Podle trmické starostky Jany Oubrechtové by místní stavební úřad prodloužením zkušebního provozu vědomě povolil užívání nestabilního zařízení.
„Krajský úřad a inspekce životního prostředí též doporučily nepovolit toto prodloužení do doby instalování kondenzátoru na výduchy ze sušárny. Stavební úřad rozhodl v souladu s těmito stanovisky.“
Oubrechtová si sice myslí, že je to dost tvrdé řešení, zároveň ale doufá, že nakonec bude zápach odstraněn a Trmice jím už nebudou obtěžovány. „Už si stěžovaly i firmy v průmyslové zóně. Zaměstnanci si brali volno, protože jim zápach způsoboval zdravotní potíže,“ uvedla.
Podle ředitele lihovaru Pavla Nohavy se s úřadem dohodli, že do nainstalování druhé etapy protizápachových opatření provedou odstávku zařízení.
„Vyčistíme jej, nainstalujeme kondenzační jednotku a připravíme k dalšímu, bezpečnému znovuzahájení provozu,“ dodal Nohava.
Lihovar neměl páchnout, představitelé firmy lhali
Když se chystala stavba trmického lihovaru, představitelé firmy PLP tvrdili, že nebude nijak obtěžovat své okolí. Mezi sliby bylo i ujišťování, že nebude vůbec zapáchat. Praxe ale ukázala pravý opak a lihovar obtěžoval obyvatel Trmic i Ústí silným zápachem. Naplnily se tak plně obavy lidí protestujících proti stavbě.
Anabáze začíná
PLP a.s. byla založena dne 5. července 2005 jako akciová společnost pro výstavbu a následný provoz výrobního závodu pro výrobu bezvodého lihu s roční kapacitou 80 tisíc tun. V lednu 2006 rada Ústeckého kraje schválila záměr přesunout plánovaný lihovar z Přestanova do katastru obce Trmice.
Velké plány
Proti stavbě protestovali obyvatelé Trmic, kteří se obávali zápachu a začali sepisovat i petici, byli však uchlácholeni sliby, že je žádný smrad obtěžovat nebude.
Stavba trvala pouhých 14 měsíců. Stála přes 1,3 miliardy korun. Závod vyrostl na více než pěti hektarech v trmické půmyslové zóně. Generálním dodavatelem byly Vodohospodářské stavby. Továrna s automatickým řízením z velínu je postavena v licenci švédské firmy Chematur Engineering AB. Ročně by mělo jeho brány opustit 1 milion hektolitrů bioethanolu a 100 tisíc tun sušených granulovaných výpalků.
Lihovar má spotřebovat denně asi 800 tun pšenice, kukuřice, tritikale, ječmene či žita. Ročně to představuje 268 tisíc tun obilovin.
Zastupitelstvo Trmic s vydáním integrovaného povolení na výrobu souhlasilo 14. února 2007 na mimořádném zasedání.
Politické celebrity
Na základní kámen lihovaru poklepal hejtman Jiří Śulc, pásku při slavnostním otevření přestřihli ministr zemědělství Petr Gandalovič, primátor Jan Kubata, zástupci investora a zhotovitele stavby 6. listopadu 2007.
Na návštěvu přijel i Jiří Paroubek, předseda ČSSD a poslanec za Ústecký kraj, spolu s Petrem Bendou, šéfem ústecké krajské sociální demokracie a další politické celebrity.
Ledové probuzení
Už 14. ledna se ale v Trmicích strhla panika. Způsobil jí silný zápach ze sušárny výpalků. V noci na tento datum dosáhl takové intenzity, že obyvatele musela uklidňovat městská policie. Strážníci v autech tlampači hlásili, že jde o poruchu v místním průmyslovém lihovaru a že unikající látka není škodlivá. „Se zástupci podniku jsem jednala osobně. Ujistili mě, že nejde o nic nebezpečného. Bohužel nám nedali vědět hned, abychom lidi, kteří měli pochopitelně strach, mohli uklidnit,“ řekla tehdy starostka Trmic Jana Oubrechtová.
Kde se stala chyba?
Od té chvíle si v lihovaru podávají dveře zástupci radnice, České inspekce životního prostředí, krajské hygienické stanice a další. Stížnosti občanů donutily lihovar koncem února tohoto roku odstavit výrobu. Po následující tři týdny se zjišťovalo, kde se stala chyba. Nakonec managementu nezbývalo, než se vrátit k opatřením, jež sice byla původně projektována, ovšem nebyla vůbec realizována. Totiž – k instalaci kondenzační jednotky. Tu doplnili o dezodorizační bloky, které byly nainstalovány 5. května. Mezitím se vystřídali muži ve vedení podniku. Novým ředitelem se stal Pavel Nohava. Už o následujícím víkendu se ale dezodorizace porouchala, a tak místní opět začali trpět zápachem.
Labutí píseň
Ovšem i po opravě dezodorizace si lidé stěžovali na zápach a někteří i na zdravotní problémy. Management se snažil vylepšit image lihovaru, a proto uspořádal 24. května den otevřených dveří. Výjimečně nepáchl, protože výroba byla ten den zastavena. I přes zápach žádal lihovar o prodloužení zkušebního provozu. 27. května Česká inspekce životního prostředí a odbor životního prostředí krajského úřadu ovšem vydaly nesouhlasná stanoviska. Stavební úřad je přijal a o den později provoz nepovolil.