Používat e-tržiště musí ve vymezených případech ústřední orgány státní správy a jejich podřízené organizace od července 2012. Dobrovolně mohou systém využít třeba i územní samosprávy. E-tržiště jsou webovou aplikací umožňující elektronické zadávání veřejných zakázek pro opakované nákupy vybraných komodit, jako jsou třeba kancelářské potřeby, nábytek či služby. E-tržiště ve většině případů nahrazuje dosavadní listinný způsob zadávání veřejných zakázek. Aplikace umožňuje i automatické hodnocení nabídek.
„Ministerstvo pro místní rozvoj ve studii proveditelnosti odhadlo, že díky e-tržištím se ročně ušetří 1,2 miliardy korun," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková. Ministerstvo ale podle ní po startu e-tržišť nesbíralo data, na jejichž základě by mohlo zjistit, jestli se úspor opravdu dosáhlo. „Kontroloři proto porovnali předpokládané hodnoty zakázek a jejich konečné smluvní ceny a spočítali, že za první rok provozu e-tržišť se ušetřilo jen 320 milionů korun," uvedl NKÚ.
V postupu ministerstva úřad navíc našel několik chyb. Mimo jiné zjistil, že při přípravě e-tržišť úřad rozdělil veřejnou zakázku na konzultační odbornou podporu na dvě veřejné zakázky malého rozsahu. Druhou z nich MMR zadalo přímou výzvou jednomu dodavateli a nevyužilo tak možnost dosáhnout nižší ceny v konkurenčním prostředí. NKÚ toto kvalifikoval jako porušení rozpočtové kázně a zároveň jako nesrovnalost ve výši až 1,445 milionu Kč. Ministerstvo navíc u těchto dvou zakázek nedoložilo, v jakém rozsahu konzultační služby čerpalo.
NKÚ rovněž uvedl, že v rozporu s právními předpisy ministerstvo dvakrát navýšilo ceník za služby, za které platí jednotlivým provozovatelům. Tím prý zvýšilo výdaje na provoz e-tržišť.
Negativní vliv zakázek bez soutěže
je, že 38 procent zakázek oznámených na e-tržištích bylo zadáno bez soutěže, což má podle NKÚ negativní vliv na efektivnost e-tržišť a dopad na plánované úspory," uvedla Málková.MMR tvrdí, že e-tržiště mají umožnit lepší kontrolu veřejných peněz u malých zakázek. „Účelem provozu e-tržišť je zejména zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které do zahájení provozu e-tržišť nebyly nikde evidovány. Tím, že jsou v současné době zakázky malého rozsahu zadávány prostřednictvím e-tržišť, došlo k podstatnému zvýšení jejich transparentnosti," uvedla mluvčí MMR Radka Burketová.
Odkázala současně na průzkum ministerstva, podle nějž neznamená pro zadavatele zadávání veřejných zakázek prostřednictvím e-tržišť navýšení administrativní zátěže. „Znamená však pro ně finanční úsporu a zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek malého rozsahu," tvrdí.
Nedávný průzkum společnosti Otidea, která trh veřejných zakázek monitoruje, ale ukázal, že většina zadavatelů nezaznamenala výrazné finanční úspory. Na 35 procent z nich odpovědělo, že zadáváním zakázek přes e-tržiště ušetří, 38 procent nikoli. Zbylých 27 procent nevede evidenci o tom, zda ušetří nebo ne. „Úředníci si často stěžují, že dokumenty musí stále tisknout a předávat je k podpisům či kontrolám v listinné formě. Což ubírá na efektivitě systémům, které jinak fungují plně elektronicky. Úspora by se dostavila, kdyby elektronizace fungovala bez této nutnosti," upozornila právnička Otidey Lucie Žilková.
Podle výroční zprávy o fungování elektronických tržišť veřejné správy loni zadala veřejná správa přes e-tržiště skoro 42.872 veřejných zakázek za celkem 4,1 miliardy korun. Objem všech veřejných zakázek loni podle analytické společnosti CEEC Research zpracované na základě údajů Věstníku veřejných zakázek činil 237,3 miliardy korun.
Burketová uvedla, že resort počítal s tím, že e-tržiště budou více používat i ti zadavatelé, pro něž to není povinné. „K tomu nedošlo," řekla. Podle ní kontrola NKÚ přesto nesporně prokázala, že e-tržiště státnímu rozpočtu ušetřila stamiliony korun.