VYBERTE SI REGION

Osud nákladového nádraží Žižkov je zatím nejasný

Praha - Areál nákladového nádraží Žižkov neplní původní funkci už léta. Proto odbor památkové péče pražského magistrátu vyjádřil názor, že pozemek nelze využít bez asanace a vyhlášení památky nedoporučil.

28.3.2011
SDÍLEJ:

Případná přestavba bývalého Nákladového nádraží v Praze 3. Foto: Vizualizace: Sekyra Group

Areál bývalého nákladového nádraží Žižkov v Praze je s rozlohou přes 33 hektarů jedním z největších potenciálních rozvojových území hlavního města. V prosinci 2010 prohlásilo ministerstvo kultury jádro areálu za kulturní památku. Společnost České dráhy jako vlastník pozemků, zastoupená developerem, společností Žižkov Station Development, podala proti tomuto rozhodnutí rozklad. Nesouhlas vyjádřila i městská část Praha 3, jejíž zástupci tvrdí, že památková ochrana v tomto případě komplikuje plány na další využití areálu, včetně případné výstavby nové dopravní infrastruktury celoměstského významu.

O tom, zda rozhodnutí o památkové ochraně zůstane zachováno, bude příslušná komise ministerstva kultury rozhodovat v polovině dubna, na kdy bylo odsunuto plánované únorové jednání. Deník o tom informovala Eva Tichá z tiskového odboru.

Jak najít rovnováhu

Odpůrci uvádějí, že památková ochrana je v tomto případě v přímém rozporu s možností urbanistického rozvoje a novým využitím areálu. Navíc podle nich koliduje s výstavbou takzvané Jarovské spojky, která má být vlastně prodloužením Olšanské ulice až k Pražskému okruhu.

Zdůrazňují, že rovnováhu mezi ochranou památek a potřebami rozvoje společnosti je nutno citlivě zvažovat. Památkovou hodnotu nelze chápat odděleně, s přepjatým formalismem, protože smyslem památek je přispívat ke zvýšení kvality života. Oživit dané území tak, aby se stalo součástí skutečně živého urbánního prostředí, však při zachování komplexu podle nich není možné.

Autoři rozkladu dále upozorňují, že prohlášení nemovitosti za kulturní památku má zároveň vytvořit nezbytný prostor pro budoucí smysluplné využití. Pojem „kulturní památka“ přitom nelze vykládat jednostranně a jen v jedné rovině; nelze rezignovat na budoucí využitelnost budov.

Bez této úvahy rozhodnutí pouze odsuzuje budovu k dlouhodobé degradaci ve formě laciného skladového areálu, tedy ke konzervaci současného stavu.

Proti památkové ochraně nákladového nádraží mluví podle nich tři hlavní důvody: velké rozměry budov, konstrukce nevhodná pro rekonstrukci k novému účelu a konečně poloha kolidující s plánovanou dopravní tepnou.

Kromě administrativního křídla má komplex budov nákladového nádraží dvě postranní skladová křídla, dlouhá několik set metrů.

Robustní konstrukce je jednoduchá, bez tepelné izolace a technologického vybavení, které by se staralo o konstantní kvalitu vnitřního prostředí. Podle posudků byla nejvyšší hodnotou areálu, v souladu se samotnou podstatou funkcionalistické architektury, právě funkčnost a vysoká organizační jednota celku. Se zánikem funkce se však areál stal pouhým materiálovým reliktem bez myšlenkového náboje.

Diskuse odborníků

V Chartě industriálního dědictví, přijaté Mezinárodním výborem pro obnovu industriálního dědictví, se ostatně říká, že „zachování industriálního dědictví závisí na udržení funkční celistvosti; hodnota a autenticita průmyslové lokality se mohou výrazně snížit, pokud se odstraní strojní zařízení či jeho části nebo pokud budou zničeny jiné prvky celku.“

Autoři rozkladu poukazují na to, že v případě nákladového nádraží Žižkov je většina technologických celků už nenávratně pryč a areál neplní původní funkci už léta. Proto také odbor památkové péče pražského magistrátu vyjádřil názor, že pozemek nelze využít bez asanace a vyhlášení památky nedoporučil.

A architekt Vladimír Šlapeta upozorňuje na celosvětový trend, když metropole získávají území z bývalých nádraží a využívají je k rozvoji.

Celý žižkovský komplex byl zbudován výsostně účelově pro administrativní, skladovací a překládací provoz. Protože šlo o nákladové nádraží, chybí tu velkorysé veřejné prostory, které by se daly využít například pro muzeum či galerii. Navíc podle Vladimíra Šlapety nejde v evropském kontextu o architekturu nijak výjimečnou.

Autor uvádí desítky staveb na území České republiky, které pocházejí z téhož období, a přitom jsou prý architektonicky zajímavější.

Čtěte také: Sekyra Group: Plán B pro Žižkov nemáme

Autor: Jozef Gáfrik

28.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej ve prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies