VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Německo zatím nepočítá s odstavením uhelných elektráren

Berlín - Německá vláda nepočítá s tím, že by v dohledné době kvůli ochraně ovzduší odstavila uhelné elektrárny v zemi. S odvoláním na dokumenty ministerstva hospodářství a energetiky to uvedl týdeník Die Zeit. Odstavení uhelných elektráren by podle vládních materiálů ohrozilo zásobování Německa energií a vedlo k zániku desítek tisíc pracovních míst.

12.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Lukáš Kaboň

Německá vláda po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 rozhodla o předčasném uzavření všech jaderných elektráren v zemi. Jaderné zdroje by měly přestat dodávat elektřinu do sítě nejpozději v roce 2022. Jejich výkon by měly nahradit obnovitelné zdroje energie.

Ekologické organizace ale po Německu požadují, aby po vzoru jaderných elektráren odstavilo i uhelné zdroje, jež jsou hlavním zdrojem emisí oxidu uhličitého (CO2), který podle vědců způsobuje globální klimatické změny. Uhelné elektrárny nicméně v současnosti jsou hlavním zdrojem elektřiny v Německu, na výrobě se podílejí z 45 procent.

Podle ministerstva hospodářství ale není odstavení uhelných zdrojů realistické. "Dokud větrné a solární elektrárny nemohou zajistit nepřetržitý dostatek proudu, bude třeba elektřina z uhelných a plynových elektráren," uvádí se v materiálech úřadu. Bez konvenčních zdrojů by podle ministerstva hrozily výpadky dodávek elektřiny, což by vedlo k odchodu průmyslu z Německa.

Obavy o pracovní místa

Ministerstvo se také obává o pracovní místa v oborech spojených s těžbou uhlí a výrobou elektřiny z něj. Podle úřadu firmy činné v uhelném hospodářství zaměstnávají na 50.000 lidí, většina z nich by v případě odstavení uhelných elektráren přišla o práci. To by podle ministerstva vyvolalo silné sociální napětí.

Německá vláda nicméně počítá s dalším postupným rozvíjením obnovitelných zdrojů. Loni vyrobily zhruba čtvrtinu veškeré německé elektřiny, v roce 2025 by jejich podíl měl vzrůst na 40 až 45 procent a o dalších deset let později na 55 až 60 procent.

Autor: ČTK

12.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (vlevo), místopředseda ČSSD Martin Starec.
7 10

ČSSD chce radikálně měnit daňový systém. Návrh sbližuje Babiše s Fialou

Ilustrační foto.
6

Policie v Porsche. Muži zákona jezdí zabavenými auty

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

DOTYK.CZ

Evropa, daňový ráj to na pohled

Španělsko a další země EU by podle MMF hospodařily s přebytkem. Kdyby část jejich daní nemizela za hranicemi.

Policie obvinila hejtmana Půtu z korupce. Nic jsem neudělal, říká politik

Po téměř třech letech ukončili kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu vyšetřování údajné korupce kolem libereckého hejtmana Martina Půty (STAN). Spis předali státnímu zástupci s návrhem obžalovat Půtu a dalších 12 lidí a také čtyři firmy. Hejtmana viní z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí pět až deset let vězení, uvedlo dnes Právo.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies