VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Německá opozice kritizuje úvahy o navýšení záchranného fondu

Berlín - Německá levicová opozice kritizuje plány eurozóny na navýšení záchranného fondu ESM na dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun), o nichž informoval týdeník Der Spiegel. Ačkoli se to nemá dotknout německého podílu, požadují nevládní strany, aby tento krok schvalovala dolní komora německého parlamentu.

24.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Tomáš Kubelka

Ministerstvo financí se zapojením poslanců počítá. Debata o posílení ESM je podle něj ale zatím čistě abstraktní a o žádné konkrétní sumě není možné mluvit.

Postoj opozice v záležitostech eurozóny je pro vládu kancléřky Angely Merkelové důležitý. Kvůli odpůrcům ve vlastních řadách byla německá středopravá koalice při domácím prosazování evropských záchranných opatření v minulosti pravidelně odkázána na hlasy nevládního tábora.

Nejrizikovější dluhopisy

Kapacita ESM má podle Spiegelu narůst na čtyřnásobek, aby fond měl v případě potřeby dostatek prostředků na pomoc velkým státům měnové unie ohroženým dluhovou krizí, jako jsou Španělsko a Itálie. ESM by měl nově sloužit zejména k nákupu těch nejrizikovějších dluhopisů, které Španělé nebo Italové vydali. Nákupu by se prostřednictvím fondu mohli účastnit i soukromí investoři, jejichž riziko by proti současnosti bylo nižší, protože by jej nenesli celé sami.

Podle Spiegelu se zvýšením kapacity ESM souhlasí i německá vláda, konečnou dohodu eurozóny ale prý tentokrát blokují Finové. Ti se domnívají, že takový krok by znamenal obrovský zásah do smlouvy o vzniku záchranného fondu, který by si vyžádal souhlas národních parlamentů.

Zvýší se riziko

To samé požaduje v Německu také tamní opozice. V dnešním vydání listu Passauer Neue Presse ke schvalování ve Spolkovém sněmu vyzval rozpočtový expert sociálních demokratů Carsten Schneider a přidal se k němu i mluvčí Zelených pro ekonomické otázky Gerhard Schick. „I když se samotná půjčovací suma nezvýší, zvýší se riziko," argumentuje Schick.

Totéž si myslí místopředsedkyně poslanecké frakce Levice Sarah Wagenknechtová. „Více peněz nebude za nulový tarif, ale budou znamenat větší riziko pro daňové poplatníky." Podle Wagenknechtové je nutné, aby takový krok projednali němečtí poslanci. „Jinak vláda riskuje další cestu do Karlsruhe," připomněla nedávné posuzování ESM německým ústavním soudem.

Dodržování práva

Berlínské ministerstvo financí se zapojením parlamentu počítá, sdělil dnes agentuře DPA náměstek Steffen Kampeter. „Dodržování práva není potřeba po vládě vyžadovat," reagoval na volání opozice člen kancléřčiných konzervativců, podle něhož je účast Spolkového sněmu na takovém kroku „politickou i právní samozřejmostí".

Mluvčí úřadu později na vládní tiskové konferenci zdůraznil, že debata o navýšení ESM je zatím čistě abstraktní. „O žádných číslech teď není možné mluvit," zpochybnil mluvčí Martin Kotthaus Spiegelem uvedenou částku.

Podobná páka

Diskusi o tomto tématu potvrdil podle DPA rovněž mluvčí Evropské komise v Bruselu. „Jsme v přechodové fázi mezi EFSF a ESM," uvedl s odkazem na prozatímní Evropský fond finanční stability, který podobnou „pákou" zapojující i soukromý kapitál disponuje. Investoři o tuto možnost ale zatím velký zájem neprojevili. Kdy by mohlo padnout rozhodnutí, že tímto mechanismem bude vybaven i ESM, je podle mluvčího EK stále otevřené.

Německý ústavní soud v Karlsruhe dal 12. září souhlas s ratifikací ESM v Německu pod podmínkou, že se současný podíl garancí země ve fondu nezvýší ze současných 190 miliard eur (4,7 bilionu Kč), aniž by k tomu dali němečtí zákonodárci souhlas. Německo je ze států eurozóny největším přispěvatelem do ESM a bez jeho zapojení by stálý fond nemohl vůbec začít fungovat. Jeho vedení se má poprvé sejít 8. října.

Autor: ČTK

24.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4 8

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny
15 8

Babiš by měl sám opustit vládu. Dohnala ho minulost, říká Hamáček

V dubnu přišlo na silnicích o život 36 lidí, o jednoho méně než loni

Na českých silnicích zemřelo letos v dubnu 36 lidí, o jednoho méně než loni. Číslo vyrovnává tragickou bilanci z dubna před třemi roky, která byla nejnižší od roku 1990. Od začátku roku při dopravních nehodách v Česku zemřelo 124 lidí, což je o 19 méně než za první čtyři měsíce loňska. Vyplývá to z předběžných údajů policie.

Infografika: Škoda vyrobila miliontý Superb. Připomeňte si příběh vozu

Vlajkové lodi automobilky Škoda se daří skvěle. Nedávno totiž z výrobní linky sjel miliontý Superb.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Za ohýnky a popíjení hrozí pokuty, varují strážníci před čarodějnicemi

Čarodějnické oslavy v noci ze 30. dubna na 1. května jsou z pohledu pražských strážníků rok co rok stejné. Stejně jako hasiči a zdravotničtí záchranáři zaznamenávají i příslušníci městské policie během filipojakubské noci požáry související s nedostatečným zabezpečením ohňů. Občas se objeví případy nahnutých či naříznutých májek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies