VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nové berlínské letiště zřejmě nebude mít dostatečnou kapacitu

Berlín – Kapacita rozestavěného berlínského Letiště Willyho Brandta zřejmě po dokončení nebude stačit dopravním požadavkům německé metropole. Na dnešním jednání dozorčí rady letiště to podle televize ARD uvedl šéf vzdušného přístavu Hartmut Mehdorn. Pro Letiště Willyho Brandta to znamená další v řadě problémů – letiště mělo být už dva a půl roku v provozu a náklady na jeho stavbu výrazně překročily plánovaný rozpočet.

30.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: David Vondráček

Nové letiště na jižním okraji německé metropole by mělo ročně odbavit 27 milionů pasažérů a mělo by nahradit dosavadní berlínská letiště Tegel a Schönefeld, která již technicky nevyhovují. Mehdorn ale dnes uvedl, že už v loňském roce prošlo oběma nyní provozovanými berlínskými letišti 26 milionů cestujících a očekává se, že tento počet v příštích letech nadále poroste.

Odborníci jsou přitom přesvědčeni, že se nepodaří Letiště Willyho Brandta otevřít dřív než v roce 2017. To by znamenalo, že už v okamžiku zahájení provozu nebude nové letiště kapacitně vyhovovat potřebám Berlína.

Mehdorn proto dnes požádal dozorčí radu nového letiště, aby uvolnila dodatečných 779 milionů eur (21,4 miliardy korun) pro rekonstrukci terminálu letiště Schönefeld. Ten by se měl stát součástí areálu Letiště Willyho Brandta a sloužit pro potřeby nízkorozpočtových aerolinek. Kapacita nového letiště by se tím zvýšila o pět až deset milionů cestujících ročně.

Letiště potřebuje další peníze

Mehdorn zároveň žádá dozorčí radu letiště o poskytnutí 1,1 miliardy eur nad rámec dosud schváleného rozpočtu ve výši 4,6 miliardy eur (126,3 miliardy korun). Peníze podle něj musí vedení letiště získat do konce roku, jinak se práce na stavbě zastaví.

Dozorčí rada, v níž zasedají zástupci Braniborska, Berlína a spolkové vlády, se zatím k Mehdornovým požadavkům nevyjádřila. Braniborští představitelé ale podle deníku Potsdamer Neue Nachrichten už předem upozorňovali, že nejsou ochotni dát do stavby letiště další peníze, pokud nebude stanoven pevný termín otevření vzdušného přístavu a pokud nedostanou záruky, že tento termín bude dodržen.

Letiště mělo být v provozu od podzimu 2011

Letiště Willyho Brandta, které by mělo být po Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově třetím největším německým vzdušným přístavem, mělo být v provozu od podzimu 2011. Kvůli problémům s protipožárním zabezpečením a dalším stavebním nedostatkům už byl termín otevření čtyřikrát odložen. V současnosti žádné pevné datum zprovoznění stanoveno není.

S odkládáním zahájení provozu rostou i náklady na vybudování letiště. Původní rozpočet činil zhruba 2,5 miliardy eur (68,6 miliardy korun), při zohlednění současných Mehdornových požadavků by se celková částka nakonec mohla dostat na 6,5 miliardy eur (178,4 miliardy korun).

Autor: ČTK

30.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka oznámil 2. května v Praze rozhodnutí podat demisi své vlády.
9

Krize ovlivnila preference, ČSSD ztrácela více než ANO

Prezident Milos Zeman jmenoval 24. května na Pražském hradě Ivana Pilného ministrem financí.
AKTUALIZOVÁNO
16 12

Ve vládě skončil Andrej Babiš, Pilný dokončí jeho misi

Britové vypustili největší vzducholoď světa. Je delší než Airbus A380

/FOTOGALERIE/- Britský Airlander 10 je se svými 92 metry delší než největší Airbus A380. A samozřejmě je také největší vzducholodí dneška. Nyní je po loňské havárii opět zpátky ve hře o komerční nasazení. Absolvoval totiž bez potíží svůj v pořadí třetí zkušební let.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

AKTUALIZOVÁNO

Bělobrádek zavítá na sjezd landsmanšaftu. Jako nejvýše postavený český politik

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Půjde tak zatím o nejvýše postaveného českého politika, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies