VYBERTE SI REGION

Ostrava je plná bytů. Nových už se moc stavět nebude

Ostrava - 133 465. Tolik bytů se podle posledního sčítání nachází v Ostravě. Stačí to, nebo je potřeba stavět další? A jak vypadají z pohledu architektury domy, v nichž se byty nacházejí?

2.6.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Seriál Deníku: Jak se mění Ostrava?

Bydlení je pro život města významnou funkcí, bez které vlastně ani nemůže existovat. Není sporu o tom, že musí být kvalitní a v kvalitním životním prostředí.

„Bydlení v Ostravě bychom zjednodušeně mohli rozdělit do dvou skupin. Jednak to jsou rodinné domy nacházející se většinou v okrajových obvodech a pak vícepodlažní bytové stavby, které vyrostly zejména ve velkých městských částech," poznamenává na úvod dalšího dílu seriálu Deníku Cyril Vltavský, hlavní architekt města Ostravy.

Právě ve vícepodlažních domech dnes bydlí většina Ostravanů. I v tomto případě se ale typy domů liší, a to samozřejmě podle doby svého vzniku. Nejstarší zástavba se nachází v centru města a nabízí většinou prostorné byty v blokové zástavbě, kolem domů je však méně prostoru pro zeleň. Kvalitní a žádané bydlení představuje také porubská zástavba, například kolem Hlavní třídy. Zde však cihlová zástavba nabízí i příjemné a prostorné vnitrobloky s bohatou zelení k odpočinku.

„Třetím typem je socialistická panelová zástavba, která je dominantní zejména v sídlištních částech města. Najdeme ji především v Ostravě-Jihu, ale také v některých částech Poruby i jinde. Ostrava patří mezi města s největším podílem ,paneláků'. Pro tuto zástavbu je typická větší výška a vysoká hustota obyvatel na hektar, která byla nařízena a kontrolována centrálními orgány," přibližuje Vltavský.

Ilustrační foto

Z jeho slov jasně vyplývá, že většina bytů v Ostravě se postavila před rokem 1989. Nové byty vznikaly i po revoluci, ale o žádnou enormní výstavbu se nejednalo. Jedním z možných důvodů byla cena stávajících bytů, která byla oproti ostatním městům nízká a neumožňovala výstavbu bytů nových, jejichž pořizovací cena by byla nesrovnatelně dražší a byly by tak neprodejné. „Před deseti patnácti lety stál v Ostravě slušný třípokojový byt kolem tří set tisíc korun. V jiných částech republiky, včetně sousední Opavy, takové byty stály jeden až jeden a půl milionu korun. Dnes už jsou i u nás ceny vyšší, i tak to má ale stálý dopad na stavbu nových bytů, které vycházejí dráž. Lidé upřednostňují stabilizovanou zástavbu s nižší pořizovací cenou," míní hlavní architekt.

První z větších projektů realizovaných v porevolučním období byla bytová zástavba podél ulice Horní u Bělského lesa. Tehdy se ještě s přispěním státu postavil soubor bytových domů na tu dobu s netradičně oblými střechami. Další výstavbu pak rozhýbal až příchod automobilky Hyundai a jejich subdodavatelských firem. Ani tehdy ale nešlo o nijak výrazný nárůst výstavby nových domů, naopak ale došlo k mnohonásobnému zvýšení tržních cen bytů.

Bytový dům na rohu ulic Kostelní a Biskupské dnes.

„V té době vznikl třeba projekt Podkova v Komenského sadech, který patří mezi první nové bytové domy. Zajímavé řešení a využití kvalitní lokality se projevily v tom, že je tato stavba plně obydlena. Další projekty, ač jsou často architektonicky zajímavé jako třeba Městská brána v centru , už na obsazenost takové štěstí nemají. Pro Ostravu je ale každopádně přínosem jakákoliv dokončená a zprovozněná stavba," podotýká Cyril Vltavský.

Útvar hlavního architekta reguluje zástavbu podle platného územního plánu, který stanovuje, co se kde může stavět. Snaží se také eliminovat stavby, které tuto regulaci nerespektují. Na druhé straně ale architektům a projektantům nechává i částečně volné ruce.

„Za konečnou podobu domu nese zodpovědnost jeho autor, tedy jeho architekt, který se tak může chlubit zdařilou stavbou, nebo by měl čelit kritice za tu nepovedenou. Určitě za ni nelze kritizovat úřady, že ji povolily, jak jsme tomu dnes zvyklí," zdůrazňuje Cyril Vltavský.

Dalších ploch pro nové bydlení už v Ostravě není mnoho. Nový návrh územního plánu i nadále určuje pro nové bydlení zhruba šest set hektarů pozemků, z toho přes pět set hektarů je vymezeno pro rodinné domy.

„Na nezastavěných plochách tak existuje prostor pro přibližně 3800 bytů v rodinných domech a 2350 bytů ve vícepodlažních domech. Navržený rozsah zástavby odpovídá potřebám města v jeho reálné variantě rozvoje, která říká, že Ostrava bude mít v roce 2025 kolem 290 tisíc obyvatel," uzavírá hlavní architekt.

Autor: Martin Pleva

2.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Brusel schválil Česku miliardy na velké infrastrukturní projekty

Brusel - Tři velké projekty obnovy české silniční a železniční sítě v celkové hodnotě 161 milionů eur (asi 4,35 miliardy Kč) z evropských fondů schválila Evropská komise, která to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Soud pravomocně osvobodil exprimátora Českých Budějovic Thomu

Praha - Pražský vrchní soud dnes zprostil viny ze zneužití pravomoci bývalého primátora Českých Budějovic Juraje Thomu. Vyhověl mužovu odvolání a zrušil rozsudek, který Thomu posílal na pět let do vězení, a navíc mu ukládal jak pětiletý zákaz činnosti ve výkonných orgánech obcí, tak i povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Senát zároveň zamítl odvolání státního zástupce, který požadoval Thomu potrestat přísněji i za porušení pravidel hospodářské soutěže. Dnešní rozhodnutí je pravomocné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies