VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Není na co čekat. Obce už řeší klimatické změny

Praha – Když v polovině loňského prosince skončila v Paříži klimatická konference, řada státníků a odborníků nad dosaženou dohodou málem padala z euforie do mdlob. Veškeré úmluvy o snižování emisí skleníkových plynů a tím i zvyšování teploty ovzduší by ale byly k ničemu, kdyby zůstaly jen na papíře a nikdo nic nedělal. Nutno podotknout, že některá města, obce nebo firmy se ochraně klimatu aktivně věnují, a to i v Česku a delší dobu. Paříž nepaříž.

8.2.2016 5
SDÍLEJ:

Ilustrační snímek. Foto: Reuters

„Věřím, že pařížská dohoda to posune do oblasti konkrétních kroků. Měli bychom to přetavit do příležitosti nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale primárně z hlediska ekonomického," uvedl šéf Informačního centra OSN v Praze Michal Broža.

Nemusí se dívat příliš daleko. „Největší potenciál je v sektorech energetiky a dopravy," tvrdí náměstek brněnského primátora Martin Ander. Jeho město na pařížskou konferenci rozhodně nečekalo a rozpracovává koncept Smart City Brno, jehož cílem má být snižování energetické náročnosti budov, energetická soběstačnost nebo snižování emisí z dopravy.

Energetické úspory 

Jihomoravská metropole na tom ale pracuje už od roku 2007 a investovala 360 milionů korun do snížení energetické náročnosti 27 místních škol a dvou nemocnic. Díky tomu ročně uspoří 44 100 gigajoulů tepla, což je množství, které by dokázalo vytopit městkou část se šesti až sedmi tisíci obyvateli. Nehledě na to, že město tak každý rok ušetří 23 milionů korun.

Nejdále je v tomto ohledu sídliště Brno-Lískovec, kde se po renovaci budov podařilo snížit jejich energetickou náročnost na třetinu původní spotřeby. „Není to o tom, že budovu jenom obalíte polystyrenem, to zdaleka ne. Musí se řešit tepelné mosty a další opatření," řekl Ander.

Brno se také v poslední době stává stále respektovanějším městem. V celosvětovém žebříčku serveru Numbeo.com, který hodnotí města s nejvyšší kvalitou života, se umístilo na 46. místě. V Česku se tak nejlépe žije právě v Brně, protože v hodnocení předstihlo Prahu, ale i takové metropole jako jsou Madrid, Paříž, Londýn nebo New York.

Brno se míní ještě vylepšit. Chystá ulevit ovzduší a v budoucnu vymění stovku starých autobusů veřejné dopravy za vozy poháněné CNG. To bude asi třetina vozového parku. „Chceme tento podíl potom zvýšit na polovinu," doplnil náměstek Ander s tím, že město bude testovat také elektrobusy. Větší slovo 
v městské dopravě budou mít i bicykly.

Přebytečný proudu

Jenomže zajímavé projekty se nedějí jen ve velkých městech. Například malá středočeská obec Kněžice na Nymbursku se stala energeticky soběstačnou. Nejenže do veřejné sítě dodává vlastní přebytečný proud, ale obyvatele zásobuje i vlastním teplem, které vyrábí z odpadů v zařízení, kvůli němuž si vzala úvěr 42 milionů korun. Návratnost projektanti vypočítali na 15 let.

Projektu, který začal vznikat už v roce 2001, si už všimli za hranicemi půltisícové obce. Loni v listopadu byla dokonce ověšena Evropskou sluneční cenou 2015, kterou uděluje Evropská asociace pro obnovitelné zdroje. „Ideální by bylo odříznutí od distribuční sítě, ale to je nereálné," míní starosta Kněžice Milan Kazda.

Nezbytné biliony

Z obnovitelných zdroj se v budoucnu stane výhodný byznys. Aby státy naplnily závazky předložené v Paříži, bude potřeba v příštích 25 letech investovat do obnovitelných zdrojů energie 12,1 bilionu dolarů, tedy přes neuvěřitelných 302 bilionů korun. To je rozpočet České republiky na příštích asi 275 let.

Ochrana klimatu začíná být stále zajímavější i pro soukromé firmy, a to nejen proto, že by si mohly ukousnout část z peněz směřujících do obnovitelných zdrojů. Všechny střední a velké firmy mají totiž ve svých byznystrategiích zakomponovanou i ochranu životního prostředí. 
„V byznysu je to ale trochu složitější než u měst. Byznys je velmi rozmanitý a je rozdíl mezi firmou působící v těžkém průmyslu a tou, která využívá ke svému podnikání jen kancelářské budovy," vysvětlil Vesselin Barliev z platformy Byznys pro společnost.

V současné době vidí největší možnosti, kde ušetřit na energiích, v logistice, i když 
v příštích desetiletích bude nadále dominovat kamionová doprava. „Zatím tu není žádná alternativa. Železnice není atraktivní pro rychloobrátkové zboží," vysvětlil.

Snaha omezit emise skleníkových plynů je ovšem celosvětový trend, v němž v posledních letech udávají trochu překvapivě tempo Spojené státy. Přestože tato země formálně nepřistoupila ke kjótskému protokolu, snižovala emise rychleji než kterákoliv země nebo blok zemí na světě. V předešlých pěti letech každých deset dnů zavřela jednu uhelnou elektrárnu.

Spotřebu uhlí poprvé v roce 2014 snížila Čína, která loni zavřela tisíc uhelných elektráren. Petra Honcová z Klimatické aliance a Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha upozorňují, že právě Čína společně s Japonskem postavila více solárních elektráren než zbytek světa dohromady.
Ve výstavbě větrných elektráren pak dominují Spojená státy, Čína a Indie. Evropa v inovacích trochu polevila. V desítce největších podporovatelů jsou jen tři evropské země.

Oteplující se planeta.

Autor: Vilém Janouš

8.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek
3 7

Lidovci pokukují po premiérovi. Volí vedení

Ilustrační foto
9

Muslimské svátky? Turečtí vojáci se před sto lety dočkali i obětování beranů

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Comeback na spadnutí? Kvitovou svádí Paříž

Stačilo zadat povel internetovému vyhledávači a spustila se lavina titulků v češtině, angličtině, francouzštině a určitě i v dalších jazycích. Články pod nimi se zabývaly tím, že jistá Češka odletěla do Paříže, přičemž se před odletem vyfotila a pochlubila se tím na instagramu.

FBI vyšetřuje kvůli „ruské kauze" i Trumpova zetě Kushnera

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se podle amerických médií zajímá o zetě a poradce Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Důvod? Údajné ruské ovlivňování amerických prezidentských voleb.

Nechceme levné pracovní síly z východní Evropy, vzkazuje Macron

Emmanuel Macron, který se soustředil na evropskou integraci a kladl důraz na obnovení sil Evropské unie, chce omezit levné východoevropské pracovníky, kteří ohrožují francouzskou zaměstnanost, sociální výhody a daňové zatížení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies