Autor: Dotyk

Pacientka doktora Daniela McCormicka na tom nebyla dobře. Cítila se naprosto vyčerpaná, silně se potila a srdce jí divoce bušilo. Navíc si stěžovala na děsivý pocit úzkosti. McCormick si s ní nevěděl rady.

„Na té pacientce není nic neobvyklého. Nemá žádné trvalejší zdravotní obtíže. Má trochu nadváhu a užívá na to nějaký potravinový doplněk," vyprávěl McCormick o znepokojivém případu kolegovi, s kterým sdílel maličkou nemocniční kancelář.

„A nepatří mezi ty brazilské přistěhovalce?" zeptal internista Pieter Cohen.

„No, je to Brazilka..."

„A bere na zhubnutí tyhle kapsle?" vyzvídal dál Cohen a položil před kolegu na stůl lahvičku.

„Jo, to je ono," přikývl McCormick. „Jak jsi na to přišel?"

„Měl jsem mezi brazilskými imigranty v poslední době pár hodně zamotaných případů. Jednoho chlapíka vyhodili z práce, protože byl při namátkových testech pozitivní na drogy, konkrétně na metamfetamin. Jenže on nikdy nic nebral. Pak jsem tu měl třeba případ selhání ledvin, ke kterému nebyly nejmenší důvody. A všichni ti lidé berou tyhle kapsle na zhubnutí, které si nechávají posílat z Brazílie. Měl by to být přírodní produkt. Pár kapslí jsem od nich získal a poslal je na rozbor. Tady jsou výsledky. Obsahuje to amfetaminy, hormony štítné žlázy, diuretika, benzodiazepiny a antidepresiva, jako je fluoxetin."

„Proboha, v té pilulce je celá lékárna!" zhrozil se McCormick.

Od šokujícího odhalení doktora Cohena uplynulo ještě několik let, než americký Úřad pro potraviny a léčiva brazilské „duhové kapsle" na zhubnutí zakázal. Později došlo k jejich zákazu i v samotné Brazílii. Nebyl to zdaleka první a už vůbec ne poslední případ, kdy zdánlivě neškodné potravinové doplňky stály v pozadí vážných zdravotních komplikací.

Autor: Dotyk

Miliardový byznys

Potravinové doplňky jsou velký hit. I když běžná dobře vyvážená strava dává našemu tělu všechno, co potřebujeme, neodoláme pokušení si ji tu a tam něčím „vylepšit". Polykáme tablety s vitamíny a minerály. Jednou proti „jarní únavě", jindy zase jako prevenci v chřipkové sezoně. Popíjíme bylinné čaje, abychom zbavili tělo škodlivin.

Někdo má pocit, že jen díky potravinovým doplňkům mu nic neschází. Další zahání pomocí potravinových doplňků vleklé zdravotní trable. Jiný věří, že ho proti nim potravinové doplňky preventivně obrní. Další vidí v potravinových doplňcích příležitost, jak si zvýšit výkonnost. Potravinové doplňky jedí sportovci. Studenti a lidé s psychicky náročným povoláním doufají, že jim vybrané přípravky „nakopnou" mozek do vyšších obrátek. Početná klientela je kupuje v naději na kvalitnější sex.

Potravinové doplňky představují obrovský rychle rostoucí byznys. Ještě v roce 1994 se ve Spojených státech prodávalo asi 4000 preparátů, hlavně vitamínů a minerálů. Dnes se jejich sortiment na americkém trhu odhaduje na 75 000 a obyvatelé USA za ně ročně utrácejí 36 miliard dolarů. Není divu, že se na tomto „boomu" přiživují i podvodníci, jejichž potravinové doplňky obsahují divoké směsky látek, z nichž každou by měli lidé užívat jen na základě rozhodnutí lékaře v přísně kontrolovaném režimu. Případ „duhových" kapslí na zhubnutí, jejichž děsivé tajemství odhalil Pieter Cohen, není zdaleka ojedinělý.

Autor: Dotyk

Volný trh se zdravím a důvěrou

Potravinové doplňky nepodléhají tak striktní regulaci a kontrole jako léky. Nejsou na předpis a dají se volně koupit třeba i přes internet. Jejich výrobci přitom někdy slibují mnohem více, než kolik toho nabízejí důkladně prověřené produkty farmaceutického průmyslu. Nezanedbatelná část veřejnosti vidí v potravinových doplňcích přinejmenším rovnocennou alternativu tradiční medicíny.

Klienti si potravinové doplňky sami kupují a sami také rozhodují o tom, kdy a jak je budou užívat. Z toho mohou nabýt dojmu, že ve srovnání s produkty farmaceutického průmyslu si nad užíváním potravinových doplňků snáze „udrží kontrolu". Nežádoucích vedlejších účinků se většinou neobávají, protože řada potravinových doplňků je označena výrobcem jako „přírodní produkt" nebo „rostlinný přípravek".

Ve společnosti vládne falešná představa, že co je přírodní, to je automaticky také zdraví prospěšné a bezpečné. Otravy jedovatými houbami nebo případy dětí, které se otrávily jedovatými rostlinami, jako je např. lýkovec, jasně dokazují, že tohle pravidlo má smrtelně nebezpečné výjimky.

Ve společnosti vládne falešná představa, že co je přírodní, to je automaticky také zdraví prospěšné a bezpečné.

Nebezpečí přírodních látek vyskytujících se v potravinových doplňcích se ukázalo například u rostliny chvojníku čínského obsahujícího efedrin. Tato ve sportu zakázaná podpůrná látka stimuluje nervový systém a zároveň vyvolává zúžení cév. Potravinové doplňky označované obvykle podle latinského názvu chvojníku efedra se prodávaly jako legální náhražka za drogu extázi. Řada lidí po požití efedry zkolabovala a výjimkou nebyla ani úmrtí.

Profesionální liga amerického fotbalu zakázala efedru poté, co po jejím požití zemřel hráč Korey Stringer. Americkou armádu postrčilo k zákazu efedry také až úmrtí několika vojáků. A celoamerický zákaz přišel, teprve když na komplikace vyvolané efedrou zemřel profesionální baseballový nadhazovač Steve Bechler.

Bohužel, případy, kdy se ukáže nebezpečná samotná přírodní surovina potravinového doplňku nebo kdy je doplněk ilegálně „nadupán" léky, nejsou zřejmě tím nejhorším, co se na scéně potravinových doplňků děje.

Autor: Dotyk

Pieter Cohen a jeho spolupracovníci odhalili v tuctu potravinových doplňků určených pro hubnutí, posílení duševních schopností nebo pro povzbuzení sportovní výkonnosti synteticky připravený stimulant DMBA. Tato látka nikdy nebyla důkladněji testována. Známé jsou jen výsledky dvou testů provedených před 70 lety na laboratorních zvířatech. Účinky a rizika provázející užívání DMBA jsou velkou neznámou.

Podobných děsivých „neznámých" číhá v potravinových doplňcích zřejmě mnohem více. Výjimkou nejsou ani případy, kdy se v potravinových doplňcích stále objevují léky, které se sice určitou dobu legálně užívaly na předpis, ale pak u nich byly odhaleny vážné nežádoucí vedlejší účinky a byly zakázány.

Prostředky na hubnutí

Svět nezadržitelně tloustne, a to s sebou nese pestrou škálu zdravotních komplikací od vysokého krevního tlaku a zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění přes cukrovku druhého typu až po silnou hrozbu řady typů nádorových onemocnění. Většina západní populace si uvědomuje, že nadváha nebo obezita představuje pro zdraví závažnou komplikaci, ale zároveň není ochotná se vzdát nezdravých stravovacích návyků a pohodlného životního stylu.

Lidé si většinou uvědomují, že nadváha je problém, ale zároveň se nechtějí vzdát nezdravých stravovacích návyků. Pilulky slibující „bezpracné“ zhubnutí se pak mohou jevit jako nejlepší řešení.Autor: Shutterstock

Potravinové doplňky slibující „bezpracné" zhubnutí se zdají jako ideální řešení. Polknutí pilulky je jednodušší než pocení v tělocvičně nebo záměna zmrzliny za syrovou mrkev. Oblibě se těší doplňky obsahující rostliny nebo rostlinné extrakty, protože ty zákazník chápe jako „přírodní" a jako takové jsou mu i reklamou nabízeny.

Látky rostlinného původu však mohou mít na lidské zdraví neblahý účinek. Nemluvě o tom, že mohou působit škodlivě v souhře s léky, které lidé běžně užívají. Stále častější jsou však případy, kdy výrobci „ryze přírodní" potravinové doplňky záměrně „nabuší" čistě syntetickými látkami, protože jejich přípravek tím získá na účinnosti. Ta se dá následně využít v reklamě, což se projeví zvýšením odbytu a tržeb. Na etiketě ani nikde jinde se producent takového „cinknutého" doplňku samozřejmě ryze syntetickou ingrediencí nechlubí.

Prostředky na hubnutí proto často obsahují látky potlačující pocit hladu, tzv. anorektika (např. sibutramin, orlistat, amfepramon aj.). Aby se hubnoucí zákazník necítil „vyždímaný" a „bez energie", přidávají nezodpovědní výrobci do potravinových doplňků také látky se stimulačními účinky, jako je efedrin, norefedrin či synefrin.

Stále častější jsou případy, kdy výrobci „ryze přírodní" potravinové doplňky záměrně „nabuší" čistě syntetickými látkami, protože jejich přípravek tím získá na účinnosti.

Co nejrychlejší a jasně viditelný „účinek" potravinového doplňku na ručičce osobní váhy zajišťují některým z nich látky posilující tvorbu moči čili diuretika. Patří k nim např. furosemid, který sice organismus „odvodní", ale tukovou tkáň nezredukuje. Ze stejných důvodů se někdy přidávají do potravinových doplňků určených k hubnutí i projímadla, např. fenolftalein. Dehydratace organismu po požití diuretik či projímadel může mít v řadě případů vážné následky.

Hitem mezi „tajnými přísadami" prostředků na hubnutí je sibutramin, který zasahuje do činnosti nervového systému a potlačuje tak pocit hladu. Jde o látku, která je chemicky příbuzná drogám ze skupiny amfetaminů. Do roku 2010 byla předepisována pacientům trpícím obezitou.

Pak ale výrobce lék dobrovolně stáhl z amerického trhu, protože se ukázalo, že zvyšuje riziko infarktu a mozkové mrtvice. V tom samém roce nařídila stažení sibutraminu z evropského trhu European Medicines Agency. Jen v období mezi lety 2010–2015 však bylo na evropském trhu odhaleno 64 potravinových doplňků pro hubnutí s obsahem zakázaného sibutraminu.

Autor: Dotyk

Autor: Dotyk

Potravinové doplňky pro sportovce

Většina sportovců si pečlivě hlídá jídelníček. Často konzumují omezené spektrum potravin a případný nedostatek některých vitamínů či minerálů vykrývají potravinovými doplňky. Mnoho sportovců ale vnímá potravinové doplňky jako klíč k dosažení optimální kondice a úspěchu. Vzory hvězd sportovního nebe táhnou, a tak jsou čilými konzumenty potravinových doplňků i rekreační sportovci nebo sportovci, kteří nezávodí na vrcholové úrovni.

V řadě případů užívají i sportovci potravinové doplňky, které jim mají pomoci k odbourání tukové tkáně a snížení tělesné hmotnosti. Vrcholoví sportovci v řadě disciplín stlačují v přípravě na vrcholy závodní sezony obsah tuku v těle na naprosté minimum. Není proto výjimkou, když i potravinové doplňky pro sportovce obsahují anorektika a látky stimulující nervový systém.

Není výjimkou, když i potravinové doplňky pro sportovce obsahují anorektika a látky stimulující nervový systém.

Pokud má potravinový doplněk napomoci budování svalové tkáně, mohou jej výrobci „nadupat" anabolickými steroidy. Ani v těchto případech nebývá přítomnost anabolik nikde uvedena a doplněk je často inzerován jako „ryze přírodní". Anabolické steroidy přitom mohou mít kromě posílení růstu svalové hmoty i celou řadu nežádoucích účinků od zvýšené náchylnosti k akné až po rozvoj zhoubných nádorů.

Sportovec, který takové potravinové doplňky konzumuje, riskuje v prvé řadě poškození zdraví. Pokud sportuje na vrcholové úrovni, hrozí mu i pozitivní dopingový nález a následný trest. Regule Světové antidopingové agentury nerozlišují, zda si vzal sportovec nedovolenou podpůrnou látku cíleně s úmyslem zvýšit si výkonnost, nebo zda se mu dostala do organismu nechtěně například s potravinovým doplňkem.

Americkou plavkyni Jessiku Hardyovou připravil pravděpodobně potravinový doplněk o olympijskou medaili.Autor: Shutterstock

Americká plavkyně Jessica Hardyová na olympiádě v Riu de Janeiru doplavala v závodě na sto metrů prsa šestá. Před osmi lety v Pekingu patřila mezi horké kandidátky na medaile. Přípravě podřídila všechno. Když pátrala po možnostech jak trénovat ještě kvalitněji, padl jí do oka potravinový doplněk Arginine Extreme. Sliboval „zvýšení přísunu živin do svalů". Výrobce AdvoCare také uváděl, že doplněk „napomáhá krátkodobému zvýšení hladin oxidu dusnatého".

Tento plyn produkovaný přirozeně ve stěnách cév napomáhá roztažení krevního řečiště a lepšímu prokrvení tkání. To usnadní nejen přísun živin do svalu, ale také odstranění metabolitů ze svalů po intenzivní zátěži. Hardyová se dočetla, že jí Arginine Extreme dodá „větší svalovou sílu a vytrvalost" a nádavkem i „zdravý kardiovaskulární systém" a „výkonnou imunitu".

Plavkyně začala doplněk užívat a nepřemýšlela nad tím, proč by měla mít údajná směska aminokyselin a vitamínů tak výrazné účinky na její výkony. A to byl konec jejího snu o olympijské medaili. Při dopingových testech byla pozitivní na klenbuterol používaný k léčbě astmatu. Lék může posilovat růst svalů a i proto figuruje na seznamu nedovolených podpůrných látek. Následně se ukázalo, že klenbuterol je obsažen v potravinovém doplňku Arginine Extreme. Jessica Hardyová dostala roční zákaz závodění, přišla o olympiádu, mistrovství světa a řadu lukrativních sponzorských smluv.

V potravinových doplňcích pro sportovce byly kromě klenbuterolu nalezeny i další anabolické steroidy, např. androstendion, metadienon nebo boldenon.

Prostředky na posílení erekce

Prostředek proti poruchám erekce Viagra předepisuje lékař. Potravinové doplňky, které nabízí internet, však nejsou certifikované a některé z nich mohou způsobit zdravotní problémy.Autor: Shutterstock

Sto padesát milionů mužů s poruchou erekce představuje velmi početnou potenciální klientelu pro potravinové doplňky slibující zlepšení sexuálních funkcí. Farmaceutický průmysl nabízí důkladnými testy ověřené léky, které se užívají jen na lékařský předpis. K nejznámějším se řadí sildenafil citrát distribuovaný pod komerčním označením Viagra. Ta se objevuje i na černém trhu, kde si ji často kupují i muži, kteří poruchami erekce netrpí, ale doufají, že z nich lék udělá „sexuální přeborníky".

Mnozí muži se stydí o svých potížích s erekcí s lékařem byť jen mluvit. Další hledají za poměrně drahou Viagru nějakou levnější náhražku. Ti všichni mohou lehce propadnout dojmu, že jim to pravé nabízejí internetové obchody s potravinovými doplňky.

Netuší, že někteří výrobci přidávají do potravinových doplňků pro zlepšení erekce inzerovaných jako „čistě přírodní produkty" levnou Viagru pochybného původu. Někdy používají dokonce i látky, které mají podobný efekt jako Viagra, ale nikdy nebyly pro léčbu poruch erekce povoleny. Objevují se dokonce i „exotické" varianty Viagry připravované zcela cíleně tak, aby se nedaly při rutinních testech potravinových doplňků odhalit.

Doplňky „nacpané" utajenou Viagrou a dalšími podobnými látkami představují velké riziko například pro muže trpící kardiovaskulárními chorobami, protože vystavují jejich oběhový systém nadměrné zátěži.

Co je potravinový doplněk?

Evropská unie reguluje potravinové doplňky směrnicí 2002/46/EU. Jejich definice zní:
„Potraviny, jejichž účelem je doplňovat běžnou stravu a které jsou koncentrovanými zdroji živin nebo jiných látek s výživovým nebo fyziologickým účinkem, samostatně nebo v kombinaci, jsou uváděny na trh ve formě dávek, a to ve formě tobolek, pastilek, tablet, pilulek a v jiných podobných formách, dále ve formě sypké, jako kapalina v ampulích, v lahvičkách s kapátkem a v jiných podobných formách kapalných nebo sypkých výrobků určených k příjmu v malých odměřených dávkách."
Přitom není nikde upřesněno, co smí a co nesmí být zahrnuto pod „jiné látky s výživovým nebo fyziologickým účinkem". Často to podléhá předpisům platným v jednotlivých členských zemích EU, a co je někde povoleno, to je jinde zakázáno. Trh s potravinovými doplňky je tak do značné míry „neprůhledný".