V současné době je totiž nejvyšší základní cena za vynětí zemědělské půdy z pozemkového fondu 124 tisíc korun za hektar. V budoucnu se ovšem bude podle novely hodnota půdy násobit koeficientem od dvou do devíti, podle toho, jak je ekologicky důležitá. Cena za vynětí se tak zvedne i o statisíce.

Zpřísnění pokut a určení kontrol

„Navýšení bude především u kvalitních půd,“ říká Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP), které s návrhem přišlo. Bude ovšem i půda, u níž při převodu ke zdražení nedojde. To se týká pouze těch nejméně kvalitních zemědělských pozemků, které příliš velkou cenu nemají a neleží v ekologicky důležité lokalitě.

To však není zdaleka vše. Návrh počítá i se zpřísněním pokut, pokud člověk svévolně změní oproti zápisu v katastru charakter využívané půdy. Například tím, že pozemek vedený jako trvalý travní porost zorá nebo neoznámí výsadbu a pokácení stromů. Sankce sice v současném zákoně jsou, ale vztahují se především na podniky a podnikatele, nikoliv na obyčejné lidi. Těm je podle zákona o přestupcích možné uložit pouze pokutu do pěti tisíc korun. Nově však budou muset zaplatit až půl milionu korun. Navíc se také určí, kdo bude porušení předpisů kontrolovat. Chopit by se toho měly například obce nebo Česká inspekce životního prostředí. „Nyní to nemusí nikdo kontrolovat,“ říká Roubíčková.

MŽP si od novely slibuje především zlepšení životního prostředí v Česku. „Podpoří využívání starších zemědělských a průmyslových území v urbanizované zástavbě, a omezí tak další degradaci české přírody,“ říká ministr Jan Dusík.

Voda se nemá kam vsáknout

Zemědělské půdy, která je pro ráz české krajiny důležitá, totiž prudce ubývá. Například v letech 2007 a 2008 jí bylo na stavební pozemky převedeno ročně okolo pěti tisíc hektarů. A změna struktury krajiny se pak odráží například ve větším množství povodní, což Česko poznalo v poslední době několikrát. „Zastavěnost území v České republice se stává zásadním faktorem ovlivňujícím intenzitu a rozsah povodní. Při průměrném ročním množství srážek 700 mm dopadne na zastavěnou plochu téměř polovina objemu všech vodních nádrží v naší zemi,“ říká Roubíčková. A tato voda se potom nemá kam vsáknout.

Dopad na české hospodářství by byl přitom podle ananlytiků nevelký. Například na cenách bytů, které staví velcí developeři, by se zdražení příliš odrazit nemělo. „Nákup půdy tvoří v nákladech spíše menší část,“ říká Patrik Vyroubal z Atlantiku. Spíše to poznají zájemci o menší parcely na rodinné domky. Ale i zde bude záležet na tom, kde se budou pozemky nacházet a jak velký koeficient bude použit na vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu.