VYBERTE SI REGION

Ostravu tíží třímiliardový dluh z minulosti

Ostrava - Rok od roku teče do městské pokladny méně peněz, do toho by mohla Ostravu znatelně zasáhnout novela zákona o rozpočtovém určení daní. V nelehké situaci přitom krajská metropole musí šetřit na splacení třímiliardového dluhu z obligací vydaných v roce 2004. K čemu takový balík peněz potřebovala?

16.11.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Je to už sedm let stará historie, zapomenout na ni budeme moci ale až v roce 2014. Tehdy totiž bude muset Ostrava zaplatit sto milionů eur, které v roce 2004 získala díky vydání dluhopisů.

Po přepočtu více než tři miliardy korun tehdy město z obligací získalo na investice do rozvoje metropole. Rok co rok teď ale musí dávat ze své kasy na umořovací fond přes tři sta milionů korun tedy zhruba pět procent svého rozpočtu.

To není zrovna málo. Deník se proto rozhodl zjistit, co se ze získaných peněz ve městě vybudovalo a proč se Ostrava aspoň nepokusila vydělat na tom, že kurz koruny k euru šel po roce 2004 strmě dolů.

Obligace rychle utracené miliardy

Podle Aleše Zedníka (ČSSD), který byl v roce 2004 ostravským primátorem, tehdy město nutně potřebovalo peníze na to, aby se vzpamatovalo z transformačního šoku devadesátých let.

Infografika - obligace

„Chtěli jsme získat peníze na nové impulzy pro rozvoj. Česká republika teprve vstupovala do Evropské unie, takže ještě nebyly k dispozici takové fondy, jako jsou dnes,“ připomíná situaci před sedmi lety Zedník.

„Vydání dluhopisů byla i snaha o zvednutí image Ostravy, která tak mohla ukázat investorům, že se to tady rozvíjí, když se za tak velkou půjčku zaručily světové banky. Do oběhu se dostaly seriózní informace, ze kterých vyšla Ostrava jako zajímavé místo pro investory,“ pokračuje exprimátor.

Ačkoliv se vydání dluhopisů v přepočtu za tři miliardy korun setkalo s kritikou tehdejší opozice v čele s ODS, koalice si prosadila svou. „Měli jsme úkoly, které jsme museli udělat a na které se musely shromáždit tyto prostředky,“ hájí i dnes vydání dluhopisů Zedník.

Mezi ony úkoly počítá například vybudování kolektoru v centru Ostravy na vedení inženýrských sítí, který přišel zhruba na miliardu korun, ale dodnes nemá velké využití. Další peníze šly na rekonstrukci Vítkovické Arény kvůli mistrovství světa v hokeji nebo na odkup pozemků na Karolině od OKD.

„Začaly také vznikat průmyslové zóny, které do té doby byly jen zbožným přáním. Také pro ně jsme potřebovali vykoupit pozemky. Majetek města díky obligacím v následném období vzrostl zhruba o pět a půl miliardy korun,“ vypočítává exprimátor Zedník.

Město zkusí dodatečně něco vydělat

Úskalím ostravských obligací je také to, že si město jejich splacení zajistilo na tehdejší kurz 31,60 koruny za euro. Česká měna pak ale k té evropské rapidně posilovala a banky takto výhodné jištění nechtěly dlouho vypovědět. Mohlo město lépe předvídat vývoj kurzu a ušetřit tak stovky milionů korun?

Tomáš Petřík, který je nyní náměstkem primátora pro finance, má ze splácení dluhopisů trochu vrásky na čele. Přesto si ale nemyslí, že by jeho předchůdci udělali chybu, když obligace vydali, ani že si je pojistili v tak vysokém kurzu.

„Město není burzovní makléř, aby spekulovalo na trhu. Je pravda, že posílením koruny by se ušetřilo asi šest set milionů korun. Ale to by bylo riziko. Klidně se situace mohla vyvíjet jinak a mohlo to být naopak a město by bez jištění kurzu třeba o stovky milionů přišlo,“ míní Petřík.

Vypovědět zajištění obligací se Ostravě podařilo až loni v červnu, protože už ztratilo efektivitu. Teď zkusí na posílení koruny přece jen dodatečně něco vydělat. Zároveň město pracuje na nějakém výhodnějším jištění, které do konce roku nechá schválit zastupitelstvem. „My jsme měli do loňska v účetnictví evidovaný závazek tři miliardy sto šedesát milionů korun za sto milionů eur z vydaných dluhopisů. Tolik peněz také město na svůj účet v roce 2004 dostalo. Nikdy v průběhu zajištění jsme se nedostali do ztrátové pozice, která by znamenala, že bychom díky zajištění museli vracet víc, než kolik jsme emisí dluhopisů získali,“ dodává Tomáš Petřík.

Jakým způsobem město obligace splácí?

Ročně dává Ostrava tři sta patnáct milionů korun na umořovací fond, což je potřebná desetina u desetiletého dluhopisu. Z umořovacího pak najednou splatí v roce 2014 celých sto milionů eur, které v roce 2004 získala na své investice.
Igor Kotlán: Vypovědět zajištění dluhopisů bylo rozumné. Markantní zisk to ale nepřinese

„Vydávání dluhopisů je běžným způsobem řešení deficitů místních rozpočtů a spolu s úvěry se jedná o klíčový zdroj chybějících financí. V posledních letech se ale úvěrů využívá třikrát více než dluhopisů,“ říká k tématu Deníku ekonom Igor Kotlán, který působí na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava.

To, jestli město nechybovalo v roce 2004 zajištěním obligací na příliš vysoký kurz koruny k euru, se mu s odstupem mnoha let, která od vydání dluhopisů uplynula, špatně hodnotí.

„Obecně lze ale říci, že řádný hospodář by měl institut kurzového zajištění zvažovat. Obce, které hospodaří s veřejnými rozpočty, jsou charakterizovány averzí k riziku, a tudíž chápu zajištění jako rozumné, a to i s ohledem na finanční a měnové turbulence v posledních několika letech,“ pokračuje ekonom Igor Kotlán.

Vypovězení kurzového jištění, které město udělalo v polovině loňského roku, pak považuje za rozumný krok. „Přesto si nemyslím, že by nyní došlo z pohledu Ostravy k markantním finančním ziskům,“ dodává ekonom Kotlán.

Autor: Martin Pleva

16.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies