VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odolají Dukovany tornádu? To ukážou prověrky

Praha, Dukovany - Neštěstí, které nastalo v japonské prefektuře Fukušima po ničivém březnovém zemětřesení, paradoxně nejvíc rozhoupalo klidné vody jaderné energetiky v daleké Evropě.

27.5.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/ Archív

Únik radiace ze zničené jaderné elektrárny Fukušima, její devastace téměř v přímém přenosu, to všechno vyvolalo na starém kontinentě vášnivé reakce a diskuze. Vyústily v rozhodnutí Evropské Rady znovu prověřit bezpečnost jaderných elektráren na území Evropské unie. Takzvané zátěžové testy mají přinést odpovědi na otázky typu: poradí si jaderná zařízení bez vážné újmy s tornádem, extrémními mrazy, záplavami, mimořádným suchem a horkem či zemětřesením o síle, která se v konkrétní lokalitě dá rozumně s velkou rezervou předpokládat, vzhledem k desetitisícileté historii seismicity daného místa? Doba, kdy počasí příliš nepřekvapovalo, je pryč. I na území Česka se v posledních letech vyskytují zmíněná tornáda a velké záplavy jsou běžné.

Kritéria zátěžových testů by měla být dohodnutá v půli roku. „Testy pak posoudí Evropská komise a Evropská rada, které schválí jejich konečnou podobu v průběhu června. Komise podá o výsledcích zátěžových testů v prosinci první zprávu Evropské radě,“ konstatoval premiér Petr Nečas.

Ale nejen rozmary počasí by se měly odrazit v posudcích. „Určitě se budou zkoumat situace typu – jak jsme připraveni zvládnout záplavy uvnitř areálu elektrárny. Mohou nastat, pokud prasknou velká potrubí,“ upřesnil mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany (EDU) Petr Spilka.

Dukovanská elektrárna by v případě úniku radiace v první vlně ohrozila 128 obcí ve dvacetikilometrovém okruhu. To je sto tisíc obyvatel.

Testuje se už od půlky dubna

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) už od poloviny dubna v reakci na havárii ve Fukušimě znovu podrobuje důkladným analýzám jak Dukovany, tak Temelín. Prověřuje, jaké mají obě elektrárny prostředky pro zvládnutí situace, kdy přijdou o proud a chlazení najednou. Jako se to stalo ve Fukušimě. Fukušimské výrobní bloky zůstaly bez elektřiny, kterou nutně potřebovaly pro vlastní spotřebu. Měly ji zajistit obrovské diesel agregáty, bohužel je zaplavila mořská voda.

Diesel agregáty (DG) jsou důležité v situaci, kdy elektrárna ztratí normální elektrické napájení. Dodávají elektřinu pro chlazení reaktoru a paliva, mají tedy roli havarijního napájení. Jak je na tom dukovanská elektrárna? „Každý z našich čtyř výrobních bloků má tři nezávislé DG, dohromady jich tu máme dvanáct. Pro pokrytí potřeb jednoho bloku stačí jeden DG. Každý blok má tedy 200 procentní rezervu,“ objasnil mluvčí Spilka.

Letadlo se k areálu nesmí dostat

Jaderné elektrárny by se jako strategické objekty mohly stát cílem teroristických útoků. V návaznosti na 11. září média často propírají, jak by asi dopadly české jaderné elektrárny po nárazu velkého dopravního letadla. Dukovany i Temelín mají vlastní systém ochrany. Vedle technických bariér je běžné, že každý, kdo přichází do areálu přes turnikety, absolvuje pedantsky důkladnou prohlídku ostrahou objektu.

Dana Drábová v rozhovoru pro Radiožurnál upozornila, že opatření vnější ochrany musejí být nastavená tak, aby letoun k elektrárně vůbec nedolétl. Podle ní je otázka teroristických hrozeb složitější problém. Aby se jim předcházelo, musí se zapojit i jiné mechanismy, než jen odolný projekt elektrárny. Musejí to být bezpečnostní složky státu. „Konkrétní opatření nejsou celkem logicky veřejná,“ doplnil Petr Spilka.

Premiér Petr Nečas ovšem není příznivcem toho, aby se opatření vůči teroristickým útokům zařadila do zátěžových testů: „Nesmíme si dovolit zpolitizování tohoto problému. Domnívám se zejména, že aspekt terorismu nemůže být součástí těchto testů a jejich vyhodnocení.“

Nečas taky zdůraznil, že na rozdíl od Německa Česká republika nemíří k útlumu svých jaderných elektráren. Okolním státům vzkazuje: „Jaderná krize v Japonsku nemění záměr České republiky dostavět jadernou elektrárnu Temelín.“

Čtěte také: Drábová: Jaderné elektrárny v ČR jsou proti zemětřesení ochráněny

Autor: Hana Jakubcová

27.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Terorista Carlos neboli Šakal dostal v Paříži další doživotní trest

Venezuelský terorista Ilich Ramírez Sánchez, známý pod přezdívkami Carlos či Šakal, dnes u soudu v Paříži dostal doživotní trest za atentát z roku 1974. Carlos už v minulosti dva doživotní tresty dostal. Odpykává si je ve francouzském vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies