VYBERTE SI REGION

Nezaměstnaní si mohou zvolit rekvalifikaci sami

Mladá Boleslav /ROZHOVOR/ - S novým rokem nastalo několik zásadních změn pro nezaměstnané, evidovaných na úřadech práce. Na toto téma jsme si povídali s ředitelem mladoboleslavského Úřadu práce Lubomírem Kišem.

4.1.2012 2
SDÍLEJ:

Ředitel Úřadu práce v Mladé Boleslavi Lubomír KišFoto: Archiv Deníku

Jaká změna je pro ÚP nejzásadnější?

Nejpodstatnější změnou pro Úřad práce je od nového roku přechod nepojistných dávkových systémů z měst a obcí do působnosti ÚP. Na kterémkoli ze 423 kontaktních pracovišť úřadů práce a 26 detašovaných, respektive výjezdních pracovišť ÚP lze po prvním lednu vyřídit veškeré služby, jak v oblasti nezaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze i dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Může si nezaměstnaný nyní zvolit rekvalifikaci sám? Pokud ano, za jakých podmínek?

Uchazeč o zaměstnání si může od ledna sám vybrat rekvalifikační kurz i rekvalifikační zařízení, které však musí mít akreditovaný vzdělávací program. Podle vlastního uvážení si tak uchazeč zvolí druh pracovní činnosti, v níž má zájem získat kvalifikaci za účelem získání zaměstnání. Podmínkou však je, že úřad práce musí posoudit uplatnitelnost takto získané kvalifikace na trhu práce a zároveň posoudit, zda rekvalifikace vyhovuje zdravotnímu stavu uchazeče. Stanoven je maximální limit úhrady ceny za rekvalifikaci, pokud se překročí, rozdíl ceny hradí sám uchazeč.

Kdy tedy ÚP rekvalifikaci přesně hradí?

Úřad práce zvolenou rekvalifikaci uhradí pouze v případě, když předem vydá zájemci o tuto rekvalifikaci potvrzení, že po doložení úspěšného absolvování kurzu rekvalifikační kurz uhradí. Celková finanční částka, kterou může Úřad práce vynaložit na zvolenou rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, nesmí v období tří po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci přesáhnout částku 50 tisíc korun.

Kdy se musí nezaměstnaný hlásit na poštovních pobočkách?

Pošta spolu s Úřadem práce ČR realizuje projekt Docházka nezaměstnaných – DONEZ, jehož cílem je ztížit podmínky nelegálního zaměstnávání firmám i nezaměstnaným evidovaným na Úřadu práce. V rámci projektu DONEZ budou vytipovaní uchazeči o zaměstnání docházet v čas určený pracovníkem úřadu práce na místa Czech POINT. Zde předloží pozvánku z úřadu práce spolu s identifikačním dokladem (občanský průkaz, cestovní pas), obsluha Czech POINTU identitu uchazeče ověří a provede zápis o tom, že se uchazeč dostavil na schůzku. Vytipovaní uchazeči tam obdrží nabídku volných pracovních míst. Uchazeč o práci bude docházet vždy na místně nejbližší Czech POINT, z hlediska dostupnosti je síť Czech POINTŮ provozovaných Českou poštou pro tento projekt nejvhodnější.

Co když jde například o člověka, který by s tím měl problém?

Do systému nebudou zařazováni ti, kterým by dopravou na místa Czech POINT vznikaly neúměrné finanční náklady. Jestliže se nezaměstnaný v určený čas nedostaví na Czech POINT, bude se zjišťovat důvod nedodržení této zákonné povinnosti vůči úřadu práce. Pokud bude důvodem například pohovor na novou pozici či nemoc, je uchazeč omluven řádnou omluvenkou. V případě bezdůvodné absence uchazeče zahajuje úřad práce správní řízení, které může vést až k vyřazení uchazeče z evidence úřadu práce a odebrání dávek.

Práci by nezaměstnaným měla hledat kromě ÚP i agentura? V jakých případech? Musí s tím uchazeč souhlasit?

Uchazeče o zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce zařadit, na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem, do programu sdíleného zprostředkování zaměstnání, v němž Úřad práce spolupracuje se soukromými agenturami práce. Cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání a umožnit efektivní využití různých forem zprostředkování uchazečům o zaměstnání, kteří sami aktivně práci hledají.

Nabízí se, zda z toho mají něco samotné agentury?

Agentury práce mohou získat příspěvek na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání. K tomuto mohou získat další příspěvek, když umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a také, když si tento člověk udrží zaměstnání minimálně 6 měsíců. Vše bude samozřejmě kontrolováno, aby věci fungovaly jak mají.

V jakých případech má nezaměstnaný nárok na podporu, co musí splnit a co nesmí, pokud někam nastoupí a pracovní poměr po nějaké době přeruší, může o podporu opět žádat?

Od nového roku se nemění ani výše podpory v nezaměstnanosti, ani délka podpůrčí doby pro její vyplácení. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou. Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Dále má nárok, pokud požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Kdy naopak uchazeč nárok na podporu nemá?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončen Také pak z dalších důvodů, kterými by firmu hrubě poškodil. Podporu nedostane také v případě, pokud mu vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti (nekolidující zaměstnání).

Autor: Petra Kuldová

4.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies