VYBERTE SI REGION

Odpracované hodiny si zaměstnanec může spořit

ČR - Konto pracovní doby zaručuje minimálně osmdesát procent mzdy, i když není práce a vy zůstanete doma. Ale když je co dělat, počítejte se směnou i o víkendu.

21.9.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Odpracované hodiny lze „spořit“ na konto stejně jako peníze. Zaměstnavatelé ani zaměstnanci však téhle možnosti zatím příliš nevyužívají – firmy se bojí náročné administrativy, pracovníci dopadů na svůj volný čas.

„Jde o způsob nerovnoměrného rozložení pracovní doby. V tomto flexibilním režimu zaměstnavatel povolává zaměstnance do práce podle své aktuální potřeby,“ vysvětluje advokátka Nataša Randlová z právní kanceláře Randl Parters.

Firma musí sice vypracovat pracovní rozvrh předem na celé takzvané vyrovnávací období, kterého se „konto“ týká. Tento rozvrh má však pouze administrativní funkci. Jinými slovy: do zaměstnání se jde tehdy, když je co dělat. Například i v sobotu a v neděli, pokud je zakázka. Naopak úterý nebo třeba pátek mohou být volné, když zaměstnavatel nemá práci, kterou by vám přidělil.

Zaměstnanec dostává po celé vyrovnávací období stálou mzdu – minimálně ve výši 80 procent průměrného výdělku za posledních dvanáct měsíců předcházejících „kontu“. A to i v případě, že by ho zaměstnavatel do práce nepovolal ani jednou.

Proti šedesáti procentům, které musí zaměstnanec dostat v případě takzvané částečné nezaměstnanosti (například pracovní týden zkrácený na čtyři pracovní dny) jde o výhodnější variantu.

Víc než sto procent

Navíc do průměrného výdělku se započítává veškerý příjem, tedy nejen mzda, ale i všechny příplatky a odměny za posledních dvanáct měsíců. Pokud jste tedy dostali v posledním roce větší odměnu, může být osmdesát procent v konečném důsledku víc než vaše běžná „stoprocentní“ měsíční mzda.

Podnik zároveň vede účet mzdy, na kterém tuto stálou mzdu uvede ve srovnání se zaměstnancovou mzdou dosaženou – tedy mzdou, na kterou by zaměstnanec dosáhl, pokud by v kontu pracovní doby nepracoval, a to včetně všech příplatků za sobotu a neděli, práci ve svátek a podobně. Na konci vyrovnávacího období obě mzdy firma porovná, a pokud bude dosažená mzda vyšší, rozdíl zaměstnanci proplatí.

„Příplatky během vyrovnávacího období tak zaměstnanec nedostává, zaevidují se mu ale na účet mzdy, a dostane je po skončení vyrovnávacího období,“ vysvětluje princip advokátka Randlová.

Vyrovnávací období může v Česku dosahovat nejvýše šestadvaceti týdnů. Pouze pokud je „konto“ zahrnuto do kolektivní smlouvy, prodlužuje se doba na dvojnásobek: tedy dvaapadesát týdnů. Když vyrovnávací období skončí, musí se zaměstnavatel s pracovníky vyrovnat – doplatit jim to, co si „napracovali“, a začít znovu od nuly.

Ze soboty na neděli

Klíčovou otázkou je, s jakým předstihem musí dát zaměstnavatel zaměstnancům vědět, kdy mají přijít pracovat. „Záleží na tom, jak jsou podmínky konta pracovní doby sjednány v kolektivní smlouvě, případně jednostranně stanoveny ve vnitřním předpise,“ říká Nataša Randlová.

I ona připouští, že konto může být určitým zásahem do osobního života zaměstnance, dodává však zároveň, že excesy s povoláváním na víkendovou směnu v pátek večer a podobně se stávají jen výjimečně. „Ve většině případů zaměstnavatelé i tuto otázku vezmou v úvahu a stanoví zaměstnancům pracovní dobu například na týden dopředu. Pokud pak dojde ke změně během tohoto týdne, zaměstnanec do práce nastupuje pouze na základě domluvy. Vše záleží na kultuře zaměstnavatele,“ dodává advokátka.

To potvrzuje i ředitel provozu Zdenek Pokrupa z výrobního podniku MetoKote Mýto: „Každý čtvrtek jsou zaměstnanci informováni o rozpisu směn na další týden včetně sobot nebo i nedělí, což jim pomáhá v určitém naplánování svých mimopracovních aktivit.“

Místo vyhazovu

Přiznává, že zavedení „konta“ nebylo zpočátku jednoduché. Nejprve museli někteří pracovníci, například ze mzdové účtárny, absolvovat školení na toto téma. Firma také musela absolvovat jednání s odbory, bez jejichž souhlasu by konto zavést nešlo.

„Připravili jsme soubor pravděpodobných nejčastějších dotazů a odpovědí, které by mohli zaměstnanci vznést. Následně jsme projednali s odborovou organizací důvody našeho kroku, který nám mimo jiné umožnil udržet počet pracovníků. Nemuseli jsme tak v období nízké poptávky nikoho propustit,“ říká Zdenek Pokrupa.

Jak je to v SRN

Německá právní úprava umožňuje, aby si zaměstnanec „plusové“ hodiny nenechal hned proplatit, ale převedl je do dalšího období. To je populární především pro lidi krátce před důchodem, kteří postupně slevují z pracovních aktivit, ale mzdu dostávají stále stejnou, protože využívají našetřených hodin.
Pramen: Randl Partners

Autor: Martina Šrámková

21.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies