekl však, že Úsvit tento zákon podpoří; sice je to podle něj nepromyšlený krok, ale je sociální.

Součástí novely je i zrušení sjednocené daně z přidané hodnoty na 17,5 procenta od roku 2016. Důvodem je podle vlády snaha zabránit zvýšení daně na potraviny a další sociálně citlivé položky, u kterých by DPH musela vzrůst o 2,5 procentní­ho bodu.

Kalousek navrhl převést do nové sazby všechny položky ze současné snížené patnáctiprocentní sazby, která by tak podle něj zůstala prázdná. Zdůvodnil to úvahou, že jsou lepší dvě sazby než tři a jedna sazba lepší než dvě.

Předseda ODS Petr Fiala vznesl dva návrhy. První z nich snižuje sazby DPH o jeden bod na dřívějších 14 a 20 procent. Druhý návrh ruší 15procentní sazbu. Zůstaly by tak jen dvě sazby: nová desetiprocentní a současná 21procentní.

Poslanec KSČM Jiří Dolejš navrhl, aby se současná 15procentní sazba vrátila na úroveň deseti procent, kde byla do konce roku 2011, než ji zvýšila tehdejší vláda Petra Nečase.