Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historie oděvního průmyslu v Prostějově

Prostějov - Oděvní podnikatel Rolný z Prostějova se v mnohém inspiroval Baťou.

22.7.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Radim Havlík

Oděvní průmysl patří k moravskému Prostějovu tak neodmyslitelně jako ke Zlínu přídomek „město bot“. Už od druhé poloviny 19. století se stal Prostějov jedním z největších center výroby konfekce v Evropě. Mezi výrobci zejména za první republiky dominovala vedle Jana Nehery firma Rolný, která svou historii začala psát v roce 1862. K obrovskému rozmachu svou firmu přivedl Arnošt Rolný, od jehož úmrtí uplyne 24. července 60 let.

První český výrobce

Firma Rolný byla prvním českým výrobcem oděvů v Prostějově. Do té doby byly zdejší továrny většinou v rukou německo-židovských podnikatelů. První továrnu na výrobu konfekce v Evropě založil ve městě Meier Mandl už v roce 1858. Zakladatel firmy František Rolný (1830 až 1902) vybudoval od roku 1862, kdy si otevřel vlastní krejčovskou dílnu, postupně podnik, který brzy dodával obleky až do Vídně. Zapsáním do obchodního rejstříku v roce 1894 se už zařadil po bok velkých továren.

Arnošt Rolný, narozený 28. února 1887 v Prostějově, převzal rodinnou firmu v roce 1920 (do té doby podnik od otcovy smrti řídila úspěšně jeho matka Františka Rolná). Absolvent obchodní akademie ve Vídni praktikoval u konfekční firmy Neumann a sbíral zkušenosti. Rodinného podnikání se ujal až po první světové válce, musel totiž na frontu.

Tomáš Baťa jako vzor

Velkým podnikatelským vzorem byl pro Arnošta Rolného zlínský Tomáš Baťa. Firma se pod jeho vedením začala rozrůstat, do roku 1929 už zaměstnával na 600 dělníků a otevřel pobočné závody v Brně a v Praze. Postupně vybudoval distribuční síť prodejen, do roku 1935 jich měl 95, a od 30. let expandoval nejen doma, ale také v zahraničí. Měl obchodní společnosti v Maroku, prodejny v Egyptě, dokonce v Hongkongu anebo v Paraguayi.

Baťou, především jeho využíváním moderní mechanizace, se inspiroval ve svém závodě v Brodku u Konice, kde zavedl první dílny na pásovou výrobu konfekce. Nejen, že tím zvýšil produkci, ale mohl tak zaměstnat i nekvalifikované dělníky. Pro výchovu učňů zřídil vlastní obchodní a krejčovskou školu.

Rolného cena

Firmu reprezentovaly reklamní slogany „Obuv Baťa – oděvy Rolný“ či „Jsme levnější než Baťa!“ U Rolného totiž, na rozdíl od baťovských cen s devítkou, končily sumy na šestku. Pro reklamní účely si dokonce zakoupil i tři letadla. Musel se ohánět, od 30. let mu v Prostějově vyrostla konkurence v osobě druhého „prostějovského Bati“ Jana Nehery, jehož slogan „Nehera šije šaty dobře“ znal v republice skoro každý.

Rolného sortiment výrobků byl na tehdejší dobu široký. Zákazník si mohl vybrat oblek v patnácti barevných odstínech. Velikosti už byly vlastně moderně označeny podle typu postavy písmeny A, B, C, přičemž A bylo silnější postavy a C naopak pro velmi štíhlé. Samozřejmostí byla v prodejnách možnost úpravy oděvu podle potřeby zákazníka.

Rolný začal od roku 1939 podnikat rovněž na Slovensku, založil továrnu v Žilině a závod v Púchově. Za druhé světové války mu byl do vedení firmy dosazen německý dozor. Výroba byla převedena na šití uniforem pro wehrmacht.

Majetek mu zabavili

Po osvobození pak byla Rolnému většina závodů znárodněna, o zbytek majetku přišel po únoru 1948. Továrník Rolný předčasně zemřel v roce 1950, jeho rodinu ale komunistický režim dál perzekvoval – manželka, syn a snacha skončili ve vězení. Syn Arnošt pak v roce 1968 emigroval do Švýcarska, kde působil jako bankovní úředník. Začátkem 90. let byl plně rehabilitován a restituoval část majetku. Pokusil se o obnovu rodinného konfekčního podniku, ale na předválečnou slávu otcovy firmy nenavázal, v roce 1997 musel výrobu zastavit.

Rolného firma, stejně jako Neherova, byla jedním z předchůdců dnešního OP Prostějov. Po znárodnění prostějovských podniků zde vznikla společnost Oděvní závody Jiřího Wolkera, později Oděvní průmysl Prostějov. Tento nejznámější český výrobce pánské a dámské konfekce a významný exportér však letos v lednu skončil v konkurzu. Dluhy firmy se vyšroubovaly až k částce půl druhé miliardy korun.

Autor: ČTK

22.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plátýnko nebo prostá utěrka postačí k oddělení tekutého podmáslí a pevného másla.
18 8

VIDEO: Za 45 minut 260 gramů másla

Ilustrační foto.
3 67

Taneční kurzy jsou drahé, vyjdou na tisíce korun. Zájem je ale velký

Titul České Miss 2017 získala Michaela Habáňová ze Zlína

/FOTOGALERIE/ Vítězkou sobotního finálového galavečera České Miss 2017 se stala Michaela Habáňová ze Zlína. Probojovala se přes castingy a semifinále až k titulu nejkrásnější dívky České republiky.

Ředitel brněnského gymnázia: Nejlepší učitelé končí v počítačových firmách

/ROZHOVOR/ Už sto padesát let posílá brněnské gymnázium na třídě Kapitána Jaroše své absolventy na ty nejlepší české i světové univerzity. Z jeho lavic vzešly osobnosti jako Petr Bezruč, Alfons Mucha a Karel Čapek.

Němci rozhodují o složení nového parlamentu. Obhájí post kancléřka Merkelová?

Úderem osmé hodiny se otevřelo více než 73 tisíc volebních místností. Němci mají deset hodin na to, aby do volebních uren odevzdali svůj hlas a rozhodli tak o budoucím složení Spolkového sněmu.

Turecko prodloužilo mandát pro zásah v Iráku. Kurdské referendum přesto bude

Turecký parlament v sobotu svolal mimořádné zasedání, aby odhlasoval prodloužení mandátu, jenž umožňuje vojensky zasahovat do Iráku a Sýrie. Stalo se tak dva dny před plánovaným referendem o nezávislosti iráckých Kurdů, s nímž Ankara ani centrální irácká vláda v Bagdádu nesouhlasí. Kurdové však navzdory všemu potvrdili, že referendum bude.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení