Odpad v kraji: končí na skládkách i ve spalovně

Nespalitelný odpad míří na skládku nebo k firmám, které likvidují nebezpečný odpad. „Obsah tříděných kontejnerů zase putuje přímo k firmám, které ho zpracovávají,“ dodal Peroutka.

Stejné je to jinde na jižní Moravě. „V Hodoníně máme kontejnery na tříděný i komunální odpad, ostatní odpady mohou Hodonínští vozit do sběrného dvora,“ informoval jednatel firmy Tespra Ivo Zbořil. Tato společnost zajišťuje svoz odpadu v Hodoníně a okolí. Sběrný dvůr v Kyjově na Hodonínsku však provozuje firma Ekor. „Lidé dvůr hodně využívají. Možná i proto, že služba je bezplatná,“ uvedla vedoucí finančního odboru kyjovské radnice Hana Churá. Služby sběrných dvorů jsou většinou zdarma.

Stejné je to i v Miroslavi na Znojemsku. „Lidé k nám mohou bezplatně přinést elektroniku, ale máme i kontejnery na separovaný odpad,“ sdělil miroslavský místostarosta Roman Volf. Dodal, že město dokonce jednou ročně pořádá železný víkend, kdy se lidé mohou zbavit železného šrotu.

Největší jihomoravskou firmou, která se zabývá odpadových hospodářstvím, je společnost A.S.A. „Například ve Znojmě naše dceřiná firma zajišťuje svoz komunálního odpadu, opravuje silnice a také provozuje dva sběrné dvory,“ řekla mluvčí firmy Marie Mocková.

Na Znojemsku A.S.A. ještě provozuje skládku nebezpečných odpadů v Únavově a další skládka této společnosti je třeba v Žabčicích na Brněnsku.

Zvláštní pobočka této firmy funguje v Brně. Jmenuje se ASTV a zpracovává vysloužilá elektrická zařízení. „Demontujeme tam eletrošrot, který pochází ze sběrných dvorů. Z elektrozařízení vytáhneme recyklovatelné suroviny, a ty pak předáme dalším firmám,“ popsala činnost firmy Mocková.

To, co se z eletrospotřebičů nedá využít, putuje na skládku. „Je toho jen málo. Využít můžeme až devadesát procent elektrošrotu,“ poznamenala Mocková. Proto nabádá Jihomoravany, aby využívali sběrných dvorů. „Zpracování elektrošrotu je přece mnohem lepší varianta než černé skládky,“ řekla Mocková.

Po celém regionu jsou také rozesety kontejnery na tříděný odpad. Modrá popelnice je na papír, zelená na sklo a do žluté patří plast nebo jen PET lahve. „Docela mi vadí, že zrovna v Brně můžu do žlutých kontejnerů dávat jen PET lahve. V jiných městech tyto kontejnery fungují na všechen plast,“ postěžovala si Brňanka Jana Fojtíková.

Ředitel brněnské firmy Sako Karel Peroutka jí však oponuje. „Je to věc každého města. Já si myslím, že současný způsob třídění je lepší. Kdyby tyto popelnice sloužily pro všechen plast, museli bychom platit za další třídění. Takto získáme samotné PET lahve, které můžeme rovnou předat dál,“ řekl Peroutka. Dodal, že možným řešením by mohl být ještě jeden kontejner na plast. „Do něj by Brňané mohli dávat ostatní plasty,“ řekl. Takové řešení je však podle něj ještě daleko. Nejdříve si lidé musí zvyknout třídit alespoň to, co se dá.

TEREZA BARTOŠÍKOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI