„Nová tarifní struktura nebude zavedena dříve než v roce 2019 tak, aby navrhovaná struktura mohla být přepracována z hlediska minimalizace jejích dopadů," potvrdila regionálnímu Deníku Alena Vitásková.

Od původního návrhu tarifů, který by zdražil elektřinu pro menší a úsporné domácnosti, dala Vitásková ruce pryč už loni na podzim. Následně odvolala místopředsedu ERÚ Jana Nehodu, který tarify pomáhal připravovat, a po silném odporu lidí a ekologů pak nové tarify pohřbili i politici. Do konce června Vitásková absolvuje ještě několik regionálních debat s občany a v druhé polovině roku začne připravovat zcela nové tarify. Jasno má Vitásková v tom, že účet za elektřinu by neměl být až příliš závislý na velikosti jističů, které lidé mají doma.

Fixní platby

Na druhou stranu je zřejmé, že fixní platby se do budoucna zvýší. Nebude to však 70 až 90 procent, 
s čímž operoval starý návrh. Pro srovnání: v Rakousku či Německu je podíl fixní platby kolem 40, maximálně 50 procent. Jak už dříve pro Deník uvedl energetický expert Hnutí DUHA Martin Mikeska, za sociálně citlivou by v našich poměrech považoval maximálně 30procentní fixní platbu. Zbytek by měla být cena za množství spotřebované elektřiny, což podle něj motivuje k úsporám.

ERÚ bude podle Vitáskové v příštích letech hledat „balanc", který nebude poškozovat nikoho na trhu, především ty nejslabší. „Bude nutné vyvážit poměr mezi platbou za jističe a platbou za distribuované množství elektřiny – pokud u jednoho cenu snížíme, musíme 
u druhého parametru platby navýšit. Jiný spravedlivý zdroj financování není 
v tomto směru možný," popisuje Vitásková.

Tarifiní struktura

Nové tarify se připravovaly kvůli tomu, aby distributoři měli „stabilní příjem" v době, kdy se investuje do přenosové sítě. Tu je třeba posilovat i kvůli tomu, že elektřina dnes „běhá" oběma směry. Nejenom z elektrárny do domů, ale třeba i ze solárních panelů zpět do sítě. 
Už dnes vyjde distribuce elektřiny na přibližně 30 miliard korun, se započítáním obnovitelných zdrojů je to až 100 miliard korun.

„Podíl fixních plateb se v budoucnu zvýší. Je lhostejné, zda se to nazve jako poplatek za jistič nebo třeba jako poplatek za odběrné místo. Obě možnosti se 
v EU používají," odhaduje odborník na energetiku Jiří Gavor z poradenské společnosti ENA. „Problém je 
v tom, že navržená tarifní struktura byla systémem ode zdi ke zdi, kdy se pro některé zákazníky fixní platba zvyšovala skokově, a proto byl hněv lidí v mnoha případech oprávněný," říká Gavor. Dokáže si představit i to, že by u nás v budoucnu vznikl 
i speciální „sociální" tarif pro lidi s nízkou spotřebou elektřiny. Ovšem s rizikem, že každou takovou výjimku lze zneužít. Navíc na každou úlevu se musí „složit" zbytek zákazníků. Koláč peněz na distribuci je jen jeden.