VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Německo chce odstavit osm nejstarších hnědouhelných elektráren

Berlín - Německo se chystá odstavit osm nejstarších a ekologicky nejnáročnějších hnědouhelných elektráren o celkovém výkonu 2,7 gigawattu. Vláda dnes schválila návrh zákona, podle něhož by tyto elektrárny měly být převedeny na takzvaný kapacitní trh a vyrábět elektřinu pouze při nedostatečném výkonu obnovitelných zdrojů. Po roce 2020 by jejich provoz měl být zcela zastaven. Opatření se týká mimo jiné i elektráren koncernu Mibrag, který patří českému Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH).

4.11.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: archiv Deníku

Převedení elektráren na kapacitní trh by mělo podle ministerstva hospodářství zajistit, že se sníží celkové německé emise oxidu uhličitého (CO2). Zároveň bude možné zachovat několik tisíc pracovních míst, která by při úplném odstavení elektráren zanikla. Bez omezení provozu hnědouhelných elektráren by Německo nesplnilo svůj cíl snížit do roku 2020 své emise CO2 o 40 procent proti roku 1990.

Opatření by se mělo dotknout elektráren, které provozují společnosti Mibrag, RWE a Vattenfall. Vattenfall přitom už dříve oznámil záměr prodat všechna svá hnědouhelná aktiva v Německu, mezi zájemce o jeho doly a elektrárny patří mimo jiné EPH a česká polostátní společnost ČEZ.

Udělejte si nezávislé srovnání cen energií a ušetřete.

Německo by po převedení elektráren na kapacitní trh mělo platit jejich vlastníkům za to, že je budu udržovat v pohotovosti. Podle informací serveru Spiegel Online by celkové náklady na udržení osmi elektráren na kapacitním trhu až do konečného termínu jejich odstavení měly dosáhnout 1,6 miliardy eur (43,3 miliardy Kč). Tato částka se promítne do ceny elektřiny, německým domácnostem by kvůli tomu měl proud zdražit o 0,05 eurocentu (1,4 haléře) za kilowatthodinu, ročně by to pro průměrnou čtyřčlennou domácnost znamenalo zvýšení výdajů za energie v řádu jednotek eur.

Návrh zákona ještě musí schválit Spolkový sněm a opoziční Zelení zachování uhelných elektráren na kapacitním trhu odmítají. Vládní strany ale mají mezi poslanci výraznou většinu a očekává se, že návrh prosadí.

Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, v roce 2035 by měly pokrývat 55 až 60 procent celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky, postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.

Autor: ČTK

4.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
19 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies