VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostravu tíží třímiliardový dluh z minulosti

Ostrava - Rok od roku teče do městské pokladny méně peněz, do toho by mohla Ostravu znatelně zasáhnout novela zákona o rozpočtovém určení daní. V nelehké situaci přitom krajská metropole musí šetřit na splacení třímiliardového dluhu z obligací vydaných v roce 2004. K čemu takový balík peněz potřebovala?

16.11.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Je to už sedm let stará historie, zapomenout na ni budeme moci ale až v roce 2014. Tehdy totiž bude muset Ostrava zaplatit sto milionů eur, které v roce 2004 získala díky vydání dluhopisů.

Po přepočtu více než tři miliardy korun tehdy město z obligací získalo na investice do rozvoje metropole. Rok co rok teď ale musí dávat ze své kasy na umořovací fond přes tři sta milionů korun tedy zhruba pět procent svého rozpočtu.

To není zrovna málo. Deník se proto rozhodl zjistit, co se ze získaných peněz ve městě vybudovalo a proč se Ostrava aspoň nepokusila vydělat na tom, že kurz koruny k euru šel po roce 2004 strmě dolů.

Obligace rychle utracené miliardy

Podle Aleše Zedníka (ČSSD), který byl v roce 2004 ostravským primátorem, tehdy město nutně potřebovalo peníze na to, aby se vzpamatovalo z transformačního šoku devadesátých let.

Infografika - obligace

„Chtěli jsme získat peníze na nové impulzy pro rozvoj. Česká republika teprve vstupovala do Evropské unie, takže ještě nebyly k dispozici takové fondy, jako jsou dnes,“ připomíná situaci před sedmi lety Zedník.

„Vydání dluhopisů byla i snaha o zvednutí image Ostravy, která tak mohla ukázat investorům, že se to tady rozvíjí, když se za tak velkou půjčku zaručily světové banky. Do oběhu se dostaly seriózní informace, ze kterých vyšla Ostrava jako zajímavé místo pro investory,“ pokračuje exprimátor.

Ačkoliv se vydání dluhopisů v přepočtu za tři miliardy korun setkalo s kritikou tehdejší opozice v čele s ODS, koalice si prosadila svou. „Měli jsme úkoly, které jsme museli udělat a na které se musely shromáždit tyto prostředky,“ hájí i dnes vydání dluhopisů Zedník.

Mezi ony úkoly počítá například vybudování kolektoru v centru Ostravy na vedení inženýrských sítí, který přišel zhruba na miliardu korun, ale dodnes nemá velké využití. Další peníze šly na rekonstrukci Vítkovické Arény kvůli mistrovství světa v hokeji nebo na odkup pozemků na Karolině od OKD.

„Začaly také vznikat průmyslové zóny, které do té doby byly jen zbožným přáním. Také pro ně jsme potřebovali vykoupit pozemky. Majetek města díky obligacím v následném období vzrostl zhruba o pět a půl miliardy korun,“ vypočítává exprimátor Zedník.

Město zkusí dodatečně něco vydělat

Úskalím ostravských obligací je také to, že si město jejich splacení zajistilo na tehdejší kurz 31,60 koruny za euro. Česká měna pak ale k té evropské rapidně posilovala a banky takto výhodné jištění nechtěly dlouho vypovědět. Mohlo město lépe předvídat vývoj kurzu a ušetřit tak stovky milionů korun?

Tomáš Petřík, který je nyní náměstkem primátora pro finance, má ze splácení dluhopisů trochu vrásky na čele. Přesto si ale nemyslí, že by jeho předchůdci udělali chybu, když obligace vydali, ani že si je pojistili v tak vysokém kurzu.

„Město není burzovní makléř, aby spekulovalo na trhu. Je pravda, že posílením koruny by se ušetřilo asi šest set milionů korun. Ale to by bylo riziko. Klidně se situace mohla vyvíjet jinak a mohlo to být naopak a město by bez jištění kurzu třeba o stovky milionů přišlo,“ míní Petřík.

Vypovědět zajištění obligací se Ostravě podařilo až loni v červnu, protože už ztratilo efektivitu. Teď zkusí na posílení koruny přece jen dodatečně něco vydělat. Zároveň město pracuje na nějakém výhodnějším jištění, které do konce roku nechá schválit zastupitelstvem. „My jsme měli do loňska v účetnictví evidovaný závazek tři miliardy sto šedesát milionů korun za sto milionů eur z vydaných dluhopisů. Tolik peněz také město na svůj účet v roce 2004 dostalo. Nikdy v průběhu zajištění jsme se nedostali do ztrátové pozice, která by znamenala, že bychom díky zajištění museli vracet víc, než kolik jsme emisí dluhopisů získali,“ dodává Tomáš Petřík.

Jakým způsobem město obligace splácí?

Ročně dává Ostrava tři sta patnáct milionů korun na umořovací fond, což je potřebná desetina u desetiletého dluhopisu. Z umořovacího pak najednou splatí v roce 2014 celých sto milionů eur, které v roce 2004 získala na své investice.
Igor Kotlán: Vypovědět zajištění dluhopisů bylo rozumné. Markantní zisk to ale nepřinese

„Vydávání dluhopisů je běžným způsobem řešení deficitů místních rozpočtů a spolu s úvěry se jedná o klíčový zdroj chybějících financí. V posledních letech se ale úvěrů využívá třikrát více než dluhopisů,“ říká k tématu Deníku ekonom Igor Kotlán, který působí na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava.

To, jestli město nechybovalo v roce 2004 zajištěním obligací na příliš vysoký kurz koruny k euru, se mu s odstupem mnoha let, která od vydání dluhopisů uplynula, špatně hodnotí.

„Obecně lze ale říci, že řádný hospodář by měl institut kurzového zajištění zvažovat. Obce, které hospodaří s veřejnými rozpočty, jsou charakterizovány averzí k riziku, a tudíž chápu zajištění jako rozumné, a to i s ohledem na finanční a měnové turbulence v posledních několika letech,“ pokračuje ekonom Igor Kotlán.

Vypovězení kurzového jištění, které město udělalo v polovině loňského roku, pak považuje za rozumný krok. „Přesto si nemyslím, že by nyní došlo z pohledu Ostravy k markantním finančním ziskům,“ dodává ekonom Kotlán.

Autor: Martin Pleva

16.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

Ilustrační foto.
7

Psychicky nemocný muž se popral s policisty, pak skočil z mostu

Sportovní veteráni aneb když Jágr, Hilgertová a spol. zastaví čas

V kolika letech ukončit profesionální dráhu sportovce? Jedny pošle do předčasného důchodu zranění, druzí už zkrátka nemají motivaci. Je to ale ještě jedna skupina. Reprezentanti, kteří svůj sport milují natolik, že ani zdravotní lapálie jim jejich kariéru neukrátí. Před nimi je třeba smeknout.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Poslanci ČSSD odmítají spojovat Mládkova nástupce se sjezdem

Poslanci ČSSD odmítají, že by výběr nástupce dnes odvolaného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nějak souvisel s nadcházejícím sjezdem strany. Novinářům to dnes řekl místopředseda poslaneckého klubu strany Roman Váňa, podle něhož premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá zapotřebí obchodovat s funkcemi. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů František Laudát naopak uvedl, že se obává, že Sobotka nadřadil své politické zájmy nad zájmy země. Sobotka chce jméno nového ministra oznámit po sjezdu sociální demokracie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies