Jeho práce se točí kolem tří hlavních otázek: jak spotřebitelé rozdělují své výdaje mezi různé zboží; kolik příjmů společnosti se utratí a kolik uspoří; a jak nejlépe měřit a analyzovat blahobyt a chudobu. Svými výsledky pomohl transformovat oblasti mikroekonomie, makroekonomie a rozvojové ekonomiky.

Deatonova práce mimo jiné pomohla určit, které sociální skupiny jsou ovlivněny zvýšením daně z přidané hodnoty na potraviny. Deaton je také průkopníkem ve využívání dat z průzkumu mezi domácnostmi v rozvíjejících se zemích, zvláště údajů o spotřebě, k měření životní úrovně a chudoby.

Deaton na tiskové konferenci řekl, že ho ocenění překvapilo a potěšilo. Je ale rád, že se výbor rozhodl udělit ocenění za práci, která se týká chudých. Očekává, že extrémní chudoba ve světě se bude snižovat, ale že není „slepě optimistický". Upozornil také na obrovské zdravotní problémy mezi dospělými a dětmi v Indii, kde je zatím pokrok velmi nízký. Poznamenal, že polovina dětí v zemi je stále podvyživených a mnoho lidí na světě se nachází ve velmi špatné situaci.

Deatonova poslední kniha The Great Escape (velký útěk) vyšla v roce 2013. Je přehledem bohatství, blahobytu a nerovnosti od počátku 19. století. Deaton v ní uvádí, že zahraniční pomoc západních vlád udělala v rozvojových zemích více škody než užitku, podpořila korupční vlády a málokdy se dostala k chudým.

Kritik měřítka chudoby

„Myšlenka, že globální chudobu je možné vymítit jen pokud bohatí lidé nebo bohaté země budou dávat peníze chudým lidem nebo chudým zemím, jakkoli to dělá dobrý dojem, je špatná," uvedl v roce 2013. „Tyto zjednodušené názory jsou založeny na špatné diagnóze toho, co drží lidi v chudobě," vysvětlil. Deaton je také dlouhodobým kritikem měřítka chudoby, které používá od roku 1990 Světová banka.

Devětašedesátiletý Deaton se narodil v Edinburghu a působí na Princetonské univerzitě v USA. Má britské i americké občanství. Naprostou většinu nositelů ocenění tvoří ekonomové ze Spojených států. Loni ale cenu získal francouzský ekonom Jean Tirole.

Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny uvedené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895 a uděluje ji až od roku 1968 na Nobelovu památku švédská centrální banka.

Vyhlášením držitele Nobelovy ceny za ekonomii dnes skončí každoroční seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Na vyznamenané čeká finanční odměna osm milionů švédských korun (23,3 milionu Kč) a tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.