VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Německo zatím nepočítá s odstavením uhelných elektráren

Berlín - Německá vláda nepočítá s tím, že by v dohledné době kvůli ochraně ovzduší odstavila uhelné elektrárny v zemi. S odvoláním na dokumenty ministerstva hospodářství a energetiky to uvedl týdeník Die Zeit. Odstavení uhelných elektráren by podle vládních materiálů ohrozilo zásobování Německa energií a vedlo k zániku desítek tisíc pracovních míst.

12.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Lukáš Kaboň

Německá vláda po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 rozhodla o předčasném uzavření všech jaderných elektráren v zemi. Jaderné zdroje by měly přestat dodávat elektřinu do sítě nejpozději v roce 2022. Jejich výkon by měly nahradit obnovitelné zdroje energie.

Ekologické organizace ale po Německu požadují, aby po vzoru jaderných elektráren odstavilo i uhelné zdroje, jež jsou hlavním zdrojem emisí oxidu uhličitého (CO2), který podle vědců způsobuje globální klimatické změny. Uhelné elektrárny nicméně v současnosti jsou hlavním zdrojem elektřiny v Německu, na výrobě se podílejí z 45 procent.

Podle ministerstva hospodářství ale není odstavení uhelných zdrojů realistické. "Dokud větrné a solární elektrárny nemohou zajistit nepřetržitý dostatek proudu, bude třeba elektřina z uhelných a plynových elektráren," uvádí se v materiálech úřadu. Bez konvenčních zdrojů by podle ministerstva hrozily výpadky dodávek elektřiny, což by vedlo k odchodu průmyslu z Německa.

Obavy o pracovní místa

Ministerstvo se také obává o pracovní místa v oborech spojených s těžbou uhlí a výrobou elektřiny z něj. Podle úřadu firmy činné v uhelném hospodářství zaměstnávají na 50.000 lidí, většina z nich by v případě odstavení uhelných elektráren přišla o práci. To by podle ministerstva vyvolalo silné sociální napětí.

Německá vláda nicméně počítá s dalším postupným rozvíjením obnovitelných zdrojů. Loni vyrobily zhruba čtvrtinu veškeré německé elektřiny, v roce 2025 by jejich podíl měl vzrůst na 40 až 45 procent a o dalších deset let později na 55 až 60 procent.

Autor: ČTK

12.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies