VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Němci ve městech propadají zahrádkaření

Berlín - V německých městech zažívá v posledních letech boom zahrádkaření. V městských zástavbách po celé zemi vyrostlo už více než 300 zahrádkářských kolonií a společných pěstitelských pozemků – třetina z nich jen v Berlíně.

28.7.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Lubomír Stehlík

Fenomén takzvaného urban farmingu se zrodil před 40 lety v USA a pro obyvatele německých měst je nejen způsobem, jak si levně zajistit ovoce a zeleninu „bez chemie", ale i jak bojovat s negativními stránkami života ve velkých lokalitách.

Za tímto účelem vyrůstá i zahrada Helle Oase ve východoberlínské čtvrti Marzahn-Hellersdorf, kterou má většina Berlíňanů spojenou jen s vysokými paneláky, vysokou kriminalitou a vysokou nezaměstnaností. „Jsme v oblasti, kde se lidem moc dobře nežije a která bojuje se špatnou pověstí," přiznala ČTK jedna z iniciátorek projektu a vášnivá zahrádkářka Petra Strachovská.

V místě, kam se svážely sutiny z výstavby čtvrti, vzniká od loňského roku společným úsilím místních obyvatel areál se záhonky a hřišti pro malé i větší děti. Plně zazelenat by se měl příští rok, už nyní ale zdejší nadšenci sklízejí ředkvičky nebo kedlubny.

„Jak vypadá třeba špenát, když roste na záhonku, to místní prakticky neznají, možná tak ještě rajčata. Hlavně mladí znají ovoce a zeleninu jenom z obchodu, takže je to pro ně i osvěta," vysvětlila Strachovská během procházky mezi necelou desítkou záhonů osázených nejen tuříny, dýněmi nebo bramborami, ale i bylinkami a okrasnými květinami.

Sejeme společně, sklízíme společně

„Přijít sem může každý a zasadit si tu, co chce. Je to společná zahrada, záhony si tu nikdo pronajímat nemusí," vylíčila fungování Helle Oase, která má místním v nynějších nelehkých ekonomických časech umožnit levný přístup ke zdravým potravinám a nabídnout aktivitu a potenciálně i pracovní zaměření pro mládež z nedalekého sídliště.

„Sejeme společně, sklízíme společně a něco společně i jíme," popsala s úsměvem fungování zahrady devětasedmdesá­tiletá Annelies Wachsmannová, která si péči o záhony vzala dobrovolně pod patronát. „Zahrada je můj život. Miluju přírodu a mám ráda i to, že se tu lidé setkávají, starají se o zeleň a člověk také může mít vliv na druhé, zejména děti, které se tomu zatím nevěnovaly," uvedla rodačka z Drážďan.

Je mi 11 let a to je moje

Když se v roce 1988 přestěhovala na východ Berlína, ocitla se poprvé v životě bez zahrádky. Proto poté, co se objevila tato možnost, prý ani na chvíli neváhala a hned se zapojila. „Vlastní zahrádku nepotřebuju, mně stačí tahle společná. Já zastávám heslo: jeden za všechny a všichni za jednoho," dodala vitální důchodkyně.

Jako obyvatelka bývalé NDR má za to, že mezi místními částečně stále přežívá i tradice z dob socialismu, kdy si východní Němci podobně jako Čechoslováci běžně ovoce a zeleninu pěstovali sami, protože v obchodech nebyly. „Tady nedaleko zbourali před pár lety dvě školky a vzniklo tam nevyužívané prostranství. Lidé si tam hned založili zahrádky a začali pěstovat vlastní zeleninu. Byli na to zvyklí," tvrdí Wachsmannová.

Zahrádkaření se ale daří i v někdejší západní, nesocialistické části Berlína. Jeden z největších zahrádkářských areálů v metropoli vyrostl před dvěma roky na ploše bývalého letiště Tempelhof, kde více než 300 záhonů obhospodařuje přes 700 Berlíňanů a Berlíňanek – od studentů až po důchodce, včetně celých rodin.

„Máme tady i malý záhon, na kterém je cedulka s nápisem: ‚Jsem Sven, je mi 11 let a to je moje'," přiblížila Gerda Münnichová, vedoucí spolku Allmende-Kontor, který zahradu na Tempelhofu spravuje. Na rozdíl od Helle Oase zde zájemci o získání záhonu musí přispívat do pokladny sdružení, i tak je prý poptávka po členství velká.

Roli hraje také ochrana ovzduší

Podle Münnichové a jejích spolupracovnic to má řadu důvodů. V dobách krize se podle nich lidé tradičně uchylují k pěstování vlastního ovoce a zeleniny. Promítají se do toho i stále se opakující potravinářské skandály, kvůli nimž přibývá konzumentů, kteří chtějí znát původ stravy, kterou jedí. „Mladí lidé se dávají na pěstování zeleniny z protestu proti diktátu potravinářských koncernů," říká Elisabeth Meyerová-Renschhausenová z Allmende-Kontor.

Pro mnohé Němce podle ní hraje roli také ochrana ovzduší – nechtějí prý kupovat rajčata dovážená letecky z Chile nebo jablka z Austrálie. Pro další pak zahrádkaření představuje návrat k přírodě. Annelies Wachsmannová přidala ještě jeden důvod, proč stojí za to rýpat se v hlíně a chodit každý den zalévat. „Chuť vlastního ovoce a zeleniny je jedinečná a nedá se s těmi v obchodě vůbec srovnávat," míní zkušená zahradnice.

Autor: ČTK

28.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Generální ředitel České televize Petr Dvořák.
17 5

Kandidáti na šéfa České televize: Chceme více peněz

Příznivci fašistického diktátora Franka se typického pozdravu nezdávají ani v 21. století.
2 5

Hajlování i hymna fašistů: ve Španělsku pochovali Frankova ministra

VIDEO: Protest proti Babišovi. Klub okradených blokuje ministerstvo financí

Členové Klubu okradených zahájili dnes blokádu Ministerstva financí. Jejich protest se vztahuje k ministrovi financí Andreji Babišovi, jenž podle nich svými podvody okradl celou řadu jednotlivců.

Útoky na městské úředníky: Paní, která plive, pán, který vyhrožuje smrtí

Paní, která v rozčílení plive po lidech, nadávky nejhrubšího zrna či dokonce útok pěstmi, výhrůžky smrtí za to, že jisté dámě odmítli kopírovat její soukromé dokumenty. Vítejte v kancelářích a dalších prostorech k jednání s veřejností na místních radnicích a magistrátech.

AKTUALIZOVÁNO

Drábová zůstane zastupitelkou, rozhodli její kolegové. Nyní má slovo Chovanec

Středočeští radní na mimořádném jednání odmítli zbavit mandátu zastupitelky Danu Drábovou (STAN), která zároveň vykonává funkci předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Na neslučitelnost těchto funkcí před časem upozornil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Brambor v jižních Čechách postupně ubývá

Pranostika praví, že brambor vysazených na svatého Marka (25. dubna), bude při sklizni plná jamka. V jižních Čechách ale v současnosti osazují zemědělci jen část dřívějších ploch.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies