VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obří solární zdroj vzbuzuje ve městě nevoli

Bor (Tachovsko) – Na nevyužité orné půdě za Borem chce postavit zdroj o výkonu 43 megawattů za 3,4 miliardy korun.

4.9.2010 1
SDÍLEJ:

Solární panely. Ilustrační fotoFoto: Archiv

Záměr stavby obří fotovoltaické elektrárny na stohektarovém pozemku poblíž Boru na Tachovsku je v současné době hlavním tématem ve městě, důležitějším než komunální volby. V třítisícovém Boru i okolních osadách kolují podpisové archy „pro“ a hlavně „proti“ stavbě. Investor, německá firma GIS-Solar, už několikrát zvýšila finanční nabídky pro město. Na nevyužité orné půdě za Borem chce postavit zdroj o výkonu 43 megawattů za 3,4 miliardy korun, zatím největší v Plzeňském kraji, zjistila ČTK.

V polovině srpna se konalo mimořádné zastupitelstvo, jež svolala třetina zastupitelů, kteří projekt podporují. Nejvyšší orgán města se ale nakonec dohodl, že hlasování o změně územního plánu odloží na dobu, poté co investor seznámí se svým záměrem občany. Poslední řádné zastupitelstvo 29. září by podle Myslivce mělo zaujmout k projektu stanovisko, aby to nepřenechalo nastupujícímu vedení radnice.

Před třemi týdny se při prezentaci investora většina lidí proti stavbě postavila. „Vím jen o málo lidech, kteří souhlasí,“ řekl ČTK starosta Boru Petr Myslivec. Podle něj takový obří zdroj nepatří do volné krajiny. „Snažíme se tady budovat turistická místa, rekonstruujeme zámek a park. A pak tu necháme postavit něco takového,“ dodal. Navíc peníze slibované městu nejsou podle Myslivce jisté.

Majitel pozemku, soukromá osoba z Brandýsa nad Labem, požaduje změnu územního plánu, aby tam mohl stavět. Už loni nedostal kvůli vysoké bonitě půdy a narušení krajinného rázu souhlas kraje, a proto nebyla elektrárna zanesena do nového územního plánu platného od ledna. Podle starosty má vlastník pozemku rezervovaný výkon pro plánovaný zdroj.

Pokud by zastupitelé změny v územní plánu schválili, bude podle Myslivce jejich provedení trvat minimálně půl až tři čtvrtě roku a investor by mohl začít se stavbou nejdříve v polovině roku 2011.

Pozemek o rozloze 101 hektarů leží mezi Borem a jeho částí Nový Dvůr. Jde o ornou, ale neobdělávanou půdu. Elektrárna má zabrat asi 64 hektarů plochy. GIS-Solar, který má instalace v Německu, nabízí městu finanční kompenzace. Kromě deseti procent akcií v nově vytvořené společnosti na provoz elektrárny ještě celkem 250 milionů korun po stavebním povolení a následné kolaudaci a dále daňové výnosy po dobu fungování zdroje. Před vstupem do akciové společnosti varovali radnici právníci i organizace Transparency International.

V Boru se nyní sbírají podpisy obyvatel. Pokud bude jejich vzorek velký, zastupitelé k němu přihlédnou. Pokud ne, zvažují vyhlášení místního referenda. „Většina lidí v Boru i v okolních vsích je proti stavbě. Naše petice, na rozdíl od protiakce investora, splňuje všechny náležitosti. Arch s podpisy, kterých už je za tři týdny opravdu hodně, odevzdáme na radnici včas i s průvodním dopisem,“ řekla Martina Chmelová z občanského sdružení Borovany. Podle ní se investorovi podařilo rozdělit město na dva tábory, i když odpůrci převažují.

Peníze, které investor za podporu stavby nabízí, by byly podle zastupitele Františka Podlipského přínosem pro město. Podle Petra Janaty z občanského sdružení Bezděkov by bylo lépe, aby orná půda nadále sloužila svému účelu. Pozemek navíc podle Chmelové sousedí s pěti rybníky a potoky a jsou tam oblasti chráněných ptáků.

Autor: ČTK

4.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies