VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Osud nákladového nádraží Žižkov je zatím nejasný

Praha - Areál nákladového nádraží Žižkov neplní původní funkci už léta. Proto odbor památkové péče pražského magistrátu vyjádřil názor, že pozemek nelze využít bez asanace a vyhlášení památky nedoporučil.

28.3.2011
SDÍLEJ:

Případná přestavba bývalého Nákladového nádraží v Praze 3. Foto: Vizualizace: Sekyra Group

Areál bývalého nákladového nádraží Žižkov v Praze je s rozlohou přes 33 hektarů jedním z největších potenciálních rozvojových území hlavního města. V prosinci 2010 prohlásilo ministerstvo kultury jádro areálu za kulturní památku. Společnost České dráhy jako vlastník pozemků, zastoupená developerem, společností Žižkov Station Development, podala proti tomuto rozhodnutí rozklad. Nesouhlas vyjádřila i městská část Praha 3, jejíž zástupci tvrdí, že památková ochrana v tomto případě komplikuje plány na další využití areálu, včetně případné výstavby nové dopravní infrastruktury celoměstského významu.

O tom, zda rozhodnutí o památkové ochraně zůstane zachováno, bude příslušná komise ministerstva kultury rozhodovat v polovině dubna, na kdy bylo odsunuto plánované únorové jednání. Deník o tom informovala Eva Tichá z tiskového odboru.

Jak najít rovnováhu

Odpůrci uvádějí, že památková ochrana je v tomto případě v přímém rozporu s možností urbanistického rozvoje a novým využitím areálu. Navíc podle nich koliduje s výstavbou takzvané Jarovské spojky, která má být vlastně prodloužením Olšanské ulice až k Pražskému okruhu.

Zdůrazňují, že rovnováhu mezi ochranou památek a potřebami rozvoje společnosti je nutno citlivě zvažovat. Památkovou hodnotu nelze chápat odděleně, s přepjatým formalismem, protože smyslem památek je přispívat ke zvýšení kvality života. Oživit dané území tak, aby se stalo součástí skutečně živého urbánního prostředí, však při zachování komplexu podle nich není možné.

Autoři rozkladu dále upozorňují, že prohlášení nemovitosti za kulturní památku má zároveň vytvořit nezbytný prostor pro budoucí smysluplné využití. Pojem „kulturní památka“ přitom nelze vykládat jednostranně a jen v jedné rovině; nelze rezignovat na budoucí využitelnost budov.

Bez této úvahy rozhodnutí pouze odsuzuje budovu k dlouhodobé degradaci ve formě laciného skladového areálu, tedy ke konzervaci současného stavu.

Proti památkové ochraně nákladového nádraží mluví podle nich tři hlavní důvody: velké rozměry budov, konstrukce nevhodná pro rekonstrukci k novému účelu a konečně poloha kolidující s plánovanou dopravní tepnou.

Kromě administrativního křídla má komplex budov nákladového nádraží dvě postranní skladová křídla, dlouhá několik set metrů.

Robustní konstrukce je jednoduchá, bez tepelné izolace a technologického vybavení, které by se staralo o konstantní kvalitu vnitřního prostředí. Podle posudků byla nejvyšší hodnotou areálu, v souladu se samotnou podstatou funkcionalistické architektury, právě funkčnost a vysoká organizační jednota celku. Se zánikem funkce se však areál stal pouhým materiálovým reliktem bez myšlenkového náboje.

Diskuse odborníků

V Chartě industriálního dědictví, přijaté Mezinárodním výborem pro obnovu industriálního dědictví, se ostatně říká, že „zachování industriálního dědictví závisí na udržení funkční celistvosti; hodnota a autenticita průmyslové lokality se mohou výrazně snížit, pokud se odstraní strojní zařízení či jeho části nebo pokud budou zničeny jiné prvky celku.“

Autoři rozkladu poukazují na to, že v případě nákladového nádraží Žižkov je většina technologických celků už nenávratně pryč a areál neplní původní funkci už léta. Proto také odbor památkové péče pražského magistrátu vyjádřil názor, že pozemek nelze využít bez asanace a vyhlášení památky nedoporučil.

A architekt Vladimír Šlapeta upozorňuje na celosvětový trend, když metropole získávají území z bývalých nádraží a využívají je k rozvoji.

Celý žižkovský komplex byl zbudován výsostně účelově pro administrativní, skladovací a překládací provoz. Protože šlo o nákladové nádraží, chybí tu velkorysé veřejné prostory, které by se daly využít například pro muzeum či galerii. Navíc podle Vladimíra Šlapety nejde v evropském kontextu o architekturu nijak výjimečnou.

Autor uvádí desítky staveb na území České republiky, které pocházejí z téhož období, a přitom jsou prý architektonicky zajímavější.

Čtěte také: Sekyra Group: Plán B pro Žižkov nemáme

Autor: Jozef Gáfrik

28.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z areálu muniční továrny v Boříně se ozývají exploze. Hasiči se z místa museli stáhnout.
SLEDUJEME ON-LINE
14 18

Výbuch v Poličce: 19 zraněných. Policie chystá evakuaci okolí

Tramvaj přejela mladého muže u brněnského Ústředního hřbitova.
AKTUALIZOVÁNO
4

Tramvaj přejela muže ležícího na kolejích. Amputovala mu obě nohy

AKTUALIZOVÁNO

Muž se dotkl tyčí vedení na železniční trati. Na místě zemřel

Podivín – Tragické následky měl ve čtvrtek pro muže kontakt s vedením na železniční trati mezi Podivínem a Ladnou. Policii o tom informoval dozorčí železničního provozu.

Vybavení a spotřeba českých domácností: Auto vlastní dvě třetiny českých rodin

Praha - Zhruba dvě třetiny energií, které české domácnosti spotřebují, používají k vytápění. V roce 2015 to bylo 196 585 terajoulů. Průměrná energetická náročnost českých domácností od roku 1990 klesla o 28 procent na 65 gigajoulů na byt. Televizí, pračkou a ledničkou disponuje drtivá většina českých domácností. 

VIDEO: Na Moravě se hnuly ledy. Přehnaly se přes jez a zamířily k Dunaji

Hodonín – Zajímavou podívanou připravilo tání ledu v meandrech řeky Moravy. Ve středu se uvolněné ledové kry nahromadily u Rohatce, na druhý den se dostaly k hodonínskému jezu. „Kolem jedenácté dopoledne už směřovaly k Dunaji," uvedl provozovatel Přístaviště U Jezu František Ondruš.

Zlikviduje KLDR svého velvyslance v Česku? Prý je na řadě

Paranoidní severokorejský režim v čele s Kim Čong-unem by mohl zlikvidovat svého velvyslance v Česku Kim Pchjong-ila, který patří k členům vládnoucí dynastie. Tvrdí to zahraniční experti na KLDR, podle nichž je ambasador pro režim hrozbou, stejně jako nedávno zavražděný bratr diktátora Kim Čong-una.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies