VYBERTE SI REGION

Nový občanský zákoník: Katastr s pojistkou. Osvědčí se?

Praha /ROZHOVOR/ - Už čtyři měsíce platí nový občanský zákoník. Krátká doba na hodnocení praktického dopadu změn a ještě kratší na to, aby se lidé mohli seznámit se všemi novinkami, byť i jen povrchně. I proto se realitní kancelář Lexxus rozhodla organizovat semináře, jejichž obsahem je vysvětlování zmíněných změn. Během nich na dotazy posluchačů odpovídal právník Michal Bedrna.

30.4.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Podle nové úpravy nájemce bytu nemá povinnost oznámit majiteli, že hodlá část bytu dále pronajmout třetí osobě. Skutečně nemá majitel nemovitosti nárok na to, aby věděl, kdo v jeho bytě bydlí?

Nový občanský zákoník je postaven na principu smluvní volnosti. Ponechává tedy na vůli stran svobodně si ujednat podmínky smlouvy. Tato svoboda však není bezbřehá strany se jednak nemohou odchýlit od těch ustanovení zákona, která to výslovně zakazují, a dále nesmí tímto ujednáním porušit dobré mravy či veřejný pořádek.

Pokud jde o oblast nájmu bytů a domů, zde zákonodárce koncept smluvní volnosti částečně omezil ve prospěch nájemce, který je považován za slabší smluvní stranu za podmínky, že byt či dům si pronajímá k zajištění bytových potřeb.

Smluvní strany se v tomto případě nemohou v nájemní smlouvě odchýlit od zákonných ustanovení tak, aby toto odchylné ujednání bylo v neprospěch nájemce. Pokud tak přesto učiní, k takovým ustanovením nájemní smlouvy se nebude přihlížet. Stejně tak by se nepřihlíželo k ujednáním nájemní smlouvy, která by zavazovala nájemce k úhradě smluvní pokuty (bude-li například v prodlení s platbou nájemného) či která by nájemci ukládala zjevně nepřiměřenou povinnost.

Pokud jde o možnost nájemce dále podnajímat část bytu, je velmi důležité, zda nájemce bydlí v bytě trvale. Pokud ano, souhlas pronajímatele k poskytnutí části bytu třetí osobě skutečně není nutný. Nájemce však musí pronajímatele informovat o zvýšení počtu osob v bytě a když jej trvale neobývá, může prostory pronajmout pouze se souhlasem majitele.

Katastr nemovitostí má teď při změnách 20 dní na to, aby obeslal dotčené osoby. Existuje jiná pojistka, kdyby úřad selhal?

K ochraně oprávněného vlastníka zapsaného v katastru nemovitostí dochází fakticky ve dvou fázích.

Jakmile je podán jakýkoliv návrh ohledně dané nemovitosti ke katastrálnímu úřadu, úřad následující pracovní den skutečně obešle všechny zúčastněné oznámením o zahájení řízení.Poté dvacet dní řízení neprobíhá a vlastník může během této doby upozornit na nesrovnalosti.

Po provedení jakéhokoliv zápisu pak katastrální úřad opětovně informuje zúčastněné, tedy i vlastníka, o provedení zápisu a vlastník má pak další měsíc lhůtu na podání žádosti o poznamenání spornosti zápisu. Poté musí ve lhůtě dvou měsíců podat žalobu. Pokud by však úřad udělal chybu, lhůta na poznamenání spornosti se prodlužuje na tři roky.

Do katastru už nelze vložit rozestavěný dům. Co však, když zájemce chce čerpat hypotéku či jiný úvěr hned od začátku?

Rozestavěný dům se podle nové úpravy do katastru už skutečně nezapisuje. Avšak vzhledem k tomu, že ze zákona je stavba součástí pozemku, neměla by tato záležitost jakkoliv vadit při hypotečním financování, neboť banka bude mít v zástavě pozemek a stavbou na pozemku bude růst jeho hodnota, tedy hodnota zastavené věci bez ohledu na nezapsání rozestavěné stavby do katastru.

Podle občanského zákoníku se teď vyšší stromy a keře smí vysazovat minimálně tři metry od hranice sousedního pozemku. Jak je to však v případě stávajících živých plotů?

Nový občanský zákoník hovoří o tom, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků. A když už takové rostliny nechal vzrůst, aby je odstranil. Jako přípustná hranice v zásadě platí tři metry pro stromy dorůstající obvykle výšky tří metrů a pro ostatní stromy 1,5 metru. Není vyloučeno vztažení tohoto pravidla ani na staré stromy.

Při posuzování konkrétních problémů má klíčový význam výraz „rozumný důvod". Ten může spočívat zejména v tom, že strom působí sousedům škodu (narušuje stavební konstrukci, nepřiměřeně stíní a podobně). Nelze předpokládat, že by vlastníkům sousedního pozemku působil škodu obvyklý živý plot. Rozumný důvod se však stěží najde asi i tehdy, pokud soused stromy trpěl už po léta. V takovém případě lze usuzovat, že stromy se staly součástí místních poměrů.

tři tisíce paragrafů

- Nový občanský zákoník představuje jednu z největších změn českého právního systému za posledních 20 let. S jistou nadsázkou lze říci, že jde o normu, která upravuje život člověka od narození až po smrt.

- Zákoník má asi tři tisíce paragrafů a je rozdělen do pěti částí. První tvoří předmět úpravy zákona, druhá se zabývá rodinným právem, třetí určuje absolutní majetková práva, čtvrtá majetková práva relativní, pátá část jsou závěrečná ustanovení.

- Některé z důležitých změn, které zákoník přináší, vám přibližujeme v našem seriálu textů renomovaných autorů.

DANIELA PAVLÍKOVÁ

Autor: Redakce

30.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies